Tři stovky pravicových radikálů se minulý týden shromáždily na předměstí Budapešti při ohlášení vzniku nové extrémní strany Síla a odhodlání. Vlajku krajní pravice rozvinuli vůdci hnutí nedaleko památníku bitvy u Bratislavy, v níž roku 907 Maďaři porazili východofranckou říši.

Síla a odhodlání chce prosazovat myšlenku „etnické sebeobrany“ před migranty a Romy i potřebu zastupovat „práva bílého evropského muže“. Partaj má velké ambice a příští rok chce kandidovat do sněmovny. Hodlá vyplnit prostor, který po sobě zanechává Jobbik, tradiční vyzyvatel vlády premiéra Viktora Orbána.

Lídr Jobbiku Gábor Vona v poslední době zmírnil rasistickou, protižidovskou a euroskeptickou rétoriku a zamířil do středu spektra ve snaze ulovit voliče vládního Fideszu. Začal mimo jiné podporovat členství Maďarska v Evropské unii. To se nelíbí řadě pravicových radikálů, kteří se rozhodli, že je třeba přitvrdit. Do nového hnutí proto přešli také někteří předáci Jobbiku.

Nové hnutí vypadá radikálněji než jakékoli maďarské uskupení od pádu komunistického režimu. Vystoupení lídrů nenechalo nikoho na pochybách, že strana má otevřeně rasistickou politiku. Jeden z vůdců hnutí Balász Lászlo hovořil o „pomýlené toleranci“ vůči menšinám a přílivu milionů dalších lidí ve tváři „záhuby“. „Desítky milionů lidí přibývají v řadách Arabů, Afričanů a Cikánů, kteří neprokážou toleranci, až si uvědomí moc, kterou jim poskytuje jejich demografická převaha. Naše komunita musí být na prvním místě. Neexistuje žádná rovnost,“ prohlásil Lászlo.

„Vyhlašujeme válku liberalismu. Tato ideologie reprezentuje satanskou temnotu, která učinila Evropu neobyvatelnou a neubránitelnou,“ řekl další z vůdců nového hnutí Zsolt Tyirityán, který svůj projev okořenil slovem „Lebensraum“ (životní prostor), které používali nacisté. „Světová historie se vyhrává a prohrává na populaci, na boji o životní prostor, na boji o jeho udržení. Každý, kdo říká opak, je buď pomatený, nebo lže. Nejsilnější vždycky vyhrává,“ prohlásil Tyirityán.

„Liberalismus zapříčinil, že lidé ztrácejí národní povědomí, rasovou i sexuální identitu,“ dodal Tyirityán. Po skončení projevu za ním přikročil jeden z fanoušků, aby mu podepsal knihu Mein Kampf od Adolfa Hitlera. Tyirityán mu rád vyhověl.

Radikální hnutí reaguje nejen na oslabení extrémní politiky Jobbiku, ale i na vládu Viktora Orbána. Ten přitom patří mezi nejvíce kritizované evropské vůdce, co se týče občanských práv. Sám Orbán nedávno otevřel Světový kongres rodin v Budapešti projevem kritizujícím Evropskou unii a její liberální politiku, kterou považuje za „urážku rodin“. Nutno podotknout, že maďarský kontext mu výrazně liberálnější postoje neumožňuje. Orbán se svými projevy také snaží udržet krajní pravici na uzdě.

Ve stopách Macrona

Aktivita bují i na druhé straně spektra. Skupina mladých lidí inspirována úspěchem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nedávno založila hnutí Momentum Mozgalom (Spád či Hybnost), které chce „vykopnout“ starou generaci politiků.

Lídrem partaje je 28letý András Fekete-Gyor. Jeho strana odmítá tradiční pravolevé rozdělení a kombinuje liberální, národní a konzervativní postoje. Partaj loni vtrhla na scénu peticí proti maďarské kandidatuře na pořádání olympijských her v roce 2024. Získala více než 250 tisíc podpisů. Kromě krajní pravice se nové hnutí obouvá i do socialistické strany, kterou považuje za neschopnou kvůli špatnému vedení a vnitřním rozkolům.

Šance Gyorovy partaje napodobit Macrona jsou nicméně v pohádkové rovině. „Maďarsko není Francie. Pokud jakákoli nová strana uspěje ve volbách rok od svého založení, je to mimořádný úspěch. V Maďarsku by to byl vyloženě zázrak,“ napsal britský magazín The Economist. Tomu se nedá nic namítat. Bude však zajímavé sledovat, zda příští rok dají voliči více hlasů krajně pravicovým radikálům nebo liberálním idealistům.