Marek Holer prošel za svou kariéru snad všemi úrovněmi gastronomického segmentu. Jeho rodina v této oblasti pracuje desetiletí, takže měl už od mala jasně našlápnuto. Po roce 2020 přešel z práce v restauraci do hotelnictví v Krkonoších, kde zvelebil ikonickou Hvězdu. Od té doby má v Peci pod Sněžkou na starosti několik podniků a zároveň pomáhá ostatním majitelům v republice s revitalizací jejich zařízení. České turisty hodnotí jako srdečné. Vysoké ceny v horských střediscích obhajuje ještě vyššími náklady.

Do hotelnictví se pustil po roce 2020, kdy revitalizoval několik podniků v Peci pod Sněžkou. O turismus v Krkonoších prý není nouze. Složení zájemců o tamní přírodu se liší podle ročního období. „V létě nás navštíví sedmdesát procent Čechů, v zimním období je to půl na půl se zahraničními hosty,“ vysvětluje. Právě v Peci tvoří značnou část sousední Poláci a Němci. Klimatickou změnu v Krkonoších tolik nevnímá. „V minulém roce to bylo horší, protože hodně pršelo. Letos ale od konce listopadu máme zasněžené nejen sjezdovky, ale i okolní lesy,“ říká.

Čeští turisté jsou podle Marka srdeční. Do míst, kde má Marek své podniky, však jezdí i zahraniční návštěvníci, tudíž může tyto skupiny dobře porovnat. „Češi, Poláci a Němci si jsou velice podobní. Obyvatelé severských zemí jsou na rozdíl od Středoevropanů klidnější, ale zase se nebojí ozvat, když se jim něco nelíbí,“ říká.

Horská přirážka

Dovolená na horách, především ve vyhlášených střediscích, jakým Pec pod Sněžkou je, není levnou záležitostí. Kromě výbavy, skipasu, ubytování, jídla a dopravy se do ceny mezi turisty započítává i takzvaná horská přirážka. Podle Marka nic takového není. „Horská přirážka neexistuje, je to blbost,“ zdůrazňuje. Ceny za jídlo jsou dnes ve větších městech srovnatelné. Stejně je tomu tak i na horách. „Za jídlo v restauraci v Brně, Praze, ale třeba i ve Frýdku-Místku zaplatíte mezi dvěma sty padesáti až třemi sty korunami.“ Nájem je prý nejmenší položkou, větší část tvoří energie a zásadní jsou mzdy. „Pokud platíte kuchaři padesát tisíc měsíčně, nemůžete prodávat jídlo za sto padesát korun,“ tvrdí. Se zvyšováním DPH a rostoucími cenami potravin se přímo úměrně musí zvýšit i výsledná cena jídla na menu.

Roubenky versus betonové kostky

Prostředí Pece pod Sněžkou se dříve vyznačovalo tradičními roubenkami, restauracemi s českým jídlem a rodinnou atmosférou chalup. S rozvíjejícím se ruchem se městečko proměnilo. Vedle roubenek se tyčí vysoké moderní budovy a na jídelníčcích najdete hamburgery i nachos. „Jedna věc je sport, druhá věc je komfort a standard, na který je daný člověk zvyklý,“ uvažuje Marek. Moderní hotely s nabídkou wellness a zahraničními pokrmy podle něj mají v Peci své místo. „Některým lidem vyhovuje klasický typ hotelu s recepční, manažerem restaurace, co vás usadí a doporučí vám, co si dát. Většina, alespoň z mojí zkušenosti, upřednostňuje domácí prostředí chalup,“ říká.

Obsazeno prý mají oba druhy zařízení. „V Česku jsme zvyklí jezdit na chaty, takže nám to horské prostředí evokuje rodinu, komunitu. Při koulovačce se mezi lidmi stírají rozdíly,“ vysvětluje naše zalíbení v roubenkách. Před příjezdem do jakýchkoliv hor radí Marek turistům zjistit si informace o počasí. Vůbec prý nevadí, když má celý výlet pršet. „V dobrém obutí zůstanete v suchu a energie hor vás pohltí i tak,“ tvrdí. Jak se říká, připraveného nic nepřekvapí.

Mezi aktuálními trendy v hotelnictví vede automatizace, která má mnoho podob. „Od self-checkingu přes vlastní servírování snídaně až po placení pomocí QR kódu, které známe z mnoha restaurací a kaváren.“ V gastronomii se podle Marka klade větší důraz na barevnost a takzvaný plating, tedy jak pokrm naaranžujete na talíř. Souvisí to se sociálními sítěmi. „Lidé si vše fotí a chtějí, aby to vypadalo dobře.“

První dojem

I když se v segmentu hospitality pohybuje celý život, práce ho stále baví. „Když vám zazvoní mobil ve tři ráno, znamená to, že se stalo něco velkého. Hosti se nemohou dostat do hotelu nebo praskla trubka a vy prostě musíte zareagovat,“ tvrdí Marek. Práci staví na první místo. Pro návštěvníky je nejdůležitější první dojem. „Jakmile navštěvujete zařízení poprvé, žádná chyba není odpustitelná, protože neznáte standard, který na daném místě obvykle je,“ říká Marek. U lidí do třiceti pěti let hrají velkou roli i recenze na Googlu.

„Bohužel nejsou vždy objektivní,“ tvrdí. Z jeho zkušeností dochází k negativním ohlasům hlavně v situacích, kdy se neprotnou očekávání turisty s tím, co dané zařízení nabízí. „Pokud si otevřete steakovou restauraci v místě, kam jezdí značná skupina vegetariánů, nemůžete se divit negativním recenzím o malém výběru vege alternativ.“ Recenze jsou podle něj spíše povrchního rázu. „Lidé hodnotí design nebo pocit, ale už nevidí úsilí a práci, kterou musela skupina lidí vykonat, aby se takzvaně dílo povedlo,“ popisuje.

Dále čtěte

Na vrchol nejzáhadnější hory světa dosud nikdo nevstoupil. Podle legendy by totiž zemřel

I v dnešní době stále existují místa, která ještě žádný člověk nenavštívil. Jedním z nich je vrchol tajemné hory Kailás…

Turistům radí, aby se kromě výsledné známky recenzídívali i na jejich počet. „Pokud vidíte pět hvězdiček, ale dvacet ohodnocení, nedůvěřujte tomu. Já sám se dívám jen na takové recenze, kde se počet hodnotitelů pohybuje ve stovkách,“ tvrdí Marek a upozorňuje na případ z Londýna, kde v roce 2017 na hodnotitelském portále TripAdvisor vznikla falešná restaurace, která měla přes milion hodnocení, ale vůbec neexistovala.