„Ne a ne a ne! My jim nic neřekneme, protože jsou na nás zlí!“ Zní to jako část hádky dětí v mateřské škole. Ale není to z mateřské školy. Je to uvažování momentálních obyvatelů Pražského hradu a mluvčího, který neplní funkci mluvčího. Prezidenta, který neplní funkci prezidenta. Tak to tady nyní bohužel funguje. Hrad v pátek vydal legrační a zároveň drzé prohlášení. Prý se nebude bavit s některými médii.

„Kancelář prezidenta republiky v rámci boje proti dezinformacím … nadále nebude poskytovat jakékoli informace týdeníku Respekt, serveru Seznam Zprávy, blogu Deník N, redakcím 168 hodin a Reportéři ČT,“ stojí mimo jiné v prohlášení, pod kterým je podepsaný Vratislav Mynář, kancléř bez prověrky, který na svém místě nemá už dávno co dělat a okolo kterého se točí řada kauz.

Co to má být za vtip? Za drzost? Kancléř, který na Hradě nemá vůbec být, oznamuje, že naprosto nekompetentní mluvčí nebude tlumočit názory neschopného prezidenta? Ano, tak nějak.

Současně stojí za pozornost, že nechuť ke komunikaci s médii vydávají za boj proti dezinformacím. Do prohlášení účelově zamíchali nesouvisející instituce, věty a celé pasáže, aby měl text nějakou zdánlivou váhu. Ale nemá.

Je velkou záhadou, co si vlastně ti tři myslí, že svým prohlášením zařídí. Média se Hradu ani náhodou nepřestanou věnovat. Naopak, objevuje se tam stále, bohužel, mnoho závažných témat a ono Mynářovo prohlášení na tuto instituci a možné podezřelé kroky ještě více upozorňuje.

Pravdou je, že nehledě na nějaká pseudovyjádření kancléře, který na Hradě nemá co dělat, je povinností tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky prostě odpovídat na dotazy novinářů, kteří zprostředkovávají informace občanům. Na tom nic nezmění Mynář ani Ovčáček. Oba se mohou chovat jako hysterky donekonečna, ale to nic nemění na tom, že musejí vykonávat práci, za kterou je tato země platí. A tu dělají asi tak stejně jako jejich šéf. Bohužel.