V domě č. 309 v Bánově se před 104 lety, 12. února 1920, narodil účastník výsadku Bioscop Josef Bublík, jeden ze sedmi hrdinů, kteří položili život v boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v červnu 1942.
Josefův otec Alois pracoval jako dělník v kamenolomu, později hospodařil na vlastním 3,5 hektaru velkém hospodářství, matka Žofie se věnovala domácnosti. Josef Bublík v červnu 1939 maturoval na Zemském reálném gymnáziu v Uherském Brodě, a přestože původně uvažoval o dráze kněze, zapsal se ke studiu na právnické fakultě Masarykovy university v Brně.
Poté, co došlo k uzavření vysokých škol nacisty, pomáhal otci v hospodářství, ale již 28. prosince 1939 odešel přes hranice na Slovensko a dále tzv. balkánskou cestou do Francie, kde vstoupil do exilové armády a účastnil se bojů. Po zhroucení Francie byl evakuován v červenci 1940 do Velké Británie.
Tam se následně dobrovolně přihlásil do kursu pro speciální operace v okupované vlasti a během roku 1941 absolvoval základní kurs na STS-26, sabotážní kurs na STS-17 a parakurs na STS-51 a v hodnosti četaře aspiranta byl zařazen do skupiny Bioscop. Spolu s velitelem rotným Bohuslavem Koubou a četařem Janem Hrubým měli v protektorátu provádět sabotáže, zvláště se měli zaměřit na zbrojovku ve Vsetíně.
Vysazeni byli v noci na 28. dubna 1942 u Požárů na Křivoklátsku, ale materiál, který po seskoku na místě ukryli, byl objeven Němci. Proto byla jejich činnost ztížena. Následně se od skupiny oddělil velitel Bohuslav Kouba, který hledal kontakty na Kutnohorsku. Když zjistil, že mu hrozí zatčení, spáchal 3. května 1942 sebevraždu polknutím jedu, který měli parašutisté k dispozici.
Josef Bublík spolu s Janem Hrubým zamířili na Moravu, kde však zjistili, že záchytné adresy poskytnuté jim v Londýně nefungují, protože většina těchto lidí byla pozatýkána gestapem. Následně se tedy vydali do Prahy, kde se přidali ke skupině parašutistů, která již v Praze byla, a ukrývali se na různých adresách.
V den, kdy Josef Gabčík a Jan Kubiš zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, tedy 27. května 1942, přečkali Bublík s Hrubým noční nacistickou razii zavěšeni na prádelních šňůrách ve světlíku v dejvickém domě č. 509/26 v dnešní Václavkově ulici, v bytě Alžběty a Františka Sahánkových.
Po atentátu na Reinharda Heydricha se přesunuli do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde 18. června 1942 po boji spáchali oba dva sebevraždu zastřelením. Josef Bublík padl při obraně empory. V boji utrpěl po výbuchu granátu roztříštění levé nohy i pravé holenní kosti a také poranění pravé strany krku střepinami. Neschopen dalšího boje přiložil si pistoli ke spánku a vystřelil. Pitevní protokol hovoří o výstřelu šikmo zdola, po němž projektil zůstal vězet v lebce.
Na jeho rodném domě byla v roce 2011 odhalena pamětní deska.