Jana Nečasová byla vyfocena na soukromé akci a okamžitě to schytala od některých „hlídacích psů demokracie“. K soudu nechodí kvůli nemoci, ale soukromých oslav se prý nezříká. Nikdo z těchto ostražitých mediálních drábů neřešil, kdy měla ukončenou neschopnost, ale veřejný soud byl (opět) vynesen jednoznačně. Přitom zpovídat by se měl někdo jiný.

Nejde teď o to, na jaké akci Jana Nečasová byla a s kým se bavila, protože stejný efekt by v tuto chvíli vyvolala její fotografie kdekoli na ulici. „K soudu prý nechodí, protože je nemocná. Bude to asi hodně vážná nemoc,“ zgustli si někteří angažovaní novináři, jmenovitě Ondřej Kundra z Respektu a Jiří Hynek, opora zájmů Andreje Babiše v České televizi. Alespoň co se týče výběru kauz, kterým se systematicky věnuje a nevěnuje.

Adekvátní nasazení policie a techniky?

Stačilo si přitom ověřit, že nemocenská Nečasové skončila 8. června a nejbližší soudní řízení je v září, a bylo by po bulvární senzaci. Reakce části mediální scény, zejména tzv. šlachtonovinářů, však nasvědčuje tomu, že se stále nesmířili s tím, že po čtyřech letech od razie na úřadu vlády podpořené gigantickými policejními manévry, dosud nejsou k mání žádné hmatatelné výsledky v podobě pravomocných rozsudků.

[ctete]129089[/ctete]

Jejich přístup nelze nazvat jinak než pokračováním mediálního honu, zcela neadekvátního zjištěné potenciální trestní podstatě. Zvláště s přihlédnutím k tomu, co dnes prochází oligarchovi, který má ambici stanout v čele vlády, a skandálů s ním spojených si vůbec nevšímá.

Zásadní otázka je jiná. Bylo tehdejší masivní nasazení čtyř stovek policistů, zakuklenců a policejní techniky úměrné dosavadnímu výsledku vyšetřování? Nešlo jen o vyvolání mocenského a mediálního tlaku, okamžitě doplněného masivními úniky odposlechů ze živých policejních spisů? Měli tehdy policisté a státní zástupci dostatečně nabito, nebo očekávali, že už tehdy vyslovované pochybnosti přetlačí mediální silou a rozhodí sítě, v nichž možná vyloví další důkazy?

Očekávání obří korupce se nenaplnila

Výsledek vyšetřování po čtyřech letech rozhodně tomuto nasazení a mediálnímu divadlu neodpovídá. Zejména se nenaplnila očekávání obří korupce, vyvolaná bombastickou a nestandardní tiskovou konferencí Ivo Ištvana a Roberta Šlachty. Oznámili na ní zabavení 150 milionů korun a desítek kilogramů zlata, přičemž právě tato třaskavá informace dodala celé akci punc mimořádnosti.

Dosud nebylo prokázáno žádné propojení zabavených peněz a zlata s trestnou činností, tím méně s Janou Nečasovou. Šlachta sice na oprávněnosti zásahu stále trvá, ale sám přitom před rokem přiznal: „Ta zmínka o zlatu a milionech byla chyba. To jsem povídat neměl, vyvolala se tím přehnaná očekávání.“ Trochu pozdě, protože tato „zmínka“ byla pro další mediální linii tohoto příběhu klíčová.

Dnes to vypadá tak, že stovky policistů, včetně příslušníků Národní protidrogové centrály, zatýkaly a zasahovaly na desítkách míst s výsledkem „pouhého“ údajného zneužití Vojenského zpravodajství a přidělování politických „trafik“. Kromě už zaplacené darovací daně v řádu stovek tisíc korun a údajného úniku informace ze spisu BIS nového nenašli nic. Zato byly do médií vypouštěny ištvanovské konstrukce o „sabotážích“ a „zločinných spolčeních“, nepodložené žádnými validními důkazy. Dodnes je rád papouškuje hlavně Andrej Babiš, hlava chobotnice Agrofertu.

Mimochodem, kde jsou minimálně takto rozsáhlé policejní operace na ministerstvu financí, Čapím hnízdě a v holdingu kvůli podezření z nezákonných finančních operací šéfa hnutí ANO v řádu stovek milionů korun?

Čtyři roky poté

Jedna z větví Ištvangate, údajné uplácení tří bývalých poslanců „trafikami“, měla od počátku vyvolat dojem bezprecedentního korupčního jednání na nejvyšších místech. Poprvé v novodobé historii je kriminalizován jev, který je dodnes běžnou součástí politické praxe. O tom svědčí desítky či stovky podobných případů, které vyšetřovány nejsou. Bude trestně stíhán například i Vladimír Špidla, který po neúspěšných volbách do Evropského parlamentu odstoupil z postu předsedy vlády, aby vzápětí dosáhl na mnohem lukrativnější post eurokomisaře, odkud předčasně vypudil Pavla Teličku?

Nejvyšší soud mezitím stíhání exposlanců zastavil. Ministerstvo spravedlnosti se jim muselo omluvit „za nezákonný postup, nezákonné trestní stíhání, jakož i za nezákonnou vazbu“. Zároveň jim stát vyplatil odškodné ve výši 1,9 miliónu korun. Nikdo za tento nezákonný postup nenesl odpovědnost.

V kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství padly v první instanci zprošťující rozsudky. Obžalobě se nepodařilo prokázat trestný čin, ačkoli je veřejnost čtyři roky přesvědčována o opaku. Olomoučtí žalobci však dosáhli výměny soudkyně, která nezahrála podle jejich not, což konstatoval nadřízený pražský městský soud. Tím se dostáváme k novému kvalitativnímu posunu. V exponovaných kauzách lze dosáhnout požadovaného výsledku výměnou nepohodlných soudců, kteří nechtějí porozumět argumentům obžaloby, a dosáhnout tak naplnění společenské poptávky.

[ctete]134532[/ctete]

Větev údajného vyzrazení utajované informace BIS byla na Ištvangate naroubována devět měsíců po razii. U soudu probíhá odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku, kde Jana Nečasová dostala podmínku. Není však doloženo, zda vůbec měla k dispozici utajovaný materiál, a kdo by jí ho měl poskytnout. Zato z jedné Šumanovy nahrávky jasně vyplývá, že Andrej Babiš měl od Marka Přibila a Šlachtových policistů k dispozici část živého spisu kauzy Beretta, kterou chtěl použít proti konkurenci z ČSSD. Bude Babiš rovněž stíhán? Zatím tomu nic nenasvědčuje.

Konečně s velkým odstupem po obří operaci začala policie vyšetřovat nezaplacenou darovací daň, počínaje kabelkami, konče vonnými svíčkami. Nehledě na to, že vyměřená částka je už uhrazena, bylo by to snad poprvé v polistopadové historii, kdyby byl někdo za něco podobného odsouzen. Žalobci však budou muset zdůvodnit, proč jsou mezi těmito započítanými dary uváděny mimo jiné i dávno zdokladované zápůjčky cenných šperků.

Trafika u Babiše

Otazníky po čtyřech letech neubývají, spíš naopak. Je pozoruhodné, že jeden z hlavních aktérů, Robert Šlachta, skončil u Babiše jako náměstek ředitele Celní správy na základě netransparentního výběrového řízení, kam se přihlásil sám. Tento podivný přesun Ištvan nevyhodnotí jako účelovou „trafiku“? Hlavní vyšetřovatel této kauzy, Marek Foglar, od policie odešel k Lence Bradáčové na pražské vrchní státní zastupitelství.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ani ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) zase nemají zájem řešit odpovědnost Ištvanových žalobců, kteří se problematicky prezentovali i v dalších kauzách (Vidkun, policejní reorganizace), přičemž porušovali zákonné předpisy. Z toho by se měli zpovídat, ale to by o to musel mít někdo z nadřízených činitelů zájem.