Agentura Kantar CZ ve spolupráci s Data Collect vytvořily pro Českou televizi průzkum tzv. volebního potenciálu pro krajské volby. Ten do případných hlasů pro jednu stranu zahrnuje i hlasy voličů, kteří váhají mezi volbou více subjektů. Zajímavé je zaměřit se na to, jakých výsledků v šetření dosáhli sociální demokraté a komunisté. Právě těm hrozí, že oproti minulým volbám do krajských zastupitelstev nejvíce propadnou. Důležitou výpovědní hodnotu má průzkum týkající se také voličské podpory hnutí ANO a občanských demokratů a Pirátů.
V minulých krajských volbách ČSSD a KSČM pronikly do všech zastupitelstev krajů. Sociální demokraté byli ve volbách druzí hned po hnutí Andreje Babiše. Nejlepší volební výsledek měli v Jihočeském kraji. Tam dosáhli na 22,55 procenta hlasů. Naopak nejslabší preference měli v Libereckém kraji, kde obdrželi jen 8,04 procenta.
Naproti tomu komunisté na tom byli nejlépe v Ústeckém kraji, kde získali 15,82 procenta a následně se jim zde podařilo obsadit i jediný hejtmanský post, který mají. Nejhůře pak dopadli rovněž v Libereckém kraji s 8,1 procenta. Celkem potom v České republice sociálnědemokratická strana obdržela 15,24 procenta hlasů a Komunistická strana Čech a Moravy 10,54 procenta.
Tahle čísla je dobré porovnat s volebním potenciálem, který oběma partajím v jednotlivých krajích přisuzuje šetření agentury Kantar CZ ve spolupráci s Data Collect. Jasně z toho vyplývá, jak špatně na tom tato uskupení jsou, a že od posledních krajských voleb před čtyřmi lety se od nich odvrátila značná část voličů.
Je až zarážející, jak nízký volební potenciál obě strany mají. Ten přitom musíme chápat jako maximální voličskou podporu, kterou subjekt může ve volbách získat. Pokud má tedy nějaká partaj volební potenciál 6 procent, není pravděpodobné, že obdrží více.
Naopak ve skutečnosti to bude spíše méně, protože sem spadají i zvažované hlasy voličů, které jí nakonec nepřipadnou. Uvedené šetření tak můžeme vnímat jako určitou předzvěst toho, že sociální demokraté a komunisté z velkého množství krajských zastupitelstev vypadnou.
Tři čtyři krajská zastupitelstva
Volební potenciál sociální demokracie se pohybuje od 7 do 12 procent. Není náhoda, že největší je v Kraji Vysočina, kde ČSSD v roce 2016 dosáhla v pořadí druhého nejlepšího volebního výsledku ze všech krajů. Ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihočeském kraji má podle průzkumu volební potenciál 11 procent. V Pardubickém kraji 10,5 procenta a v Jihomoravském a Královéhradeckém kraji 10 procent.
Naproti tomu v Olomouckém kraji je volební potenciál sociálnědemokratické partaje 9,5 procenta, ve Zlínském a Ústeckém kraji po 8,5 procentech a v Plzeňském a Libereckém kraji už jen 8 procent a nejmenší ho mají sociální demokraté v Karlovarském kraji – pouze 7 procent.
Ve srovnání s volebními výsledky v předešlých krajských volbách je to o několik procentních bodů méně. Přitom preference, které letos ČSSD v jednotlivých krajích získá, logicky budou o dost nižší než její volební potenciál. Celkem realistický výhled tudíž je, že sociální demokraté budou rádi, pokud proniknou do tří čtyř krajských zastupitelstev.
Šance vyšachovat hnutí ANO
Ještě výrazněji hůře jsou na tom komunisté. Jejich volební potenciál se pohybuje mezi 5 a 8,5 procenta, přičemž v některých krajích se v šetření Kantar CZ vůbec nevyskytují. V Ústeckém kraji mají 8,5 procenta, v Olomouckém, Zlínském a Karlovarském kraji po 7,5 procenta, ve Středočeském kraji a v Kraji Vysočina po 6,5 procenta a v Moravskoslezském kraji a Pardubickém kraji po 6 procentech.
V Jihomoravském kraji pak 5,5 procenta a v Plzeňském kraji pouhých 5 procent. Ovšem vzhledem k tomu, že komunisté mají o něco pevnější voličské jádro než Česká strana sociálně demokratická, mohou nakonec, co se týče přítomnosti v krajských zastupitelstvech, dopadnout srovnatelně.
Za pozornost stojí i volební potenciál hnutí ANO, ODS a Pirátů, avšak z jiných důvodů než u sociálních demokratů a komunistů. Volební potenciál Babišova hnutí je na první pohled vysoký a hnutí ANO jednoznačně vede ve všech krajích. Je však nutné si uvědomit, že jde o potenciál, který by měl být už jaksi z principu vyšší. Uskupení Andreje Babiše ho ale až na několik málo výjimek výrazně vyšší, než kolik jsou jeho obvyklé preference, nemá, z čehož plyne, že už nyní se nachází na hraně svého potenciálu a již nemá kam růst.
V šesti krajích má tak hnutí ANO volební potenciál 30 procent a méně a jen ve třech krajích ho má větší než 33 procent. Oproti tomu, když se podíváme na volební potenciál občanských demokratů a Pirátů, dojdeme k zajímavému závěru: hned v devíti krajích je součet jejich volebního potenciálu vyšší než u Babišova hnutí.
Přičemž není moc pravděpodobné, že by bylo větší množství voličů, kteří by se rozhodovali mezi těmito velmi odlišnými a jinak se navenek projevujícími subjekty, takže můžeme vycházet z toho, že součet potenciálu obou stran je skutečně takový, jaký je. Pro úplnost uveďme, že v některých krajích jde v případě ODS o koalici občanských demokratů s menšími subjekty a v jednom případě o koalici s hnutím STAN a v druhém s TOP 09 (a v jednom případě se jedná o kandidaturu s podporou TOP 09).
Když to shrneme, ODS a Piráti na tom nejsou vůbec špatně, a když z větší části naplní svůj potenciál a budou následně spolu s ještě s dalšími regionálními subjekty a s hnutím STAN a TOP 09 vytvářet povolební koalice, neměl by být pro ně problém vítězné hnutí ANO vyšoupnout do opozice a připravit o hejtmanské posty, a to zvlášť v situaci, kdy zde Babišovu hnutí bude třeba chybět koaliční partner v podobě ČSSD či KSČM.