Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons/ RIA Novosti archive/ CC BY-SA 3.0
FOTO: Wikimedia Commons/ RIA Novosti archive/ CC BY-SA 3.0
Zmražení vkladů střadatelů v ruských bankách je téma, které nyní řeší ruská Státní duma a špičky tamní politické reprezentace. Nebezpečí ale tentokrát nehrozí ze zahraničí. Ruské špičky děsí, že by k tomuto kroku mohla přistoupit šéfka centrální banky Elvira Nabiullina. Důvodem je nedostatek kapitálu, který ruské banky za nevýhodných podmínek nuceně a v ohromné míře poskytují tamnímu zbrojnímu průmyslu. Ruští poslanci zuří, že pravomoci Nabiulliny jsou silnější, než je pravomoc ruského prezidenta nařídit jaderný úder.
Ke stisknutí jaderného tlačítka jsou zapotřebí tři lidé a jeden z nich je prezident Ruské federace. V případě úspor ruských občanů stačí rozhodnutí jediné osoby. Centrální banka musí být omezena, kritizoval pozici šéfky ruské centrální banky předseda strany Noví lidé Alexej Něčajev. Trval na tom, aby podobné rozhodnutí by mělo podléhat schválení Státní dumy.
Centrální banka uvažuje o zmrazení vkladů
Něčajev reagoval na zvěsti, které se v Rusku šíří, že by centrální banka mohla rozhodnout o zmražení vkladů v bankách. Podle ruského nezávislého deníku The Moscow Times existuje v ruském bankovním sektoru masivní a narůstající ohromný skrytý dluh. Ten souvisí s financováním válečné výroby.
Kromě státních peněz totiž Rusko svou válku na Ukrajině údajně potichu financuje pomocí státem řízených zvýhodněných půjček. Ty ruským podnikům pod tlakem Kremlu poskytují ruské banky. Půjčky podnikům od poloviny roku 2022 rekordně vzrostly, a to o 415 miliard dolarů (tedy 10 bilionů korun). Více než polovinu z nich mají představovat právě půjčky dodavatelům v sektoru obrany.
Problém je v tom, že rostoucí inflace přinutila ruskou centrální banku zvýšit základní úrokovou sazbu nad dvacet procent a podle výše zmíněného deníku nyní ruské společnosti, které si zmíněné úvěry nabraly, nyní čelí katastrofálně vysokým úrokům, které se pohybují okolo 25 procent.
V ruské ekonomice tak bankám u společností v rámci těchto korporátních půjček „visí“ celkem 86,7 bilionu rublů, tedy přes 20 bilionů korun, z nichž asi 30 procent tvoří zmíněné „armádní“ půjčky. Bankám přitom docházejí rezervy, kterými by pokryly případnou neschopnost ruských podniků předražené půjčky splácet. „Závislost Kremlu na preferenčních půjčkách nyní pohání likviditu a nedostatek rezerv v bankách a riskuje kaskádovou úvěrovou krizi,“ píšou analytici.
Experti očekávají využití jiných nástrojů
Německý komentátor Jürgen Nauditt píše, že spíše než zmražením peněz na účtech je centrální banka nakloněna sáhnout k jinému kroku, jak zachránit ruské banky. Mohla by veškeré prostředky na účtech překračující pojištěnou část vkladů, tedy 1,4 milionu rublů (330 tisíc korun, pozn. red.), převést na akcie banky, ve které byl doposud vklad.
„Tento scénář má tu výhodu oproti prostému zmražení vkladů, že snižuje počet nespokojenců a předchází masové panice mezi vkladateli,“ popisuje. Připomíná podobný krok, k němuž došlo v roce 2013 v případě jedné z bank na Kypru. Tehdy přišli střadatelé, shodou okolností zejména bohatí Rusové, o 85 procent svých úspor.
Nauditt ve svém příspěvku komentuje právě vystoupení Něčajeva. Zdůrazňuje, že už samotná diskuze o možném zmražení ruských vkladů může být signálem pro ekonomiku. Zejména, když probíhá v tak vysoké instituci, jako je ruská Státní duma. Zejména pro ruské boháče to znamená varování, aby své prostředky ochránili a co nejdříve investovali. Ať již do zahraniční měny, nebo do nemovitostí. Ať už ale podniknou cokoli, rozhodně podle něj nenechají své peníze uložené na bankovních účtech.
