Alexandr Bílek je cestovatel, který zároveň provozuje hotel. Když si přečetl, jak lidé píší o prvňáčcích z Teplic, kterým někteří facebookoví diskutéři přáli smrt, rozhodl se reagoval: Nabídl jim pobyt zdarma. Nebylo to poprvé, co podobný krok udělal, a v rozhovoru pro deník FORUM 24, vysvětluje, proč se tak rozhodl.

Proč jste se rozhodl poskytnout prvňáčkům z Teplic pobyt ve vašem hotelu zdarma?

Nebyla to nabídka prvnáčkům, ale přál jsem si, aby se k nim dostala. Mířila všem, kteří mají nějaký problém a uvítají nabídku na horách zdarma. Nechtěl jsem kontaktovat přímo školu ani prvňáčky, protože jsem nevěděl, zda to je vhodné. Já bych třeba na nabídku zdarma nereagoval, pokud bych byl pozurážen a na základě toho bych měl něco přijmout. To by mi bylo nepříjemné. Ale nabídka se tam nakonec dostala. Chtěl jsem, aby všichni, kteří jsou v podobné situaci, obtěžováni, ponižováni apod., zažili také na stejné sociální síti ten správnější pohled na věc, nějaké zastání.

Toto jsem napsal na svůj Facebook: (bez redakční úpravy, pozn. red.)

MÁM TAKOVÝ NÁPAD….

CHCI VÁS O NĚCO POŽÁDAT ALE NECHCI ZPŮSOBIT, TO CO PŘED DVĚMA LETY. Vánoce zdarma jsem již takto veřejně nechtěl ventilovat a to ne, že bych nechtěl, ale 8 milionů zhlédnutí mé výzvy a 6000 e-mailů, 25 reportáží pro časopisy a TV bylo prostě silné kafe. Skluz v zimní sezóně jsem již nedohnal do konce března. Z toho důvodu jsem již akci loni neopakoval. Přestože akce dopadla perfektně a padla na úrodnou půdu.

ALE! po té neuvěřitelně prasácké kampani proti dětem na severu Čech jsme se rozhodli udělat radost těm, kteří se potýkají s jakoukoliv nesnášenlivostí ve svém okolí, na Vánoce se netěší nebo se jich bojí, nebo jen chtějí vypadnout z nepřátelského území.

POKUD ZNÁTE NĚKOHO V OKOLÍ, KDO VYKAZUJE ZNÁMKY SAMOTY, ODSTRKÁVÁNÍ A PONIŽOVÁNÍ, usoudíte, že by si zasloužili dárek, na který nezapomenou, proberte to s nimi a dejte vědět na e-mail [email protected].

NABÍZÍME 15 POKOJŮ NA VÁNOCE V HOTELU HROMOVKA www.hromovka.cz V TERMÍNU 22.-25.12. ZDARMA!! VČETNĚ JÍDLA, PITÍ A ŠTĚDROVEČERNÍHO MENU. POKUD SE TATO ZPRÁVA DOSTANE AŽ K TĚM NEUVĚŘITELNĚ KRÁSNÝM DĚTEM, KTERÉ BYLY ZASTRAŠOVANY TÍM NEJHORŠÍM MOŽNÝM ZPŮSOBEM, MAJÍ ONY A JEJICH RODINY PŘEDNOST!

Díky za spolupráci!

Máte na svůj krok nějaké odezvy, ať už pozitivní, nebo negativní?

Reakce jen pozitivní, dokonce jsem nezaregistroval ani žádnou negativní reakci, což bylo velké překvapení. Až před pár dny poprvé přišla jedna sms z internetu, která byla sprostá. Ale to je vše. Myslím že 99,9 % lidí jsou fakt normální a ti anonymní pisálci jsou spíše lidé, kteří nemají žádné zázemí, kamarády, uspokojuje je ponižování jiných, a nemyslím si, že jich je moc. Jsou to vlastně chudáčci, kteří nemají žádné zázemí a IQ nižší než dnešní datum. Takže bych se spíše přimlouval za to, aby nikdo na jejich reakce nereagoval, protože právě to je baví. Měli bychom je spíše litovat stejně jako jinak nemocné lidi. Ten, co to dal na internet, a policie ho vyslechla, vypadal až neuvěřitelně normálně, což jsem nečekal. A možná to, co zveřejnil, zveřejnit nechtěl, možná to byl jen nějaký zkrat.

Jak celkově vnímáte atmosféru v české společnosti? Trápí vás podobné věci?

Nemám čas to sledovat, byl jsem ale v Indonésii, u snídaně brouzdal po internetu a ten šok z tohoto příspěvku měl za následek, že jsem málem spolkl čaj i s hrníčkem. Tohle byla špína asi 1000 km za čarou. V ten okamžik jsem se rozhodl napsat výzvu na Facebook. Díky reakcím, které jsem na tuto výzvu měl, si jsem jistý, že těch lidí, kteří jsou zlí, je fakt hodně málo. Anonymní sociální sítě, za které se schovávají, jim dělají ramena, jsou v tu chvíli borci, machři a konečně mají radost, že s nimi někdo komunikuje. Když totiž jdou do společnosti, mají problém nějak vyniknout… Ale myslím si také, že se za sebe stejně dost stydí. Takový mám z toho pocit.

Atmosféru v ČR moc nevnímám. Pracuji tvrdě 18–20 hodin denně, spím tak 4 hodiny, a nemám proto čas na nic reagovat a dělat si názory na věci, které se mě přímo nedotýkají. Ale obecně, mám procestováno 102 země světa, z toho 38 zemí po Africe, vlastním autem jsem po černém kontinetu procestoval 155 000 km. Potkal jsem se s miliony muslimů a musím s klidným srdcem říci, že jsem nezažil, až na jednu výjimku, žádnou situaci, kdy by nás muslim ohrožoval nebo ponižoval. Naopak, všichni jsou velmi pohostinní, mohou se přetrhnout, aby pomohli, a obecně nemám žádný důvod si myslet, že jsou horší nebo lepší než ostatní jakéhokoliv vyznání nebo barvy pleti. Život rozdal karty, jak je rozdal, a pak již záleží na každém, jak se s tím popasuje. Myslím, že křesťanské pravidlo, které říká chovej se tak, jak bys chtěl, aby se chovali lidé k tobě, je jednoduchým návodem k tomu, jak by se měl člověk chovat a smýšlet. Každý dělá chyby, ale ne každý ji umí přiznat a omluvit se. Ten jediný negativní případ, o kterém jsem se zmínil ve vztahu k špatné zkušenosti s muslimem, se stala loni, když nás při EXPEDITION ALL AFRICA 2016 v Čadu zavřeli za to, že jsme se zastali jedné mladé dívky, o kterou jeden pomatenec přerazil dřevěnou hůl. Ten pomatenec byl místní prefekt, následovalo zatčení, hrubé zacházení, proběhl místní soud, poté soud v místní policejní stanici a následně v hlavním městě N’Djamena. Byl jsem terčem hrubého násilí, mlátili mě samopalem do zad, při nevhodném pohledu mi byl strčen prst do oka, byl jsem vláčen za vlasy. Ve věci se angažovala česká ambasáda v Nigérii a nakonec nás z této situace dostala až ambasáda francouzská. Ano, toto byli muslimové a patřili k těm, kteří mají ve zvyku svou moc ukazovat při každé příležitosti. Ze zkušenosti z cest si ale nemyslím že tohle není problém muslimů, ale vysoce postavených úředníků, kteří tímto akcentují svou moc. Mohl bych o těchto zkušenostech povídat celé hodiny. Byl jsem v Africe zadržen nebo zavřený za totální hlouposti čtrnáctkrát.

Už před dvěma lety jste u sebe v hotelu ubytoval osamělé lidi nebo chudé matky. Bylo to poprvé, kdy jste se věnoval charitativní činnosti?

Před dvěma lety jsem měl prázdný hotel přes Vánoce. Nabídl jsem na Facebooku místa pro lidi, kteří jsou sami. Myslel jsem, že se ozvou dvě babičky nebo tak něco. Co se stalo poté, se možná zapsalo tučným písmem do internetové historie. Osm milionů zhlédnutí u nás i v zahraničí, 6000 e-mailů se žádostí o pobyt a desítky tisíc lajků a komentářů. Musel jsem podstoupit 25 rozhovorů pro časopisy, noviny, internetové servery a také televize. Zájem byl extrémní a tak mě vykolejil, že jsem nebyl schopný skluz, který jsem na počátku zimní sezony díky tomu nabral, do konce března dohnat. Byla to ale ryze pozitivní reakce, a tak bych ji i nyní považoval za velmi přínosnou. Ale opakovat bych to již nechtěl. Poprvé to nebylo, poskytujeme zdarma všechno, co jde, a to již 23 let. Samozřejmě v nějaké rozumné míře, neboť mé podnikání není příliš výnosné a sám jsem půl roku zadlužený až po uši, dlužím každý rok 6 nájmů v pronajatém hotelu, ale na druhou stranu, to, že někomu poskytnu ubytování a jídlo zdarma, má pro toho dotyčného obrovskou finanční a morální hodnotu, a nás to zase tak moc nestojí. Prostě uděláme hodně radosti za pár korun. Jediné, co je náročné, je, že si to musíme odpracovat.

Pracuji 100 dní bez jediného dne volna, a to 18–20 hodin každý den. Ale tohle by nešlo, pokud bych neviděl v dálce stále se přibližující světýlko, které pro nás znamená konec a odlet do Afriky. Takže makat umíme, výdrž máme, ale musí tam být přestávka. A jak to financujeme? Máme naštěstí pár sponzorů, kteří se sami od sebe ozývají a chtějí naše vysoké plány podpořit. Bez nich by to nešlo. Chceme totiž být jediní na světě, kteří dokážou procestovat všech 196 zemí světa a více než tisíc míst UNESCO. Nyní je naše skóre 102 země a 278 míst UNESCO. Posledních 7 let jsme byli v Africe a 90 % již máme za sebou. Letošní expedice bude ale velmi náročná. Uvidíme, co nás čeká.