Prague Pride, Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V Praze se tento týden koná už desátý ročník LGBT festivalu Prague Pride. Kvůli epidemii koronaviru letošním vrcholem akce nebude tradiční průvod městem, nýbrž plavba lodí po Vltavě. Se svým názorem na uvedenou problematiku v této souvislosti přispěchali i komunisté na stránkách Haló novin. Roman Blaško, který v minulosti kandidoval za KSČM v evropských či senátních volbách a do horní komory Parlamentu za ni kandiduje i letos, v článku s názvem Duhové hodnoty podrobil důkladné a všestranné analýze práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí. Nejhůř z toho ovšem vychází on sám.
Hned na úvod redaktor Haló novin Blaško zdůrazňuje, že v lidskoprávní rovině jsou LGBT hodnoty v souladu s komunistickými idejemi i myšlenkami. Sice už nevysvětluje, co přesně těmi hodnotami myslí, ale budiž. Zřejmě tím chce říct, že komunisté rozhodně nechtějí lesby, gaye atd. jakýmkoli zjevným způsobem utlačovat a uzurpovat jim jejich existenci.
„Na této rovině není žádného sporu a komunisté respektují a uznávají menšiny. Komunisté nedopustí, aby jakékoliv lidské bytosti někdo perzekvoval, urážel či připravil o důstojnost nebo se někdo nad někoho povyšoval, pokud je to v jeho silách,“ píše Blaško.
Zní to krásně, škoda, že to tak neplatilo vždycky. Jeden si skoro říká, kde se tak srdnaté a odhodlané přihlášení k obraně každé lidské bytosti a její důstojnosti v komunistech bere, ale připusťme, že ji v sobě zničehonic nalezli minimálně ve vztahu k LGBT lidem. Ačkoli trochu překvapivý tento lidskoprávní akcent je.
Blaško však vzápětí přichází s dalšími rovinami, které výše uvedené poněkud relativizují. „Pak tu máme rovinu sociologickou a sociálně strukturální. Zde už je vidět, že musíme analyzovat, kdo je majoritou, kdo minoritou a kdo má tedy mít hlavní slovo,“ upozorňuje a jako by tím temně naznačoval, že LGBT minorita si dneska nějak moc vyskakuje a domáhá se toho, aby to byla právě ona, kdo má rozhodující slovo.
Neslavný život gayů a leseb za minulého režimu
O kousek dál někdejší komunistický kandidát do Evropského parlamentu dodává: „Následně jsme u roviny kulturní. Tady je jasné, že v historii na tom tato minorita byla mnohem, mnohem hůře za feudálního a buržoazního systému než za socialismu. Dokonce v ČSSR v polovině šedesátých let bylo odstraněno ze zákona trestní stíhání homosexuálů.“
Tady si zjevně komunisté přihřívají svoji polívčičku, ovšem nic to nemění na tom, že většina gayů a leseb by asi současný režim za ten předlistopadový nevyměnila. Ohánět se zrušením trestního stíhání homosexálů je sice pěkné, pravda ale je, že teprve v roce 1990 byla sjednocená hranice pro legální pohlavní styk pro homosexuály a heterosexuály na 15 let věku, předtím byla pro homosexuály stanovená až na 18 let.
Rovněž až po sametové revoluci bylo zrušeno ustanovení o trestnosti veřejného pohoršení homosexuálním chováním. Takže ono to s tím životem gayů a leseb za minulého režimu nijak slavné nebylo, i když se to Blaško, který za KSČM kandiduje i v letošních senátních volbách, a to na Praze 5, snaží vykreslit v poněkud světlejších barvách. Realita však byla jiná.
Schopnost státní suverenity
Nejdůležitější je ovšem závěr článku redaktora Haló novin a kandidáta do senátu: „Už nejde o samotné homosexuály, ale o hodnoty, které s sebou přinášejí spolu s požadavky těch subjektů, které je podporují (nadnárodní společnosti, politické strany apod.). Navíc se prokazatelně ukazuje, že najednou diktují požadavky na změny v jazyce a nastavení společenských standardů, například aby se neříkala matka a otec, ale rodič číslo jedna nebo dvě. A tohle ohrožuje zdravou budoucnost našeho národa a tím i schopnost státní suverenity.“
Takže nejprve jsme se dozvěděli, že v lidskoprávní rovině jsou hodnoty LGBT v souladu s komunistickými idejemi a myšlenkami, a nakonec se ukazuje, že je to úplně jinak, protože homosexuálové s sebou přinášejí hodnoty, které ohrožují budoucnost našeho národa a schopnost státní suverenity. To jsou ale věci.
Jednak v českém prostředí nikdo nikdy neprosazoval, aby se říkalo rodič jedna a rodič dvě, a pak není vůbec jasné, jaké konkrétní hodnoty a jakým způsobem údajně ohrožují schopnost státní suverenity. Navíc, kam se vytratil komunistický internacionalismus („proletáři všech zemí, spojte se“)?
Nemělo by komunistům záležet spíše na mezinárodní vzájemnosti než na národu a státní suverenitě? I když možná jde jen o to, že mezi tradiční a dlouholeté podporovatele LGBT festivalu Prague Pride patří i velvyslanectví Spojených států amerických. V tom je možná zakopaný pes.
