Ve strategii vlastnické politiky státu se karlovarský hotel Thermal vloni dostal do kolonky „strategická firma“. Vedle něj tam patří například ČEZ, Letiště Praha, MERO, ČEPRO nebo České dráhy. Jediným akcionářem hotelu je ministerstvo financí, které do rekonstrukce hotelu dalo již vyšší stovky milionů korun a s dalšími počítá. Průběh modernizace brutalistní architektury ale s obavami sleduje autorka stavby, architektka Věra Machoninová, a její potomci.
Už v roce 2019 ministerstvo financí – jako jediný akcionář – schválilo investiční plán na rekonstrukci hotelu ve výši 580 milionů korun. Koncem července pak vláda schválila další injekci ve výši 300 milionů s tím, že jde o reakci „na dramatický propad tržeb v důsledku covid-19, růst cen stavebních prací, ale také nepředpokládané náklady spojené s probíhající modernizací“.
Další peníze mají jít z provozních příjmů hotelu, komerčních úvěrů a dotací. „Jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu. Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016,“ argumentuje ministryně financí Alena Schillerová.
Původně měla rekonstrukce skončit už letos, nyní se počítá až s rokem 2025.
To, jak stát akci pojal, ale s velkým rozčarováním sledují potomci autorů – architektů Věry a Vladimíra Machoninových, respektive jejich vnuci Marie a Jan Kordovští. Veřejně si stěžují mimo jiné na to, že průběh rekonstrukce se stále žijící původní architektkou Věrou Machoninovou nikdo nekonzultuje, že stavební zásahy ničí architektonické autorské dílo manželů Machoninových, a stát tak nectí vlastní kulturní dědictví.
Nejhoršímu se podařilo zamezit
„U projektu interiérů bazénu byla poskytnuta dokumentace a připomínky Věry Machoninové obdržel architekt k posouzení. Jak jsme již avizovali, také u dalších etap modernizace zapojení Věry Machoninové vítáme,“ namítá ministerstvo.
Marie Kordovská, vnučka architektů Machoninových, která spolu se svým bratrem o zachování původního konceptu a celkové architektury Thermalu bojuje, to ale vidí jinak: „Jednou za čas se s námi sejdou, aby mohli říkat, že komunikují, ale pak řeší jednotlivosti a ne celkovou koncepci,“ říká. Stát prý trochu slyší na mediální tlak a „nejhorším věcem se zatím podařilo zamezit“.
Kordovská připouští, že investované stovky milionů alespoň někde stavbě prospěly – v modernizaci technologií, vzduchotechniky či třeba izolaci střech. „Ale hotových je teprve pár pater pokojů, technologie a bazén. Jenže pak jsou tam veřejné prostory, recepce, foyer, restaurace, to první, co vidíte, to nejkrásnější a nejlepší. Na to se teprve chystají a z náznaků plyne, že to bude průšvih,“ říká.
Nedostatečně byla podle ní také ochráněna umělecká díla a sochy od nejlepších umělců své doby a v průběhu rekonstrukce byly některé z nich poničeny.
Od konce června je v Thermalu zpřístupněno prvních 40 zrekonstruovaných pokojů ve dvou patrech hotelu. Hotel byl ale původně budován jako propojený celek včetně vnitřního vybavení, uměleckých děl či nábytku.
Ministerstvo financí má podle svého vyjádření Thermal spojen s vizí „ziskového hotelu, finančně soběstačného společenského a kulturního centra a zároveň perly brutalistní architektury, která citlivě kombinuje dochované architektonické prvky s očekáváním současných hotelových a lázeňských hostů“.
Samo ministerstvo však připouští, že u veřejných zakázek na stavební práce rozhoduje především nabídnutá cena. Z toho nutně plynou mnohé stavební i technické kompromisy, volba materiálů i způsoby rekonstrukce a vybavení interiérů.
„Výsledek je, že si v tomto státě připadám jako blázen já, protože bych chtěla, aby to udělali lépe, což ale znamená, že dráž. Dřív, když byste viděl jen kus fotky Thermalu, nebo třeba jen výřez interiéru, hned vám bylo jasné, že je to Thermal. Ale to, jak to stát rekonstruuje, vede k tomu, že interiér vypadá jako průměrný hotelový pokoj, který najdete kdekoli jinde,“ říká Kordovská a dodává: „My z toho nechceme udělat skanzen 60. let, jak nám stát vyčítá. Chceme jen, aby to mělo – s prominutím – koule jako kdysi.“
Hotel, centrum festivalu
Ještě jako ministr financí se dnešní premiér Andrej Babiš v roce 2014 podivoval nad tím, proč stát vůbec provozuje hotel, a plánoval jej prodat. Hotelu se také finančně příliš nedařilo, ztrátu vykázal i v posledních dvou letech, za něž je zveřejněna výroční zpráva: v roce 2019 byl ve ztrátě 13 milionů, o rok dříve to bylo minus 11 milionů.
Thermal přitom měl být už dávno v soukromých rukou. V 90. letech šel do privatizace, ale vybraný zájemce nakonec Fondu národního majetku nezaplatil a hotel zůstal v majetku státu.
Zatím poslední pokus aspoň o částečný prodej učinilo ministerstvo financí právě za Andreje Babiše: přišlo s ideou prodat zvlášť bazén s přilehlým zázemím (celkem šest tisíc metrů čtverečních unikátní parcely s výhledem na město) a za utržené peníze hotel zrekonstruovat. Babiš v lednu 2015 při návštěvě Karlových Varů mluvil – prý s nadsázkou – o „arabském šejkovi, který to koupí za dobré peníze, abychom mohli doinvestovat hotel“.
V červenci 2015 byl hotelový bazén na prodej obálkovou metodou, kdy na ministerstvo dorazila jediná, nikdy nespecifikovaná nabídka.
Proti záměru se ale vzbouřila laická i odborná veřejnost zejména kvůli hrozbě znehodnocení architektonicky unikátního komplexu i možnému vlivu na pořádání filmového festivalu, kvůli němuž hotel prapůvodně také vznikl.
Poměrně brzy Andrej Babiš změnil názor; svou roli mohlo hrát lobby zástupců festivalu, který v létě tradičně funguje jako oblíbené místo pro setkávání tuzemské smetánky a svého druhu jako „letní mocenské centrum“. Festival začal letos mimořádně až 20. srpna.
„Hotel je neodmyslitelným centrem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který je nejvýznamnější kulturně-společenskou akcí pravidelně konanou v ČR,“ říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec s tím, že budoucí prodej hotelu stát neplánuje.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
Verze tohoto textu vyšla v nultém čísle Týdeníku Forum, na jehož přípravě se redakce HlídacíPes.org podílí.