Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Je to stále patrnější: sociální demokraté se rozhodli svůj kalich hořkosti vypít až do úplného dna. Jinak si nelze vysvětlit, že ve vládě Andreje Babiše vydrželi všechno to, co je doposud potkalo, a jejich straničtí představitelé v čele s předsedou Janem Hamáčkem si stále po tom všem namlouvají, že nejlepší, co po volbách v roce 2017 mohli udělat, bylo jít do vlády vedené šéfem hnutí ANO. Čtvrteční hlasování o vyslovení nedůvěry Babišovu kabinetu je zatím posledním dějstvím této smutné kapitoly České strany sociálně demokratické. Je to o to smutnější, že sociální demokracie se premiéra Babiše skutečně drží do posledního dechu v době, kdy se od něj odtáhli dokonce i komunisté.
Komunistická strana za záchrannou brzdu zatáhla v dubnu, kdy vládě Andreje Babiše vypověděla svoji toleranci. Tento manévr byl klíčový a může se stát, že právě v kombinaci s dalšími faktory nakonec přispěje k tomu, že se KSČM udrží ve sněmovně i po říjnových volbách do dolní komory parlamentu.
Komunisté proto velmi lavírují, váhají a taktizují i ohledně čtvrtečního hlasování. Do poslední chvíle se tak snažili utajit, jak se k němu ve skutečnosti postaví. Moc dobře vědí, že současná doba rozhodně nepřeje spojování se s premiérem Babišem a rovněž jejich potenciální voliči tomu nejsou nakloněni. Pokud chce partaj Vojtěcha Filipa konkurovat hnutí Přísaha bývalého policisty Roberta Šlachty, které rychle roste a získává příznivce, musí se od Andreje Babiše a jeho vlády co nejvíce odtáhnout. Zároveň se ale nemůže ocitnout na stejné lodi s pravicovou opozicí, takže z toho důvodu předvádí ono váhání a taktizování, které u komunistů v poslední době můžeme pozorovat.
Naproti tomu sociální demokraté dělají pravý opak. Zůstali s Babišem sami, a to jim ani v nejmenším neprospívá. Tím, jak se od nich distancovali komunisté, ještě více vynikla tahle nezdravá a pro ČSSD patologická a destruktivní symbióza. Strana vedená ministrem vnitra a vicepremiérem Janem Hamáčkem se tak podle všeho řídí heslem: když už se nechat Andrejem Babišem zahubit, tak pořádně a se vším všudy.
Sociální demokracie tedy setrvává v družbě s Andrejem Babišem až do hořkého konce. Jak velkou ránu v důsledku svého jednání ČSSD dostane a do jak hlubokého kómatu upadne, se dozvíme nejpozději po zveřejnění výsledků sněmovních voleb. Poslední tečkou budou právě říjnové volby, ve kterých, jak se zatím zdá, Česká strana sociálně demokratická vypadne z poslanecké sněmovny.
Sebeklam sociálních demokratů
Je sice pravda, že stále ještě najdeme průzkumy, například ten poslední od agentury Median, kde má sociální demokracie třeba i 7 procent hlasů, to jsou ale spíše naprosté výjimky. Mnohem více je už šetření, kde preference sociálních demokratů začínají čtyřkou, ale častěji ještě trojkou nebo dokonce i dvojkou. V drtivé většině průzkumů Kantar CZ a Data Collect se sociálně demokratická strana výrazněji vzdaluje pěti procentům.
Je svým způsobem pozoruhodné, jak silným sebeklamem představitelé sociální demokracie trpí. Když Jan Hamáček v dubnu na on-line sjezdu obhajoval post stranického předsedy, ve svém kandidátském projevu shrnul vládní angažmá ČSSD takovým způsobem, že to vypadalo, že ho považuje za jeden velký úspěch.
„Jsme jediná strana, která lidem nabízí solidaritu, jistotu a ochranu. To jsme úspěšně dělali ve vládě i proti ANO. Kdo chce, tak to vidí. Zabránili jsme posunu politiky doprava. Hájili jsme zájmy seniorů, rodin s dětmi, lidí práce. Prosadili jsme mnohem víc, než odpovídá síle 14 poslanců. Naši ministři obstáli v těžké krizi. Programy Antivirus naší ministryně Jany Maláčové hodnotí i pravicoví odborníci jako jedinou skutečně fungující pomoc pro zaměstnance a zaměstnavatele,“ zdůraznil Hamáček.
Ve chvále na adresu sociálních demokratů a jejich zástupců pak dále pokračoval: „I zahraničí, zemědělství a kulturu vedou naši ministři profesionálně. A doufám, že jako ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu také nedělám ostudu. Škoda, že nám Babiš odmítl svěřit ministerstvo zdravotnictví. My bychom boj s epidemií vedli profesionálně. Sociální demokracie nehledá ministry na inzerát. Vstup do vlády přinesl kladné body, bohužel nyní i na nás dopadla naštvanost lidí kvůli covidu. Doplácíme na našeho koaličního partnera, který má ve vládě většinu a v řadě případů nezvládá epidemii.“
Babišova metoda u Jana Hamáčka
Šéf sociálních demokratů se tehdy po vzoru Andreje Babiše pokoušel vše dobré přičíst ČSSD a vše špatné hodit na premiéra a hnutí ANO. Babišovi tahle strategie dlouhou dobu fungovala, ovšem i v jeho případě se už vyčerpala, o čemž svědčí také propad voličské podpory jeho uskupení.
Předsedovi Hamáčkovi něco takového nefunguje už vůbec. Jan Hamáček a sociální demokracie do Babišovy vlády šli a rozhodli se v ní setrvat, i když se k nim premiér Babiš ještě předtím, než pandemie koronaviru vůbec vypukla, choval, jako kdyby byli onuce.
Vedení sociálně demokratické strany vědělo, že ponese odpovědnost za vládu jako celek, a rovněž vědělo, že případné veškeré vládní neúspěchy budou mít na stole i sociální demokraté. Stejně tak si museli být vědomi i toho, co je Andrej Babiš zač a jaké jsou jeho silné a slabé stránky, protože s ním předtím už přece jedno volební období vládli. Měli tedy dost informací na to, aby buď do vlády s předsedou hnutí ANO vůbec nešli, nebo z ní včas vycouvali. Neudělali ani jedno.
Představitelé sociální demokracie se tak snaží schovávat za konkrétní věci, které se jim podařilo prosadit pro určité voličské skupiny. To ale nic nemění na tom, že Babišova vláda jako celek těmto voličům uškodila, a proto není žádný div, že padají volební preference jak Babišovu uskupení, tak i sociálním demokratům.
Kdyby v tuhle chvíli už, dejme tomu pět, šest měsíců, sociální demokraté v kabinetu nebyli, možná by ještě určitá šance na jejich resuscitaci před sněmovními volbami existovala, ovšem tím, že premiéra Babiše neopustili, nýbrž se ho drží i v případě aktuálního hlasování o nedůvěře vládě, je zjevné, že už jim – minimálně teď před volbami – není pomoci.
