Komunistický poslanec Josef Skála se pořádně rozčílil poté, co se dozvěděl o poškozeném památníku Rudé armády v Ostravě. Když už byl v laufu, vynadal ve svém komentáři i současné vládě a vlastně všem, na které si zrovna vzpomněl. Zajímavé však není, že známý stalinista nadává někomu, kdo nemiluje Sovětský svaz, potažmo Rusko, ale jazyk, který zvolil. Takovou češtinu už dnes jen tak neuvidíte. Naposledy snad byla použita v románu Černí baroni v básni „Vám z Wall Streetu“.
Josef Skála by moc rád byl předsedou KSČM. To se mu ovšem sotva povede v situaci, kdy Vojtěch Filip dokáže s Andrejem Babišem vyjednat vliv komunistů na vládnutí. Přesto Skála nic nevzdává a výrazně se hlásí o slovo. „Ten hnus nedští jen z pár zabedněných lotrů. Raší z hnojníku darebáctví, sahajícího mnohem výš. Až ke katedrovým vrtichvostům a rychlokvaškám u koryt,“ komentuje komunista dění v Ostravě. „Do Ruska jezdí i statisíce Čechů. Lhaní na jeho adresu to staví mantinely. To mají dohnat bečky jedu, třísnící už i ty, kdo za nás položili životy,“ dodává vznosně.
Dále ve svém komentáři pokračuje Skála kritikou vlády. Ta prý nedostatečně ochránila například Koněvovu sochu, kterou měla prohlásit za národní kulturní památku. „Je snad pieta vůči těm, kdo nás vyrvali z pracek nacistické bestie, menším veřejným zájmem?“ ptá se člen KSČM s odkazem na výkupy pozemků při stavbě dálnic.
Trochu té lyričnosti si Skála nechává i na konec svého komentáře. „Tolik obětí, jako Sověti, za nás nepřinesl nikdo. Hybridní válka, tupící jejich věčnou slávu, spojila srdce okoralá na kost. Skáčou, jak pískají noví váleční magoři. Ženou nás pod jejich opratě. Vřeští jen jménem menšiny. Řídnoucí a legračně pelichající. Ta špína si vybrala zbraně špatně,“ vysvětluje svou rozhořčenost komunista, který v roce 1968 vítal sovětská vojska s úsměvem na rtech.