Obě koalice za sebou mají otevření předvolebních kampaní. Piráti a STAN v Praze, SPOLU v Brně. Co řekli lídři, již bylo popsáno. Spoustu toho však řekli i jinak, beze slov. Svým projevem, postojem, celkovým aranžmá akce. Proč třeba Ivan Bartoš četl z papíru? A proč Brno? Byť si to někteří politici možná neuvědomují, a jiní ano, sdělení, která vysílají nonverbálně, mohou být mnohem zásadnější než ta vyřčená.
Piráti a STAN si k úvodu kampaně vybrali nábřeží s výhledem na Strakovu akademii, sídlo vlády. To je marketingově dobré řešení. Tam budeme za pár měsíců sedět, říkají tím. Bohužel, výběr místa byl jedním z mála světlých prvků startu kampaně této koalice, tedy z pohledu podprahové komunikace.
Proč proboha měli Vít Rakušan a Ivan Bartoš v ruce jakési papírové desky se scénářem akce? Copak si neuměli zapamatovat, co kdo kdy bude říkat během půl hodiny? Postoj Ivana Bartoše byl pevný, až sveřepý. Rakušan stál přirozeněji. Video zde.
Ale ať stáli, jak stáli, zcela zásadní je, že nemluvili spatra. To je disciplína, která dokáže politika dovést až na vrchol. Kdo to neumí, musí se to naučit. Zeman o tom ví své.
Rakušan je lepší řečník. Mluvil uvolněně, přestože mu do ruky dali desky. Bartoš tentokrát nebyl ve své kůži. Často nahlížel do papíru, hlas se mu svíral, zadrhával. Jako by se těšil, až dá slovo někomu dalšímu. Že by nervozita z velké akce a přítomnosti kamer? Tohle už by měl po letech v parlamentu zvládat. Zvlášť, když chce být premiérem.
Václav Havel také často působil na veřejnosti ostýchavým dojmem. Ale čišela z něj autenticita. Formuloval myšlenky. Co říkal, si i myslel. Tento dojem Bartoš nevzbudil. Zatímco Rakušan hleděl při proslovech krajských lídrů do dáli (patrně budoucnosti), Bartoš stále sklouzával pohledem do papírů. Copak si nepamatuje, když vyvolává k mikrofonu, že libereckým lídrem je Farský?
Rozdíl ve schopnosti veřejného projevu lídrů Starostů a Pirátů může do budoucna působit napětí v této koalici. Tady je práce pro Bartošův marketingový tým.
Smutná byla sestava lídrů, která nastoupila do řady za šéfy stran. Ne snad, že by to byli nějací smutní lidé. Ale nemusím být žena nebo dokonce feministka, abych viděl ten nepoměr. Z patnácti lídrů je čtrnáct chlapů. A navíc si chudák Olga Richterová, snad ze solidarity, také oblékla tmavě modré sako.
Ještě k módě. Pokud bylo záměrem, aby většina účastníků byla v tmavě modré s hnědými polobotkami, nebyl to povedený nápad. Chtějí skutečně lídři progresivních stran vypadat uniformně? Nebo se nedohodli, a jsou skutečně uniformní? A proč hnědé boty? Jiné teď u Bati nemají? Na druhou stranu lepší než bílé tenisky s fialovými ponožkami, á la devadesátky. A pozor, bez kravat! Kravata je v této koalici out. Patrně jako symbol kapitalismu minulých dekád.
V Brně se odehrála akce jiné úrovně. Video zde. Možná měli Piráti a Starostové pár dní počkat a učit se. Sice není jasné, proč Brno. Možná tím chtěli marketéři naznačit opozici k současné pražské vládě. Nicméně, aranžmá na úrovni. Za pultíkem pro mluvčí několik řad placených „fanoušků“ s hesly v ruce. Průběžně potlesk. Plakáty s hesly v rukou stafáže působily poněkud americkým dojmem. Proč „Fiala for premier“? Možná se takto mluví v Brně.
Překvapily samotné proslovy lídrů. Petr Fiala, známý jako poněkud strnulý profesor, předvedl nejlepší řečnický výkon ever. Působil uvolněně, hovořil spatra!, žádná kožená mluva. Patrně dobře cvičil, Ivane Bartoši. Podobně bezprostředně a poměrně uvolněně působili i další mluvčí, Markéta Pekarová Adamová, Marian Jurečka i šéf senátu Miloš Vystrčil. Dominik Feri potvrdil pověst šoumena. Nikdo žádné desky, žádné papíry. Z celé akce čišela pozitivní energie. Ve SPOLU pochopili, že při takovéto akci hrají hlavní roli emoce, nikoliv konkrétní programové body.
Pozor na cizí výrazy. Jurečkova subsidiarita je složité slovo, navíc mu nikdo nerozumí, a mluvčí jej neumí ani pořádně vyslovit. Navíc ji ani pořádně nevysvětlil.
Koalice SPOLU měla moderátora, opět správně. Leoš Mareš to nebyl, ale na akci podobného formátu moderátor patří. Lídři krajů nemluvili, jen zvonili na zvon. Opět dobrý tah. Je to nové, a politici nemusí opakovat již vyřčené. A ještě pár detailů. V záběrech za mluvčím bylo vidět minimálně sedm žen. Spoustu volebních lídryň strany také představily. I to je sdělení. Nejzábavnější byl ovšem muž ve světlém saku, červené vestě a s růžovým motýlkem vlevo vedle pultíku. Takzvaný přikyvovač. Průběžně souhlasně pokyvuje hlavou, tleská.