Pařížská „mordparta“ si v seznamu nevyřešených případů může konečně odškrtnout řádění sériového vraha, který ve francouzské metropoli začal zabíjet v polovině osmdesátých let minulého století a pokračoval po následujících osm let. Bohužel se ale kriminalisté nemohou pochlubit tím, že by zabijáka s přezdívkou Le Grêlé (Poďobanec) vypátrali po tak dlouhé době díky nějaké zázračné stopě. K hrůzným činům se totiž přiznal bývalý četník a policista v dopise na rozloučenou, který dal dohromady předtím, než si sám sáhl na život.

Jak informují francouzská média, sériový vrah s tváří plnou jizviček, které mu vysloužily jeho přezdívku, se jmenoval François Vérove. V minulosti pracoval jako četník u vojenské policie, následně se stal policistou „obyčejným“. Jeho DNA se už podařilo přiřadit k několika místům činu spojovaným s nepolapeným sériovým vrahem, jehož mordy a znásilnění děsily Paříž mezi roky 1986 až 1994 a jež se nedařilo dlouhá desetiletí objasnit. Na svědomí má tento zabiják například i teprve jedenáctiletou Cécile Blochovou, po níž začali v roce 1986 policisté pátrat poté, co nedorazila do školy, píše britská BBC.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

„Nikdy se nedozvíme o všech zločinech, které Le Grêlé spáchal,“ povzdechl si advokát Didier Saban, který v letité kauze zastupuje rodiny obětí. Smrt bývalého četníka a policisty podle něj nechává spoustu nezodpovězených otázek, právník zároveň nepochybuje o tom, že má Vérove na svědomí víc zločinů než čtyři vraždy a šest znásilnění, s nimiž se jeho DNA zatím podařilo spojit.

S tímto děsivým kriminalistickým „pomníčkem“ se podařilo pohnout teprve nedávno, když se vyšetřovatelé rozhodli obeslat 750 četníků, kteří v inkriminované době sloužili v Paříži a okolí. Devětapadesátiletému Véroveovi policisté 24. září v předvolání oznámili, že mu o pět dní později odeberou vzorek DNA. Dne 27. září manželka bývalého četníka oznámila, že svého muže pohřešuje.

Véroveovo tělo bylo následně objeveno v pronajatém bytě ve městě Grau-du-Roi na pobřeží Středozemního moře. Poblíž ležel dopis na rozloučenou. Státní zastupitelství po nálezu mrtvoly oznámilo, že DNA mrtvého se shoduje se vzorky odebranými na několika místech činu. I když úřady obsah vzkazu nalezeného u těla oficiálně nezveřejnily, francouzská média informují, že v něm bývalý muž zákona psal mimo jiné o impulsech, které se postupem času naučil zvládat. K vraždám se podle všeho přiznal bez toho, aby uvedl detaily o obětech či okolnostech.

Poďobanec získal svoji přezdívku při vyšetřování násilné smrti jedenáctileté školačky zmíněné v úvodu článku. Její nevlastní bratr a několik sousedů rodiny totiž vypovědělo, že v domě na severu Paříže v den vraždy viděli neznámého muže, který měl tvář plnou jizviček a důlků po akné. Cécilino tělo následně policisté objevili schované pod starým kobercem ve sklepě. Jedenáctiletou školačku pachatel znásilnil, škrtil a pobodal. Brutalita činu v polovině 80. let šokovala  celou zemi a rozpoutala hon, který skončil až nyní – o 35 let později.