Hnutí ANO Andreje Babiše sice po volbách údajně jednalo o svém dalším směřování a o tom, jakým způsobem se bude v politice nadále angažovat jeho majitel, na tiskové konferenci jsme se ale tehdy dozvěděli, že se nezmění téměř nic. Jelikož strana nemá vůbec žádnou ideologii kromě utilitárních zájmů holdingu Agrofert, je samozřejmě jasné, že nejde o žádnou reálnou politiku. A tak se nyní ANO nachází na mrtvém bodě, z něhož mu má pomoci spacák.
Na zmiňované povolební tiskové konferenci Babiš oznámil, že chce přenechat mediální prostor Aleně Schillerové a Karlu Havlíčkovi. Projevuje se to menší aktivitou na sociálních sítích a snahou oba zástupce ANO vystrčit dopředu, aby se na Babiše a jeho debakl v prezidentských volbách zapomnělo. Marketéři zjevně usoudili, že vyhrocená atmosféra a ostrý nesouhlas s Babišem, který projevuje mnoho voličů, opadne a poleví, aby se šéf hnutí ANO mohl ve vhodnou chvíli vynořit a začít vést kampaň, která potrvá až do dalších sněmovních voleb.
Jak je ale vidět, pro hnutí ANO je to velice těžké, protože bez Babiše v podstatě neexistuje. Jedna věc je opoziční vymezování vůči vládě, které je doprovázeno snahou vzít nějaké voliče SPD Tomia Okamury, tou druhou je ale schopnost nastolovat témata a přicházet s něčím, co může přinést hlasy.
Nyní tedy ANO bojuje „za práva seniorů“, a to tak, že si Schillerová do poslanecké sněmovny přinesla spacák, který má symbolizovat chystané obstrukce, aby se vládě nepodařilo prosadit změnu ve valorizaci penzí. Tomu se tedy nejspíš teď říká konstruktivní opozice. Je fascinující, že Schillerová není v žádném případě schopna byť jen připustit, že stát musí šetřit, ANO i v opozici pokračuje v tom, co dělalo už ve vládě: Předstírá, že – slovy klasika – zdroje jsou. Jen tak totiž ANO může splňovat svoji představu o tzv. catch-all party, tedy o straně, která osloví kohokoli. Z Babišova hlediska se to dělá bezuzdným rozdáváním peněz.
Ačkoli vláda Petra Fialy řadou nešikovných vyjádření z úst některých ministrů dává zástupcům opozice do rukou zbraně, hnutí ANO se nachází na křižovatce, přešlapuje a neví, co si počít. Průzkumy mluví jasně: strana dávno narazila na svůj strop, a to jak s Babišem, tak i bez něj. Šéf hnutí ANO je u řady lidí natolik neoblíben, že není možné to změnit. A na druhé straně je hnutí složeno výhradně z jeho poslušných zaměstnanců, kteří bez něj neznamenají vůbec nic, protože si ostatně ani nic moc nemyslí a pouze poslušně hlasují tak, jak se jim řekne.
Právě současná situace všem názorně ukáže, že hnutí ANO je jen marketingový produkt, politická divize Agrofertu, která se nikdy nemůže etablovat jako klasická politická strana. Nemá demokratické uspořádání, nevznikla na základě jakýchkoli hodnot a její členové jsou zaměstnanci, kteří potřebují následovat svého vůdce. Je tak docela dobře možné, že prezidentské volby a nulový koaliční potenciál konečně odstartovaly konec politické divize holdingu Agrofert.