Čelní kandidát AfD Alexander Gauland je už kvůli pobuřování vyšetřován, ve svém projevu začátkem září přesto požadoval, aby Německo už konečně udělalo tlustou čáru za nacismem. Kromě toho požadoval přehodnocení činů německých vojáků v obou světových válkách. Němci mají údajně právo být na jejich výkony hrdí. Odvolal se i na bojovníka protihitlerovského odboje hraběte von Stauffenberga. Nyní se prostřednictvím deníku Die Welt ozval jeho vnuk Karl. Zde je jeho reakce:

Ve své řeči na Kyffhäuseru (439 m vysoký vrch s monumentálním památníkem císaře Viléma I. a říšského prezidenta Paula von Hindeburga, pozn. překl.) 2. září pan Gauland s poukazem na citát paní Özoguzové (německá sociálnědemokratická politička, jejíž rodiče přišli do Německa jako tzv. gastarbeiteři, pozn. překl.) tvrdí, že německá kultura není dostatečně uctívána a že má být zničena vzpomínka na německé úspěchy.

Dovolává se přitom vzpomínek na mého dědečka Clause Schenka, hraběte von Stauffenberga. Svými vyjádřeními naznačuje, že německé vypořádání se s minulostí je podle jeho názoru mylné, nebo přinejmenším neprávem jednostranné. Tradice a úctu k vlasti chová údajně pouze jeho strana.

Jako vnuk bojovníka odboje a jako německý patriot považuji za neslýchané, aby se pan Gauland dovolával muže, který byl zavražděn těmi, jejichž zdánlivé hájení německé kultury přineslo světu tak velké utrpení.

Pan Gauland tvrdí, že německá kultura byla v Evropě dominantní a vyznačovala se tím, že byla výlučně německá. Jako důkaz uvádí mimo jiné Johanna Wolfganga von Goetheho a Heinricha Heineho.

Goethe a Heine však byli v nejlepším slova smyslu světoobčané a rozhodně žádní zástupci malicherného německého nacionalismu nebo dychtivé snahy po německé dominanci à la Gauland. Goetheho světonázor byl utvářen jeho cestami a vzděláním a vyznačuje se tolerancí a svobodou ducha. Byl opravdovým bojovníkem proti vzkvétajícímu německému nacionalismu, vzývanému za jásotu svých příznivců Gaulandem.

Patriotičtí světoobčané, žádní tupí nacionalisté

Proto by si měl čelní kandidát AfD vzít k srdci následující Goethův citát: „S národnostní nenávistí se to má tak: na nejnižších příčkách kultury je vždy nejintenzivnější. Existuje ale příčka, na které úplně zmizí a kde se v jistém slova smyslu nacházíte nad národy, tam k vám doléhá štěstí i bolest sousedního národa, jako by byla vaše vlastní.“

Ani Heinrich Heine nevidí exkluzivitu nebo dominanci národa, ale spíš nejrůznější zájmy nezávislé na národech: „V Evropě už nejsou žádné národy, ale pouze strany.“

Oba básníci byli patriotičtí světoobčané a žádní tupí nacionalisté. Oni i můj dědeček by se ztotožnili spíš s heslem „přistěhovalectví a různorodost určovaly naše dějiny“ než s panem Gaulandem. Mimochodem, poslední citát pochází od paní Özoguzové.

I já jsem hrdý na naši zemi, ale jinak než pan Gauland. Jsem hrdý na Německo, které si je vědomo svých dějin a které je pečlivě zpracovalo, a proto se v celém světě může zasazovat za svobodu, rovnost a bratrství – a to také dělá. Ne nadarmo je dnešní Německo jednou z nejoblíbenějších destinací mladých Izraelců.

Karl Schenk, hrabě von Stauffenberg, je vnukem Clause Schenka, hraběte von Stauffenberga, hlavního strůjce atentátu na Hitlera z 20. července 1944 a velitele následného pokusu o puč, známého pod názvem Operace Valkýra. Karl Schenk je eventmanagerem ve vlastní společnosti „Eventmanufaktur Stauffenberg“ a předsedou spolku „Mittendrin statt extrem daneben e.V.„, bojujícího proti veškerým projevům extremismu a radikalismu.