Sociální demokracie je strana s nejdelší historií u nás. Je to strana, jejímž posláním měla být obrana slabších, chudších, pracujících nebo nějak znevýhodněných. Její pozicí mohla být moderní evropská levice. Místo toho ČSSD padá a padá a zároveň už pomalu sedá Babišovi na lopatu. Jak dopadne? Špatně.

Konec ČSSD má hned několik důvodů. Tím prvním a zásadním, po čtyřech letech vlády s hnutím ANO, které bylo její permanentní opozicí v koalici, je fakt, že sociální demokraty a jejich program přestali potřebovat voliči, ČSSD není schopná odprezentovat své myšlenky a postoje, všechny jim sebral Andrej Babiš, který rozhazuje peníze, kamkoli přijde, a tak se stalo, že všichni, kdo chtějí někde přidat, prostě a jednoduše volí jeho. Proč by se zdržovali někým jiným?

Hlínu na rakev ČSSD také snaživě přihazuje prezident Miloš Zeman. Jeho nenávist a pomstychtivost se jako vždy nezastavily před ničím, a tak sociální demokraty potápí, kdykoli může. Protože se z nějakého důvodu rozhodl podporovat raději Babiše nebo Okamuru, už jen čeká, jak strana, kterou kdysi dovedl ke skvělým volebním výsledkům, skončí v propadlišti dějin.

Třetí důvod, proč to s ČSSD v podstatě nemůže dopadnout, je její směšné, ale silné proruské křídlo. Strana neví, co si počít s Jaroslavem Foldynou, Michalem Haškem nebo Zdeňkem Škromachem. Bojí se totiž, že by přišla o voličské jádro. To je ovšem samozřejmě nesmysl, protože tohle „jádro“ už dávno přešlo k Babišovi, ale ještě pravděpodobněji k Okamurovi nebo jiné obskurní figurce, která lépe hájí jeho představy o světě.

Zdravý politický systém potřebuje zdravou levici. V České republice zbyly pozůstatky ČSSD, ve které by mohl brzy proběhnout slučovací sjezd s hnutím ANO, a komunisté, kteří – doufejme – už z politické mapy také brzy zmizí. Možná se časem otevře prostor pro vybudování opravdové levicové strany, možná někdo resuscituje Zelené.

Jedno je ale jisté. Konec ČSSD se blíží a po referendu o účasti ve vládě už možná bude na dohled.