Nejrůznější instituce, mezi nimi hlavně vysoké školy, vyvěsily v posledních dnech portrét Milady Horákové s nápisem „Zavražděna komunisty“. Tato akce sdružení Dekomunizace, která připomíná 70 let od popravy významné právničky a političky, dráždí část společnosti a Filozofická fakulta UK dokonce odmítla toto prosté sdělení vyvěsit.
To ukazuje, že se část společnosti nedokázala mentálně vyrovnat se zločinnou povahou komunistického režimu a má tendenci tuto hnusnou diktaturu různě omlouvat a falšovat tak dějiny.
Na sociálních sítích se vyrojily obrázky Jana Husa se slovy „zavražděn katolíky“. Objevují se i různé portréty osob, které prý zavraždili demokraté. Ukazuje to, jak prostá pravda o zavraždění Milady Horákové vzbuzuje u lidí spjatých s minulým režimem vztek. Vzhledem k tomu, že mají v současné době na své straně výraznou část vládní parlamentní většiny, nejde o zanedbatelný jev. Na politické scéně se ale zpochybňování justičních zločinů z 50. let naštěstí omezuje jen na pár stalinských kreatur.
Mezi popravou Milady Horákové a upálením Mistra Jana Husa není paralela vůbec žádná a ani není ničím srovnatelné určení pachatelů. Katolíci nejsou pachatelé justičních vražd. Hus byl katolík a jeho soudci podle jeho názoru dobrými katolíky nebyli. Katolické náboženství není politickou ideologií a s politickou mocí bylo svázáno až po čtyřech stoletích své existence a nyní má již skoro dvě století jen chabý či nulový vliv na státní moc v drtivé většině zemí. Z katolické víry v žádném případě nevyplývá potlačování práva, natož popravy pro názorové postoje. Když se ve jménu víry takové věci odehrály, jednalo se o exces, který je v přímém rozporu s poselstvím Ježíše Krista.
Naproti tomu komunismus je od začátku až do konce spojený se skupinovou nenávistí, s potlačováním práv a k popravám názorových odpůrců došlo všude, kde se dostali komunisté k moci. Nejde o exces, vybočení z normálu. Pro komunismus jsou zločiny normou a přímo konstitučním prvkem fanatické politické ideologie. Idea třídního boje, likvidace vlastnictví, vláda jedné strany a diktatura proletariátu, to jsou všechno zcela patologické a zločinecké principy, které zastává jenom morálně zvrhlý jedinec. Žádní dobří komunisté nejsou. Komunismus s lidskou tváří je prázdný blud.
Vliv komunistů na státní moc je bohužel v několika zemích značný, a to včetně České republiky. V některých státech komunisté stále drží moc a páchají zvěrstva. Proto má kampaň sdružení Dekomunizace aktuální smysl. A odpor, který u omezené části společnosti vzbudila, je dalším důkazem zásadního významu tohoto postoje. Každý opravdový demokrat je antikomunista a antinacista či antifašista, třebaže se tak nemusí okázale vymezovat, protože je to ve slušné společnosti předem jasné. V neslušné společnosti to jasné není. Nic složitějšího v tom nehledejme. Proto komunisté zuří a jejich souputníci blábolí o zkratkovitosti a jednoduchosti slov „zavražděna komunisty“. Chtějí zfalšovat pravdu.
Milada Horáková byla doslova a do písmene zavražděna komunisty. A všichni komunisté nesou morální spoluvinu na její vraždě. Když se to Filozofická fakulta Univerzity Karlovy snaží relativizovat či zakrýt, ukazuje nám to velmi názorně, jací lidé ji nyní vedou. Filozofická fakulta zatím prostě chudák čeká na svoji dekomunizaci. Věřme, že se dočká.