Ptát se na pracovní program prezidenta Miloše Zemana je spíš jen taková rituální záležitost. Můžeme předpokládat, že když nějaká osoba nejeví známky aktivity, nejspíš tam žádná aktivita není. Aspoň ne taková, která by stála za řeč.
Kolem odvolání a jmenování nového ministra zdravotnictví je blažená Zemanova nečinnost zase jednou patrná. V pátek se setkal s premiérem Babišem a rentgenovali mu ruku. Přes víkend nic. Jistě, o víkendu má právo odpočívat, jen tedy není jasné, po čem. V pondělí opět žádné zprávy o počinech našeho vrchního velitele, a to se týká i prakticky celého úterý.
„Pan prezident přijme v úterý v odpoledních hodinách na zámku v Lánech kandidáta na post ministra zdravotnictví a lze předpokládat, že den po státním svátku, pokud nebudou jiné problémy, dojde ke jmenování. Dohoda s panem premiérem je jasná, pan prezident mu vyšel maximálně vstříc,“ řekl Radiožurnálu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček k páteční schůzce Andreje Babiše (ANO) a Miloše Zemana.
To je dobře, že prezident vyšel maximálně vstříc. Co se od něj také jiného čeká. Proč by neměl. Spíš je zajímavé, jak si někdo představuje to maximum možného.
Pak se na iRozhlas.cz dočteme: „Na doplňující dotazy ohledně termínu jmenování i přiblížení pondělního programu prezidenta, které ve zmíněném rozhovoru nezazněly, ale mluvčí blíže neodpověděl. ‚Vše, co jsem chtěl říct, jsem uvedl pro Rádio Z,‘ napsal Ovčáček v SMS zprávě. Server iRozhlas.cz proto oslovil Vladimíra Kruliše, vedoucího odboru protokolu, jenž se věnuje organizační stránce výkonu prezidentské funkce. ‚Nemůžu říkat, co je programem pana prezidenta. Mým úkolem je ho dělat a zajišťovat, ale nemůžu ho sdělovat,‘ reagoval Kruliš a odkázal na tiskový odbor, který již předtím odpověď na otázky neposkytl.“
Nic nechce sdělit ani kancléř Vratislav Mynář. U něj ale nepochybujeme o tom, že zrovna on je člověk velmi pilný, někdy až přímo mezinárodně.
Nemá už cenu komentovat Ovčáčkovu drzost. On má odpovědět, je to jeho práce, za kterou je občany dost dobře placen. Nemá dávat odkazy na to, že někde něco vykládal. Taková osoba by v normální zemi z funkce hned letěla. Jenže už nežijeme v normální zemi. Někteří si tady zavedli svůj druh „klukokracie“, jak tomu říkal Václav Černý.
Možná by nějaké novinky mohl přinést vždy loajální Luboš X. Veselý, aspoň něco o posledním vývoji stravovacích zvyklostí hlavy státu. Něco něžného, konstruktivního, co pohladí hlavičky a srdéčka občanů v této těžké době. Taky jak dopadl ten pes, co shrnul po spiklenecké lánské schůzce koberec, a prezident tehdy (zase jednou) zakopl a nemohl se k ničemu vyjadřovat. Nebo jak se má ten zachráněný lánský jelen v oboře. Tím myslíme opravdu jelena, ne toho ředitele, co kolem něj pořád krouží policie. To ne, to by nebylo miloučké a hezoučké a konstruktivní. Když jelen, tak jelen.
Prezident zjevně výkon své funkce nezvládá. Nejen to, on stát jinými svými činy ohrožuje. Je namístě zvažovat, zda by se za případné lepší konstelace po volbách neměla opět oživit myšlenka ústavní žaloby.
