Ministr Andrej Babiš (ANO) se před chvílí pochlubil, jak evropské dotace snižují dluh. Ve skutečnosti si však ministr financí a celá vláda zadělávají na obrovský problém. V letech 2014 a 2015 byl snižován celkový státní dluh, avšak samotný dluh vlády se i přes hospodářský růst dramaticky zvyšoval (byť ne tak jako za Špidlovy či Grossovy vlády). Jak bylo docíleno snižování celkového dluhu státu? Jednak likvidací rezerv vytvořených na horší období (třeba na období, kdy vzrostou úroky a stát si bude muset půjčovat draze) a jednak lepším, ale zároveň poněkud riskantnějším hospodařením s volnými penězi ležícími na účtech.
Problém je, že vláda už teď rezervy nemá, což je jednak nebezpečné, protože si budeme muset v budoucnu půjčovat (např. v případě povodní či nesmyslného utrácení levicové vlády), draze půjčovat, a jednak už vláda může zlepšovat jedině své vlastní, vládní hospodaření, aby se celkový státní dluh snižoval a vláda se tak mohla prezentovat v lepším světle. A to se stalo právě v roce 2016, jenže nikoli díky vládě. Její hospodaření bylo přebytkové (plusové) pouze díky penězům z evropských fondů.
Ministr Babiš navíc sám zdůrazňuje, že jsme (ať už byly důvody jakékoli) neobdrželi zhruba 30 miliard korun z „eurofondů“ v roce 2015 a tato suma se tak přesunula do roku 2016. Jinak řečeno, letošnímu rozpočtu pomohly pouze „eurofondy“, a to ještě do značné míry z roku předcházejícího. Žádná přímá zásluha Babiše, žádná přímá zásluha vlády (tedy kromě dobrého sání z „eurofondů“, tedy z peněz např. německých podnikatelů), žádný plán do budoucna, kdy už nás fondy z Evropské unie zachraňovat nebudou.
Navíc se Babiš chlubil nulovými, či dokonce zápornými úroky placenými investorům při půjčování si. Úroky navíc nebyly záporné pouze nominálně (bez ohledu na inflaci či deflaci), ale i reálně. Proto si prý vláda půjčovala. To je však špatný přístup. Vláda svými půjčkami vždy omezuje objem úvěrů dostupných pro podnikatele a zdražuje tak úroky. I v situaci, kdy jsou pro vládu samotnou úroky z půjček záporné a zdánlivě se tak nic neděje.
Stojí za zmínku, že záporné úroky měla vláda jednak díky nízkému riziku státních dluhopisů, na kterém mají velký podíl Topolánkova a Nečasova úsporná vláda, jednak neovlivnitelný vývoj ekonomiky a umělé znehodnocování úspor všech Čechů Českou národní bankou, což nás však stojí zbytečně mnoho peněz (na unikajících úrocích z do jisté míry zbytečně ležících devizových rezerv). Ale za to vláda nemůže.
Ministerstvo financí se ve svých odhadech na minulý rok neuvěřitelně seklo a nyní se chlubí, že vše dopadlo jinak. Kdyby stejně postupovali meteorologové, viděli bychom v televizní předpovědi bouřky, námrazu a vichřici a další den by se paní meteoroložka pochlubila, že nakonec bylo slunečno s příjemným vánkem. Jak upozornil ministr Babiš, čerpání „eurofondů“ jednotlivými ministerstvy lze jen stěží předvídat. Problém je však za prvé v tom, že se ministerstvo seklo o mnohem více (skoro to vypadá, že bouřku předvídalo schválně, pod tlakem pana ministra), a za druhé v tom, že se chlubí, místo aby (přinejmenším) mlčelo. Vláda přitom do plánů na rok 2016 již do značné míry zahrnula také online evidenci tržeb, ačkoli ji ještě neměla ani schválenou.
Jak už bylo uvedeno výše, velkému přebytku pomohly pouze „eurofondy“. Vliv na pozitivní vývoj hospodaření však měly i další faktory, zejména pak výrazný pokles investic prováděných státem a uvedené nulové (nebo dokonce záporné) úroky ze státního dluhu. Jistě by nikdo nenamítal, kdyby vláda kvůli děravému (deficitnímu) rozpočtu snížila spotřebu (počet úředníků apod.) i investice. Jenže vláda snižuje pouze investice. Počty úředníků naopak opakovaně výrazně zvýšila. Zbytečně utrácí v přítomnosti a nemyslí na budoucnost. Investice přitom mají smysl i tehdy, když vláda nestihla projekty na výstavbu dálnic a podobně. Vždycky lze více investovat do hasičských vozů, nemocnic a tak dále. Je to lepší než utrácet za úředníky. Vláda však investice nezvládá. Sama kvůli svému amatérismu nesmyslně na mnoho let pozastavila největší českou investici (ze všech veřejných i soukromých projektů), dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně.
Vláda na rok 2017 navíc opět předložila obrovskou díru v plánu svého hospodaření. Jak to? Vždyť tvrdí, že se daří hospodařit lépe. Důvody tohoto hrozivého plánu jsou dva. Za prvé tím dokazuje, že lepší hospodaření je jen mimořádné (díky mimořádným penězům z eurofondů, díky poklesu investic, díky poškozování koruny…). Za druhé tak zřejmě opět předvídá hurikán, ačkoli bude „jen“ bouřka.
Ministr Babiš se navíc v souvislosti s plánováním investic pochlubil zákonem, díky kterému on sám prodal státu své pozemky za osminásobek ceny obvyklé. Není divu, že má z takového zákona radost a vzpomněl si na něj.
Připomeňme také, že si vláda poněkud zlepšuje hospodaření poškozováním podnikatelů. Jak v lednu 2016 upozornilo Euro.cz, řada podnikatelů čeká neúměrně dlouho na vyřízení dobrovolné registrace k DPH a nemůže si tak často mnoho měsíců uplatňovat nárok na odpočet DPH. Takovým i obdobnými způsoby ohledně DPH a držení peněz z DPH si vláda tedy také pomáhá k lepšímu hospodaření.
Kromě toho se ministr Babiš pochlubil lepší kontrolou cen, které si navzájem stanovují příbuzné firmy. Mluvil však pouze o příhraničních cenách. Nebylo by náhodou vhodné zkontrolovat také ceny mezi Farmou Čapí hnízdo a koncernem Agrofert (patřícím právě podnikateli Babišovi)? Čapí hnízdo totiž několik let patřilo Babišovým dvěma dospělým dětem a bratrovi jeho přítelkyně. Finanční úřad o tom však nevěděl, protože Babiš skutečné majitele tajil (resp. tvrdil, že neví, kdo je majitelem a komu se tak zaručil za mnohamiliónový úvěr).
Babiš dnes také tvrdil, že vláda neustále snižuje daně. Je pravda, že sám Babiš dostal od současné vlády jako rostlinář závratné vratky spotřební daně z pohonných hmot. Ostatním lidem však vláda na Babišův návrh tuto daň naopak zvýšila. Na to už si pan ministr nevzpomíná?
Vláda zkomplikovala daňový systém, když zavedla třetí sazbu DPH a pomohla tak např. farmaceutickému průmyslu. Je pravda, že také od prosince došlo ke snížení DPH jídlo a nealkoholické nápoje v restauracích na úroveň, jakou platí např. prodejny potravin, ale to nemohlo mít vliv na loňské hospodaření vlády. Nově navíc vláda připravuje výrazné omezení výdajových paušálů pro drobné živnostníky.
Babiš tvrdí, že chce za rok 2017 snížit deficit. Jak to? Vždyť pár minut předtím tvrdil, že byl v roce 2016 velký přebytek. Babiš tedy přesněji řečeno ve volebním roce 2017 už nechce přebytek, ale naopak chce nasekat deficit.
Na televizní stanici ČT24 se k Babišově samochvále vyjadřoval také jeho předchůdce (exministr financí) Miroslav Kalousek (TOP 09). Správně upozornil na dopad oslabování koruny. Stejně tak správně upozornil, že lepší výběr pojistného je dán růstem mezd a pojistné navíc vybírají organizace spadající pod ministryni Michaelu Marksovou (ČSSD), nikoli pod Babiše.
Exministr Kalousek však nevysvětlil, proč by pumpoval peníze zrovna do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, byť v takových odvětví Češi zjevně mnohdy nijak zvlášť nevynikají (a taková podpora pak tedy bude neefektivní).
Navíc je poněkud zvláštní, že pan exministr porovnává růst výběru DPH s růstem spotřeby v ekonomice. Zřejmě neví, že daň z přidané hodnoty se vybírá nejen z nákupu spotřebního zboží (potraviny k dnešnímu obědu, toaletní papír apod.), nýbrž i z nákupu investic (skleník, traktor, nová střecha, ale čistě logicky vzato i tzv. „spotřební zboží“, pokud je schováváno na horší časy).
