Opoziční hnutí ANO v pátek dopoledne podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí. Do podatelny soudu ji přinesl právní zástupce hnutí, advokát David Rašovský. Oznámila to předsedkyně klubu hnutí ANO Alena Schillerová.
Představitelé opozičního subjektu jsou přesvědčeni o zpětné platnosti zákona, nelíbil se jim také způsob jeho parlamentního schvalování zkráceně ve stavu legislativní nouze. Vládní kabinet postup zdůvodnil hrozbou značných hospodářských škod.
Průměrná měsíční penze podle novely vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování nebo okrádání důchodců, kteří jen letos přijdou v průměru zhruba o 7000 korun.
Opoziční politici tvrdí, že nárok na standardní valorizaci podle obecně platných pravidel vznikl penzistům už koncem ledna s ohledem na míru růstu cen v prvním letošním měsíci. Kabinet s takovým výkladem zákona nesouhlasí. Nárok podle něj vzniká až vydáním příslušného vládního nařízení, nelze tedy poukazovat ani na narušení legitimního očekávání důchodců.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle středečního vyjádření ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) už několik týdnů připravuje případnou obhajobu postupu vlády k Ústavnímu soudu.
Kabinet se chystá v polovině května představit návrhy změn důchodového systému. Zajistit by měly jeho dlouhodobější udržitelnost. Počítá se s pozdějším odchodem do důchodu podle doby dožití, dřívější penzí pro náročné profese, mírnějšími valorizacemi či větším krácením penze za předčasný důchod.
Novelu o zkrácení červnové valorizace penzí napadla už ve čtvrtek u Ústavního soudu skupina senátorů, za něž jednal Michael Canov (SLK) z klubu Starostů a nezávislých. ČTK to řekla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Situace, kdy více aktérů zpochybnilo u soudu jeden právní předpis, v minulosti nastaly opakovaně, týkalo se to například církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh, ostatní odmítl, avšak z pisatelů udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.