Stačilo! s hlavní tváří Kateřinou Konečnou (KSČM) již není koalicí, ale oficiálně registrovaným hnutím. Směrem ke sněmovním volbám je pro tento subjekt výhodné, že mu stačí překročit „pouze“ pětiprocentní hranici. Ve veřejném prostoru se objevily úvahy, zda tím hnutí neobchází zákon. Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse je ale postup zřejmě formálně v pořádku.

Pokud by stejně jako ve volbách do Evropského parlamentu kandidovalo Stačilo! jako přiznaná koalice několika stran také v letošních volbách do sněmovny, muselo by v případě spojení dvou stran získat osm procent hlasů. Vícečlenná koalice by pak potřebovala minimálně 11 procent. V evropských volbách tyto podmínky neexistují a kandidátům stačí překročit hranici pěti procent.

Před sněmovními volbami se ale Stačilo! zaregistrovalo jako hnutí. Musí tak získat „jen“ pět procent.

Dále čtěte

9 měsíců do voleb: Platíme si komunistické vidláky, aby nám mohli zakroutit krky

PŘEDVOLEBNÍ DENÍK / Hnutí Stačilo! Kateřiny Konečné řeší, jak dosáhnout na bohaté státní příspěvky. Ty jsou totiž vypláceny…

Český zákon však také mluví o tom, že registrované hnutí musí mít členy. Stranickou příslušnost k více politickým subjektům ale zakazuje. V praxi to znamená, že lídryně hnutí Kateřina Konečná nemůže být jeho členem, stejně jako další členové KSČM. Komunisté a další strany, jejichž členové pod hlavičkou této platformy chtějí kandidovat, by tak v případě volebního úspěchu nedostali ze státního příspěvku ani korunu.

Na mnohé voliče může tato taktika působit nesrozumitelně. Mohou se také objevit otázky, zdali nejde o praktické obcházení zákona, jehož jediným záměrem je snížit pro Stačilo! volební kvórum.

Ústavní právník Ondřej Preuss ale říká, že Stačilo! tím zákon neporušuje. „Politická strana nebo hnutí musí mít minimálně tři členy, což hnutí Stačilo! splňuje. Já rozumím těm úvahám, které existují, že je to v zásadě minimálně na hranici nějakého obcházení zákona. Nicméně, chápu to tak, že formálně bude skutečně kandidovat politické hnutí Stačilo! a na jeho kandidátce budou lidé spojení s jinými politickými stranami. Tím pádem tam nevidím moc prostoru, jak to formálně napadnout. Zákon nijak neomezuje, že by nemohl kandidovat někdo z politické strany za jiné hnutí,“ vysvětlil pro deník FORUM 24.

Připomněl také podobné případy z minulosti. „V roce 2010 kandidovala TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých jako jedna strana. Významnou část té kandidátky však tvořili právě Starostové, takže tato praxe tady již byla,“ uvedl. „Nemohu vyloučit postup nějakého orgánu, ale byl bych velmi překvapen, kdyby zde zasáhl,“ dodal.