Je třeba naléhavě zajistit charterové lety, které přivedou zemědělce z východní Evropy, jinak budou ovoce a zelenina na britských polích ponechány nesklizené. To je varování, před kterým stojí britská vláda.

Některé velké farmy již pronajaly letadla, aby přivezla pracovníky z východní Evropy. Zemědělské organizace a náborové agentury však tvrdí, že vzhledem k masivnímu narušení zemědělského sektoru, což je následek koronavirové krize, musí do toho vláda aktivně vstoupit a pomoci s organizováním dalších letů.

Je třeba obsadit asi 90 tisíc pozic a mnoho z nich během několika týdnů. Jeden z předních dodavatelů, charitativní organizace Concordia, měla v úmyslu přivézt asi 10 tisíc dělníků. Polovinu ze zemí Evropské unie a zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Jenže všechny neunijní země jsou uzavřené. Ve středu Ukrajina prodloužila konec karantény z 2. dubna do 23. dubna.

Stephanie Maurelová, generální ředitelka společnosti Concordia, říká, že nábor mimo země EU je pozastaven. A Litva má uzavřené hranice, Rumunsko nemá letadla, a tak jako „poslední maják“ zbývá Bulharsko.

Ačkoliv je Bulharsko také uzavřeno, zemědělští pracovníci jsou klasifikováni jako klíčoví a mohou se pohybovat po celé zemi. Většina leteckých společností, které působí v Bulharsku – včetně společnosti EasyJet –, jsou ale uzemněné. Let společnosti Wizz Air, který přivezl 450 lidí, přistál před týdnem v sobotu.

„Mluvíme o pronajímání letadel, která by měla přivézt pracovníky,“ říká Stephanie Maurelová. „Stojí to asi 10 tisíc liber za hodinu letu přepravujícího 229 lidí – to je 45 tisíc eur ze Sofie do Londýna, nebo kolem 250 eur na osobu.“ Svaz národních zemědělců i Asociace poskytovatelů práce vyzývají vládu, aby poskytla naléhavou pomoc.

Dále čtěte

Také se ptáte, jak z toho ven? Rozšířené vydání Obrany před Babišem nabízí odpověď

Když jsme v roce 2018 vydali knihu Obrana před Babišem, byla rychle vyprodaná a za pár měsíců nakladatelství objednalo dotisk.

Některé farmy bojovaly s nedostatkem pracovníků ještě před krizí. Zpřísnění trhu práce, kombinace brexitu a prosperujících domácích ekonomik východní Evropy, které se ukázaly přitažlivější pro sezonní pracovníky, znamenalo méně příchozích, kteří by chtěli sbírat ovoce v Británii. Teď hrozí, že v obchodech ovoce a zelenina nebudou. Chřest a fazole by se měly začít sklízet za pár týdnů, okurky začátkem dubna, rajčata po celý rok, v květnu měkké ovoce – jahody, maliny.

Nick Marston, předseda British Summer Fruits, který zastupuje pěstitele měkkého ovoce, uznal, že jeho odvětví „vstupuje do bezprecedentní doby“.

V loňském roce pocházelo 98 procent sběračů ovoce ze zemí mimo Spojené království. Převážná většina jich byla z Bulharska a Rumunska.

Státní sekretář pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova George Eustice doufá, že se podaří mobilizovat domácí pracovní síly, aby bylo možné sklidit „skvělé britské ovoce“. Zatím si tedy Spojené království svou suverenitu a svobodu od bruselské nadvlády moc neužívá. Je otázka, jestli se to v budoucnu zlepší.

(Zdroj: theguardian.com)