Pokud si někdo myslel, že zavedením šikanózní elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolních hlášení tažení vlády proti malým podnikatelům a živnostníkům končí, hluboce se mýlil. Mladá fronta DNES, která funguje současně jako věstník ministerstva financí, informuje, že vláda je nespokojena s tím, že živnostníci platí málo daní. Proto jim je chce zvýšit.

[ctete]59173[/ctete]

Nové daně pro živnostníky

Babišův deník přinesl na titulní straně další předvolební sdělení (19. 5. 2016, „Nové daně pro živnostníky, platí málo“), které by měli vzít v potaz především ti, kteří fungují na vlastní pěst: Živnostníci. Tedy ti, kdo nechtějí být závislí na státu, sami si musejí shánět zakázky a nejsou chráněni nejrůznějšími benefity, vyplývajícími ze zákoníku práce. Á propos toho zákoníku, který chce Sobotkova vláda svojí snahou regulovat úplně vše (včetně pracovního trhu) ještě přitvrdit zaváděním podobných absurdit, jako je zákonná povinnost firem chránit své zaměstnance před stresem.

Mnozí drobní podnikatelé byli bláhoví, když uvěřili, že výrok současného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který před třemi lety označil živnostníky za parazity systému sociálního pojištění, byl jen ojedinělým excesem, za který se posléze musel omlouvat. Dnes by se už neomluvil.

Současná vláda pokračuje v této linii a chystá živnostníkům další nemilá překvapení. Jak uvádí Mladá fronta DNES, ministerstvo financí připravuje nový systém zdanění živnostníků, a chce jej schválit ještě před parlamentními volbami. S farizejským přístupem, že by v platnost vstoupil až po nich.

Inspirace u Fica: Paušální daň

Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, která má přípravu nového zákona o daních z příjmů na starosti, hodlá navrhnout paušální daň. Její výše by záležela na tom, v jaké lokalitě živnostník podniká a v jaké živnosti. Například v holičství nebo v hospodě by se platila roční paušální daň podle počtu křesel či židlí a podle toho, v jakém kraji by provozovna fungovala. Paušály by se stanovily předem.

Jak Babišův deník uvádí, inspiraci ministerstvo hledá v zahraničí. A znovu na Východě, jako v případě EET. Konkrétně na Slovensku, kde Ficova socialistická vláda před dvěma lety zavedla každoroční poplatek za licenci na podnikání, stanovený podle velikosti firmy. Jeho výše začíná na 480 eurech (13 tisíc korun), což přineslo okamžitý efekt ukončení činnosti devíti tisíc živnostníků.

Babišův rezort se tak vrací před rok 2009, kdy pravicová vláda zrušila minimální daň. Živnostník bez dětí, který nevykázal žádný zisk, musel zaplatit daň ve výši skoro 10 tisíc korun ročně. V současné době však finanční nároky na drobné podnikatele ještě narůstají, jelikož další tisíce korun ročně je bude stát provoz EET.

Překvapit by to však nikoho nemělo. Minimální daň původně prosazovala do koaliční smlouvy ČSSD. Stanovila dokonce její výši téměř 22 tisíc korun bez ohledu na to, jestli jsou živnostníci v zisku nebo ve ztrátě. Minimální daň nakonec z koaliční smlouvy vypadla, ale dnes se v jiné formě vrací zpět.

Omezení výdajových paušálů

Koalice zároveň jedná o citelném omezení využívání a snížení výdajových paušálů. Prý se „odchýlily od původního záměru, tedy zjednodušení vedení účetnictví pro drobné živnostníky,“ jak tvrdí předseda klubu poslanců ČSSD Roman Sklenák. Shodu má tento záměr u všech tří koaličních stran.

Ministerstvo financí však šalamounsky nehodlá před parlamentními volbami zveřejnit konkrétní čísla. Podle Babišových představ chce připravit nový systém, přičemž výsledné daňové zatížení živnostníků bude stanovovat až ministr financí následující vlády.

Co tím vláda sleduje?

Za prvé: Levicová vláda chce veřejnosti vyslat populistický signál, že si došlápne na živnostníky, kteří jsou v jejích očích žábou na prameni, okrádající státní rozpočet. Nehledě na to, že postavení malých podnikatelů se od zaměstnanců dramaticky liší, a sami jsou významnými zaměstnavateli často v komplikovaných regionech. Práci u nich nachází třicet procent všech zaměstnanců.

Za druhé: Je mnohem snazší ukázat prstem na živnostníky, kteří se přitom na šedé ekonomice podílejí jen sedmi procenty. Na daňovou „optimalizaci“ řady velkých firem, mnohdy za hranou zákona, stát nestačí.

Za třetí: Ministerstvo financí prohlašuje, že EET vynese 18 miliard korun ročně, ale skoro nikdo tomu nevěří. Možná ani samotné ministerstvo, pokud navrhuje dodatečné zdanění živnostníků. Avizovaný výběr daní je chimérický, protože tisíce firem a živnostníků ukončí činnost. Takový efekt se projevoval v těch zemích, kde byly podobné systémy uvedeny do praxe. Navíc přibývá kritiků, že systém nebude funkční a půjde jej obcházet. Pouze v Chorvatsku a Bulharsku je přitom používána Babišova brutální a fízlovací on-line forma průběžného napojení dat na finanční správu, skrývající v sobě řadu rizik, zejména ve zneužití obchodních údajů.

Malým podnikatelům šlape na paty, velkým nahrává

Všechny tyto zásahy vůči malým podnikatelům, zaváděné pod Babišovou taktovkou, jsou o to nehoráznější, že vláda současně nahrává velkým podnikům navyšováním nejrůznějších dotací, na které malí podnikatelé nedosáhnou. Samotný Agrofert, vlastněný tahounem této represe, kyne z příjmů či úlev od státu jako nikdy předtím, a jeho partneři tomu jen přihlížejí. V horším případě napomáhají „vylepšováním“ zákonů, jako v případě podpory biopaliv.

Státní aparát přitom bobtná a zejména se rozrůstá počet zaměstnanců rezortu financí. Pokud někdo podvádí, mají finanční úřady už dnes řadu kontrolních mechanismů, které mohou využívat. A jak se dnes ukazuje, v některých případech i zneužívat, což vede k velké nedůvěřivosti k posilování všech forem „velkého bratra“.

Represivní model státu sílí

Jen za poslední tři roky ukončilo svoji činnost 30 tisíc živnostníků a zřejmě to stále nestačí. „Stát vyvíjí na živnostníky tlak a zjevně se snaží, aby občané své živnosti zavírali,“ říká předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek. Úbytek živnostníků už podle něj tvrdě dopadá na sféru drobných služeb na venkově, kde kupní síla zaostává za městy.

Ministr financí chce řídit stát jako firmu a samostatní živnostníci do tohoto modelu nezapadají. Pokud však bude jejich počet kvůli rostoucí státní zvůli nadále klesat, zadělává si česká ekonomika na vážný problém. To však Sobotkovu vládu netrápí.

[ctete]58164[/ctete]