Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity FOTO: archiv Lubomíra Kopečka / se souhlasem
FOTO: archiv Lubomíra Kopečka / se souhlasem
Je vidět, že ANO vypustilo s výjimkou Jihlavy snahu podpořit své jednotlivé kandidáty a kandidátky a rezignovalo na to, aby výrazně posílilo v senátu. Koncentrace na Jihlavu je strašně zarážející a svým způsobem problematická, říká v rozhovoru politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, proč je obtížné určit jednoho vítěze komunálních voleb i to, jak výsledky senátních voleb ovlivní volbu hlavy státu, která se koná v lednu příštího roku.
V České republice v minulých dvou týdnech proběhly komunální a senátní volby. Já bych se chvíli zastavil u těch komunálních. Na sociálních sítích proběhla debata o tom, že za jejich vítěze se může prohlásit v podstatě každá strana. Kdo ale podle vás volby, ve kterých se volí zástupci samospráv, reálně vyhrál?
Při více jak šesti tisících obcí se tady jeden vítěz podle mě nedá určit a nedal se určit nikdy. Tak to prostě je. Máme mimořádně roztříštěnou soustavu obcí a výsledek je, že téměř každý někde či nějak uspěje, což problematizuje snahu označit někoho za jediného vítěze.
Když se dívám na úroveň nejmenších, malých obcí, řekněme do jednoho nebo dvou tisíc obyvatel, tak tam často parlamentní strany ani žádné kandidátky nemají. Díky tomu ty, které je tam ve větším počtu mají, což jsou třeba lidovci, působí relativně úspěšně bez ohledu na fakt, že oproti minulosti také ztratili. ANO Andreje Babiše bylo určitě úspěšné na úrovni středně velkých a většiny velkých měst. Zdůrazňuji ale, že ne všech.
Když se na to člověk dívá, tak je úspěch ANO významem relativně omezený. ANO ve větších městech sice většinou volby vyhrálo, ale v zásadě až na výjimky to nikde nestačilo na vytvoření jednobarevné exekutivy. Musí vytvářet povolební koalice, mimochodem často s ODS, což je největší protivník na celostátní úrovni, čímž protivládní rétorika Andreje Babiše vyznívá poněkud zvláštně.
Samozřejmě se za vítěze můžou označit i některé strany vládní koalice. Když se dívám na Prahu, Brno, České Budějovice, do určité míry i Plzeň, tak tam uspěla buď koalice SPOLU, nebo ODS. To je věc, která se v rámci debaty o vítězi voleb dá také použít jako argument.
Takže nesouhlasíte se slovy předsedy ANO Andreje Babiše, který v rozhovoru pro server iDNES.cz řekl, že komunální volby jeho hnutí vyhrálo o parník?
Každý politik si najde to, co vypíchne jako úspěch. Je zjevné, že pro ANO komunální volby úspěchem byly. Jak to ten daný politik opíše, třeba výrazem, že vyhráli o parník, je jeho věc. Pro danou stranu příznivá interpretace výsledků je logická, protože zvětšujete rozsah svého vítězství. Dělají to všichni, nedělá to jen Andrej Babiš.
Největší nárůst mandátů v komunálních volbách zaznamenalo opoziční hnutí SPD. Čím si to vysvětlujete?
Je zjevné, že se tady do voleb promítla stávající situace – energetická krize, vysoká inflace, nejistota, co bude, což podporuje protestní hlasování proti vládě. Výsledek je takový, jaký je. SPD oproti minulým komunálním volbám výrazně posílalo, to je fakt. Druhá věc, která je také zjevná, že povolební zastoupení v místních exekutivách, tedy radách obcí, až na výjimky po volbách mít nebude. To je vidět z povolebního vyjednávání, kdy to až na vzácné výjimky vypadá, že SPD není přijatelný partner.
Pokud bychom hledali nějaké poražené těchto voleb, tak to jednoznačně je tradiční levice, to jest ČSSD a KSČM. Tady je volební propad oproti minulým komunálním volbám naprosto zjevný. Zrovna u těchto dvou stran se nedá argumentovat tím, že by dosáhly nějakých větších úspěchů. To, kde dokázaly alespoň udržet stávající pozice, jsou výjimky, viz ČSSD a některá severomoravská města, jako jsou Bohumín, nebo Karviná, ale to jsou opravdu výjimky.
SPD sice posiluje na úrovni samospráv, ale do senátu se neprobojoval ani jeden její kandidát. Proč se ve volbách do horní komory SPD nedaří podobně?
Volební systém v komunálních volbách má jenom pětiprocentní klauzuli, která se dá překonat relativně snadno a díky tomu získat nějaké mandáty. V případě SPD jich nebylo rozhodně málo. V případě senátu se používá většinový volební sytém, navíc dvoukolový, což znamená, že v prvním a ještě více v druhém kole je kandidát extrémní síly handicapovaný. V zásadě za sebou má jen svoje voliče, pokud je vůbec dokážete přivést k volbám. Uspět v prvním kole tak, aby se kandidát SPD dostal do toho druhého, je přes růst podpory této strany poměrně obtížné. V druhém kole pak má protikandidát SPD, pokud je z umírněnější formace, výhodu, protože vzbuzuje menší averzi.
Navíc u senátních voleb je dobře vidět, že míra toho, jak je senát vnímán, je napříč voliči dost různá. U voličů SPD je otázka, jestli vůbec rozumí smyslu této instituce a jestli jsou ochotni přijít hlasovat. Nepřeceňoval bych, že u ANO je to o mnoho lepší. Nicméně výsledek na Karlovarsku ukazuje, že pokud kandidátka za SPD není příliš známá a nedokáže voliče zmobilizovat a přivést k volbám, což tady zjevně chybělo, tak měla oproti ANO jednoznačnou nevýhodu. U SPD je problém vůbec přijít k tomu druhému kolu voleb, protože její voliči tuto instituci nerespektují a neberou ji jako něco významného.
Vy jste zmínil propad u ČSSD a KSČM. Ukazuje propad těchto stran to, že jejich voliči už přešli jinam? A nechtějí je volit ani v komunálních volbách?
Faktorů je určitě víc. První je ten, který zmiňujete, že tady proběhl nějaký odliv, který byl vidět v předchozích letech už u jiných voleb. Podle mě ale je důležitější klesající schopnost KSČM i ČSSD stavět vlastní kandidátky a také odchod některých politiků z těchto stran. To je vidět především u ČSSD a jejích bývalých politiků, kteří si postavili konkurenční kandidátky, se kterými více či méně uspěli.
ČSSD tak doplatila hlavně na to, že oproti minulým komunálním volbám jí zbylo asi 40 procent lidí, kteří byli ochotní za ni kandidovat, což je hodně dramatický propad. Další věc, která se s tím pojila, je to, že mnozí z těch, kteří z ČSSD odešli, jí sebrali hlasy.
Asi nejsledovanějším obvodem byla v druhém kole senátních voleb Jihlava. Tam se proti předsedovi senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) postavila kandidátka hnutí ANO Jana Nagyová. Vystrčil po sečtení hlasů tvrdil, že porazil Andreje Babiše (hnutí ANO). Dá se to jeho vítězství takto interpretovat? Byl to souboj demokratických stran s Andrejem Babišem?
Klidně bych s tou interpretací souhlasil. Energie, peníze i úsilí vložené ANO do tohoto obvodu bylo extrémně velké ve srovnání s jinými obvody. Angažmá Andreje Babiše tam bylo výjimečné. Vystrčilova interpretace tady podle mě sedí.
Jiná věc je, do jaké míry se jihlavský obvod dá brát jako testovací místo pro prezidentské volby v lednu. Experiment v praxi směrem k prezidentským volbám to být může, ale do určité míry dost limitovaný. Kandidátka ANO byla z hlediska vystupování v zásadě neschopná. Je dobré proto brát opatrně tuto porážku Andreje Babiše.
Hnutí ANO mělo v druhém kole celkem 17 kandidátů, uspěli ale jen dva. Proč opoziční hnutí v pohořelo?
Dost to souvisí právě s tou Jihlavou. Když se člověk podívá na to, jakým způsobem ANO investovalo energii, čas, peníze, úsilí svých politiků do kampaně, tak se to hodně koncentrovalo na Jihlavu. Další volební obvody, třeba Ostrava, Olomouc, i Kroměříž – a dalo by se zmínit několik dalších, kde vyhlídky na úspěch pro kandidáta či kandidátku ANO byly určitě lepší – tak zůstaly na okraji pozornosti této formace. Kampaň v Jihlavě zjevně plnila osobní zadání Andreje Babiše. Ovšem to, co to způsobilo, je podle mě politicky ne úplně rozumná rezignace na to, že uspěji v dalších senátních obvodech.
Vidíte i další důvody, proč senátní volby hnutí ANO nevyšly?
Určitě je obecně důležitá schopnost stran přivést své voliče k volbám v tomto případě hlavně k druhému kolu. U ANO je přece jen ta schopnost nižší, než dejme tomu u stran koalice SPOLU. Právě schopnost voliče mobilizovat ve chvíli, kdy se o to ANO mimo Jihlavu nesnažilo, je hodně ovlivněná volební kampaní, kterou jinde příliš nevedlo.
Andrej Babiš (hnutí ANO) v předvolební kampani mluvil o tom, že volby jsou referendem o vládě Petra Fialy. Měla by teď vláda přistoupit na tuto rétoriku a mluvit o tom, že referendum ustála? Byl by to správný krok?
Je zjevné, že výraz referendum o vládě byl primárně komunikační tah Andreje Babiše. Nemohlo to být hlasování o vládě díky roztříštěnosti struktury českých obcí, o které jsme se bavili. Já bych být vládou v zásadě na tuto Babišovu rétoriku nepřistupoval. Jsme v situaci, kdy v druhém kole senátních voleb hlasovalo asi 20 procent voličů, což je poměrně málo. Když se to srovná se sněmovními volbami, nebo i s prvním kolem senátních voleb, kde byl souběh s komunálními volbami, tak tato účast byla výrazně nižší. Tvrdit, že výsledek druhého kola senátních voleb odráží současnou náladu ve společnosti je dost nepřesné.
Operovat s tím, že Andrej Babiš referendum o vládě prohrál, možné je. A někteří z vládních politiků to i dělají. Na druhou stranu je dobré uvědomovat si volební účast, která tady v pátek a v sobotu byla, a vnímat výsledek opatrně, protože 20 procent hlasujících není mnoho.
Čím je způsobené to, že voliči k druhému kolu nechodí? Volební účast je totiž dlouhodobě nízká. A podporuje to slova předsedy SPD Tomia Okamury, který mluví o zbytečnosti senátu?
Debata o tom, jestli mít či nemít senát, je tady od okamžiku, kdy se přijímala česká ústava v roce 1992. Je tady 30 let. Faktorů, které se promítají do relativně nízké účasti, je víc. S některými se nedá mnoho dělat.
První faktor, který stojí za zmínku, je, že máme situaci, kdy je obecně senát poměrně málo veřejně viditelný v rámci českého politického systému. Výsledek je, že pro spoustu lidí není důležitý. Druhý faktor je, že mnozí lidé ani neví, že nějaké druhé kolo senátních voleb je. Je dobré říct, že druhé kolo je hodně ve stínu pozornosti. Lidé například nedostávají do schránek obálky s lístky, což by pro řadu z nich mohl být impulz jít k volbám.
Další faktor a celkem logický je, že máme situaci, kdy postoupí pouze dva kandidáti a pro spoustu voličů to potom není důvod k volbám přijít. Může tady fungovat nějaká mobilizace, ale i na počtech hlasů, které jsou odevzdány pro jednotlivé kandidáty, je vidět, že se jim podaří přivést k druhému kolu maximálně své vlastní voliče, a mnohdy ani to ne. Těch důvodů nízké účasti by se dalo najít určitě víc, tyto tři hlavní jsou ale důležité.
Vy jste už zmiňoval blížící se prezidentské volby. Ovlivní je nějakým způsobem výsledky komunálních nebo senátních voleb?
Myslím si, že žádný přímý vliv tam není. Nepřímo ale může být výsledek v Jihlavě určitým vodítkem pro Andreje Babiše, jestli v prezidentských volbách kandidovat, nebo nekandidovat. Výsledek v Jihlavě určitě jeho chuť kandidovat nepodpořil. Bral bych to nicméně velice opatrně. To, že tady byla kandidátka ANO, která byla z hlediska komunikace v podstatě zcela upozaděna, je docela důležitý faktor pro pochopení toho, jaký je tady rozdíl oproti prezidentským volbám.
Na rozhodování Andreje Babiše, zda kandidovat či ne, působí více faktorů, například otázka stávajících možností, jakou funkci získat. Je zjevné, že po komunálních a senátních volbách se vláda nijak podstatně vnitřně otřásat nebude. Perspektiva nějakých předčasných sněmovních voleb, na které Andrej Babiš asi sázel, je teď hodně vzdálená. Možnost, že by se vrátil do premiérského křesla, je tak v nejbližší době nereálná. I tohle může být faktor, který ovlivní to, že by mohl uvažovat o kandidatuře v prezidentských volbách, které jsou za pár měsíců a nabízejí pro něj reprezentativní a zajímavou funkci. Rizika prezidentské kandidatury jsou samozřejmě zjevná – velká kontroverznost jeho osoby, nejasnost, jak dopadne probíhající soudní proces, a to se všechno může sečíst především v rámci druhého kola prezidentských voleb.
V úterý by koalice SPOLU měla oznámit jméno svého kandidáta na Hrad. Rýsuje se vám nějaké jméno?
Nemyslím si, že by z hlediska vládní koalice bylo rozumné, aby postavila svého oficiálního vládního kandidáta, ať by to byl Miloš Vystrčil, nebo někdo jiný. V atmosféře, která tady teď je, by to byla výborná nahrávka na smeč pro Andreje Babiše, protože by se mohl mnohem lépe situovat do pozice opozičního kandidáta. Při stávající ne úplně vstřícné náladě vůči této vládě by mu to dost pomohlo.
To, co je z hlediska této vládní koalice rozumné, je opatrná podpora nějakého kandidáta, který je vládním stranám blízký. Nevypadá to, že by vládní strany v tomto smyslu postupovaly jednotně, takže si myslím, že to budou opravdu dvě, tři podpořené osoby.
V poslední otázce bych se ještě vrátil k volbám. Je nějaký moment, výsledek, který vás nejvíce překvapil?
Překvapil mě rozsah debaklu ANO v druhém kole senátních voleb. Je opravdu vidět, že ANO vypustilo s výjimkou Jihlavy snahu podpořit své vlastní kandidáty a kandidátky a rezignovalo na to, aby výrazně posílilo své zastoupení v senátu. Koncentrace jenom na Jihlavu je zarážející a problematická. Na druhou stranu z hlediska Andreje Babiše a jeho osobních zájmů je pochopitelná.
Lubomír Kopeček je český politolog, který se věnuje především minulosti a současnosti české politiky a srovnávací politologii. Vystudoval historii, politologii a právo na Masarykově univerzitě. Působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI. Je autorem několika knih včetně knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman. Paralelní životopisy.
