Hnutí ANO se ve svých útocích na vládní koalici začalo soustředit na nejsilnější stranu ve vládě – ODS. Vzhledem k tomu, v jaké kondici se v současné době nacházejí její koaliční partneři, je to naprosto logický krok. Občanští demokraté jsou dnes tahounem jak koalice SPOLU, tak celého kabinetu. Pokud chce uskupení Andreje Babiše vládu oslabit a rozkolísat, musí dosáhnout toho, aby začaly klesat preference právě Občanské demokratické straně, případně se mu musí povést poštvat jednotlivé koaliční subjekty proti sobě, o což se rovněž snaží.
Podle posledního volebního modelu agentury Kantar byla ODS zdaleka nejúspěšnější stranou současné vládní koalice. Získala 22,5 procenta hlasů. Pro srovnání, Piráti obdrželi 8,5 procenta a Starostové a nezávislí 6,5 procenta. Mnohem hůře pak na tom byla TOP 09 se 4 procenty a KDU-ČSL se 3,5 procenta.
Krásně je na tom vidět, na kom dnes celá vláda stojí a kdo v ní má největší voličský potenciál. Celkový dojem z vládnutí Fialova kabinetu tomu odpovídá. Jeho největší hvězdou je premiér Petr Fiala, který svoji roli plní nejlépe z celé vládní sestavy. Ostatní ministři a ministryně za ním přece jen více či méně zaostávají.
Výsledek ODS, respektive celé koalice SPOLU, která podle volebního modelu Kantaru dosáhla na 28,5 procenta hlasů, a jenom velmi lehce tak zaostává za hnutím ANO (29,5 procenta), je více než dobrý, když vezmeme v potaz to, v jak obtížné situaci se vládní koalice nachází a jak vážné problémy Česká republika aktuálně řeší.
Stojí za to připomenout, že v loňských volbách do dolní komory parlamentu koalice SPOLU získala 27,79 procenta, tedy méně. A samotní občanští demokraté ve sněmovním volebním klání 20 procent hlasů naposledy překročili v roce 2010, kdy obdrželi 20,22 procenta.
Politika občanských demokratů
Není proto divu, že se představitelé Babišova hnutí ve svých útocích začínají soustředit právě na ODS. Nejnověji to předvedla předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová, která svůj výpad na uvedenou stranu ještě přesněji zacílila na jejího ministra financí a prvního místopředsedu Zbyňka Stanjuru.
„Pokud byste se mě ptali, kdo je nejsilnější co do moci a co do vlivu, tak to je bezesporu ministr financí, u kterého je vidět, že byl schopen zpracovat koaliční partnery a dělají jeho politiku, tedy dělají politiku ODS. Podívejte se na KDU-ČSL, která je prakticky neviditelná a vždy byla mluvčím rodin, těch slabších, samoživitelek, tak dnes je to neviditelná strana a dělá politiku ODS. Takže ministr financí je schopen přesvědčovat o zvrácené ideologii, kdy nikomu nic nedáme, tak jak jsme to viděli v době krize v letech 2008 až 2012, kdy zněla rétorika ve smyslu, nikomu nic nedáme, všechno seškrtáme,“ rozohnila se pro ŽivotvČesku.cz Alena Schillerová.
Místopředsedkyně hnutí ANO se tak proti sobě pokouší poštvat jednotlivé členy vládní koalice, když se ODS snaží vylíčit jako partaj, která všechna ostatní uskupení zastiňuje a které se podařilo dosáhnout toho, aby přejala Schillerovou tolik kritizovanou politiku občanských demokratů.
Někdejší ministryně financí k tomu posléze dodala: „ODS je strana, která je v kleštích své ideologie, když se podíváme na STAN, tam nikoho hodnotit nebudu, to je rozsypané hnutí, kdy v čele zůstal jeden předseda a s ním jedna místopředsedkyně a všichni jsou pryč. To je hnutí, které buď zanikne, nebo se bude muset vybudovat znovu, a Piráti… o nich vůbec nemluvím, to je také neviditelná strana. A jako poslední zůstala TOP 09, to je strana na hraně volitelnosti. Slabých ministrů ve vládě je více, ale nejsilnější je ministr financí, pokud se týká vlivu. Je to zkrátka ODS, která se chová asociálně.“
Nepostradatelní koaliční partneři
Taktika, ke které se hnutí ANO uchyluje, je celkem snadno čitelná. Vykreslit občanské demokraty, a především jejich ministra financí jako ďábly a zbylé členy vládní koalice označit za neviditelné a ve vleku těchto ďáblů. Realita je samozřejmě mnohem plastičtější.
Neobstojí ani tvrzení o asociální politice. Vláda ani Občanská demokratická strana nechtějí osekávat sociální stát v České republice a veřejné služby, které poskytuje. Šetřit chce pouze na provozu státních úřadů a na zefektivnění jejich agend.
O asociálnosti nesvědčí ani jednorázový pětitisícový příspěvek na dítě pro rodiny s hrubým ročním příjmem do jednoho milionu korun nebo plánovaný úsporný energetický tarif, a už vůbec ne slibovaná penzijní reforma. Podle toho, co říká náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Iva Merhautová, která má změny v důchodovém systému na starosti, totiž reforma přinese ještě větší přerozdělování finančních prostředků.
V čem má ale naopak Alena Schillerová pravdu, jsou slabší výkony koaličních partnerů občanských demokratů a jejich menší viditelnost. V tomto ohledu by určitě měli přidat. Výsledkem je totiž jistá nerovnováha v rámci vládní koalice, která rozhodně není ničím žádoucím minimálně v tom smyslu, že se ji pak snaží využít opozice, jak ostatně dokládají i výroky místopředsedkyně hnutí ANO.
Vyrovnanější výkony jednotlivých členů vlády jsou důležité také s ohledem na to, že pokud chce ODS vládnout i v příštím volebním období, potřebuje koaliční partnery, bez kterých se zkrátka neobejde. Vládní koalice by tak na podobné útoky, jako je ten Schillerové, měla reagovat tím, že prohloubí svoji soudržnost. Snažit by se o to měla jak ODS, která by v žádném případně neměla propadnout dojmu, že menší strany nepotřebuje, tak i všechny ostatní vládní subjekty. Ty by měly občanské demokraty podpořit v situaci, kdy útoky hnutí ANO směřují primárně na ně.