ROZHOVOR / „Myslím si, že asi došlo k nějaké chybě komunikace, protože pochopitelně ty připomínky, které vznášejí kritici, se všechny řešily už při rozhodování hodnotící komise,“ říká pražský náměstek pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti) o návrhu nové budovy pražského hlavního nádraží. Podle něj je důležité vnímat, že nejde jen o vlakové nádraží, ale že tudy vede i metro a v budoucnu také příměstská železnice a tramvaje. V rozhovoru pro deník FORUM 24 dále mluví o dopravní situaci v hlavním městě, stavbě metra D a tramvajové tratě na Václavském náměstí.

Jak je na tom podle vás doprava v Praze?

Musíme si nejprve říct, jaká doprava. Protože doprava nejsou jenom auta, to je taky MHD a pěší doprava. Takže když začnu od toho, co používá v našem městě nejvíc lidí, tak to je MHD. Tu máme podle průzkumu Time Out, který nedávno vyšel, druhou nejlepší na světě. Troufnu si tvrdit, že důvod, proč nejsme první, je třeba v tom, že máme rezervy v bezbariérových přístupech do metra. Stanice Invalidovna, která stále ještě není přístupná pro invalidy, je emblémem tady toho, ale na tom se pracuje. Do minulého volebního období jsme třeba udělali všechny autobusy nízkopodlažní. Teď jsme vysoutěžili nové nízkopodlažní tramvaje, které budou částečně už nahrazovat i T3, které mají schůdky. A budeme brzy otvírat bezbariérový výtah do stanice metra Jiřího z Poděbrad a podobně.

Takže tyhle věci se postupně dějí, naším cílem je dále investovat do městské hromadné dopravy, abychom přesvědčili více lidí, aby přesedli z aut do MHD a uvolnili tak silnice pro lidi, kteří je doopravdy používat potřebují. A ano, setkáváme se tady s místy, kde nám MHD blokují kolony aut. Tam, kde se to děje, upřednostňujeme hromadnou dopravu, jak máme řečeno v koaličním programu. Taková tramvaj veze víc cestujících, než kolik stojí v té koloně aut.

Další věcí je doprava pěší. My se snažíme kontinuálně navyšovat investice do bezpečnosti pěšího provozu, například taková opatření, že se zkosí hrana obrubníku, aby byla lepší pěší prostupnost, i ten bezbariérový přístup do metra. Podobně k tomu přistupujeme i v oblasti cyklistiky, kde chceme budovat infrastrukturu, aby byla cyklojízda bezpečná.

A jak jsme na tom s automobilovou dopravou? Co se třeba zácp týče?

Můžeme se podívat na nějaká srovnání, to třeba nabízí TomTom Traffic Index, který vychází každý rok nově. V porovnání s okolními městy si, myslím, nevedeme zas tak špatně, což samozřejmě neznamená, že není co zlepšovat. Když to srovnám, v Praze v roce 2022 trvalo ujet 10 kilometrů v průměru 16 minut 20 sekund. Měli jsme 137. místo v žebříčku nejucpanějších měst světa. A když se podíváme například na Mnichov, to je na tom v žebříčku podstatně výš, takže je podstatně ucpanější. Je to 10 km za 20 minut 10 sekund. Z mého pohledu je potřeba řešit několik záležitostí paralelně.

Které třeba?

Jednak jsou to stavby plánovaného okruhu, primárně stavba 511, což je stavba státu. A je velice důležitá kvůli tomu, že potřebujeme odvést kamiony ze Spořilovské, kde zatěžují Spořilov, a z ulice Výstavní a Mírového hnutí, kde zatěžují Jižní Město. A to vyřeší ta 511. Na ni má navazovat Hostivařská spojka.

A potom je to stavba vnitřního městského okruhu. Tahle stavba získá všechna stavební povolení tak v roce 2030, což bude shodou okolností tehdy, kdy dostavíme metro D. Tady si musíme přiznat, že my nebudeme schopni dostavět městský okruh, pokud nám na to významně stát nepřispěje. Protože městská kasa v době, kdy dostavíme metro D, bude prázdná. Na něj utratíme všechny úspory, ještě si budeme muset vzít úvěr od Evropské investiční banky. Je potřeba to vidět realisticky, metro D mohlo stát 100 miliard, když inflace byla do 2 %. Snad každý, kdo čte noviny, ví, že inflace nebude 2 %.

Takže u městského okruhu se čeká, až nám státní správa ve své nekonečné moudrosti vydá stavební povolení a vyjadřovačky, ale my nečekáme s rukama v klíně a ještě připravujeme něco, co se jmenuje Hloubětínský tunel. Ty dvě křižovatky, tedy kde se Kbelská kříží s Poděbradskou a Kolbenovou, se udělají mimoúrovňově, udělá se tam tunel. Protože kapacita každé silnice je určena ne počtem pruhů, které na ní jsou, ale primárně kapacitou křižovatek, jak rychle je projedete. Tenhle projekt by měl být hotov v roce 2030, když to dobře půjde. Je to zásadní, protože bez toho nejsme schopni rozkopat ani Balabenku, protože by zkolabovala doprava v Praze. Takže se to stejně musí postavit dřív, než se bude stavět městský okruh.

Pomůže okruh dopravě v centru města?

Kolony a zácpy v centru žádný okruh nevyřeší. To je dlouhodobě známá věc. Neviděl jsem žádného dopravního experta, který by veřejně říkal cokoliv jiného, protože je nutné si uvědomit, že okruhy neodvedou žádnou dopravu z centra. Po magistrále jezdí primárně doprava, která je tam zdrojová nebo cílová. Asi jenom 12 % je tranzit. A představa, že to budou objíždět okruhem někde kolem Malešic, je prostě lichá. To je mimo realitu.

Dopravní experti upozorňují na to, že dostavbou okruhů se doprava sice v některých místech výrazně zlepší. To je ten Spořilov, Jižní Město. Ale ne v centru, a to je věc, která se ví už dlouho. Už v roce 2004 na to existoval průzkum, není to nová věc. Proto taky říkám, že je zbytečné čekat na okruh s těmi opatřeními, co chceme dělat v centru.

Co tedy konkrétně pomůže dopravě v centru?

No tak to je jednoduché. Pomůže nám změna parkovací politiky. A pomůže nám zpoplatnění těch dvou krátkých úseků v historickém centru Prahy, tedy Smetanovo nábřeží a část Malé Strany. To jsou příklady dvou opatření, která mají potenciál zklidnit dopravně centrum. A když se to udělá dobře, tak to bude fungovat.

Kolony a zácpy v centru žádný okruh nevyřeší.

Nezpůsobí zpoplatnění jen těch dvou úseků to, že se doprava zase přesune jinudy a provoz zhoustne tam?

My bychom chtěli, aby se to přesunulo do jiných režimů dopravy. Například do MHD, do které investujeme, stavíme třeba na Václavském náměstí tramvajovou trať. Takže my chceme posílit ty možnosti, to je jedna věc.

Ale také víme z našich modelů, které jsme si udělali, že i kdyby se nějaká doprava „rozlila“ do okolních ulic, tak žádná dopravní apokalypsa nenastane. To počítali experti z Ústavu dopravního inženýrství na TSK, kde jim vyšlo, že se auta přesunou primárně do Blanky, kde by to nemělo vyvolat extrémní problém, a potom ještě možná na pár dalších míst, ale opět, apokalypsa nenastane. Odpovídá tomu i to, že byla celý únor a březen zavřená Malá Strana, kde se rekonstruovaly koleje, a žádná apokalypsa nenastala. V roce 2019 byly na 14 dní dokonce zavřené obě půlky, jak Malá Strana, tak i staroměstská strana do Smetanova nábřeží, protože tam probíhaly nějaké rekonstrukce. Takže to, že to nebude znamenat dopravní zahlcení okolí, víme. Máme to namodelované a potvrzují to historické zkušenosti.

Zatím ale říkáte, že se o tom bude teprve jednat. Kdy můžeme očekávat jasné rozhodnutí?

Dohoda v koalici byla, že to pošleme městským částem, které se k tomu mají vyjádřit. Takže to jsem učinil na začátku prosince. Do 17. ledna mají odevzdat případné připomínky, ty se pak budou zapracovávat, a tak dále. Ale tohle je velký úřad, velevážená instituce, s odpovídajícím tempem, abych tak řekl. Podle harmonogramu, který byl komunikován na výboru pro dopravu, pokud všechno půjde dobře, tak se to v březnu schválí, a potom je nutné mít asi půl roku na technickou realizaci. Protože tam musíte namontovat kamery, které budou číst poznávací značky, musíte do aplikace Lítačka doplnit možnost zaplatit si za ten vjezd, a tak dále. Taky řidiči musí mít čas se na to mentálně připravit. Takže to zabere přibližně ten půlrok a v tom případě by to bylo účinné řekněme od 1. října. Ale uvidíme, jak rychle se podaří dohody v rámci koalice dosáhnout.

Nedávno jste také oznámil změny v parkování v Praze. Mělo by být například zpoplatněno parkování v zónách placeného stání i pro elektromobily. Zaniknou přenosná parkovací oprávnění, naopak vzniknou celoměstské parkovací karty pro návštěvníky, a rezidenti budou moci platit nejen za rok, ale i za měsíc parkování. Proč jste se rozhodli vůbec ten systém změnit?

Rozhodli jsme se to udělat, protože to máme v programovém prohlášení. Jednak tam máme, že „ve spolupráci s Prahou 1 a sousedními městskými částmi omezíme zbytný individuální tranzit na Malé Straně a Smetanově nábřeží tak, aby nedocházelo ke zpožďování MHD“. To adresuje to zpoplatnění vjezdu.

Potom je tam, že „podnikneme opatření pro zvýšení plynulosti tramvajové dopravy především v místech, kde se silniční a tramvajová doprava potkávají“. Na Smetanově nábřeží v těch dvou tunýlcích u Karlova mostu čekají tramvaje za auty, veškerá doprava musí projet těmi dvěma tunýlky. Takže tam se snažíme o toto opatření.

A v té oblasti parkování?

Tam už máme několik bodů schválených přímo v koaličním prohlášení, například to, že budou zrušena přenosná parkovací oprávnění a dosavadní zvýhodnění pro elektromobily. To jsme schvalovali na jaře tohoto roku jako koaliční programové prohlášení, proto to děláme. A cílem té parkovací reformy je zklidnit dopravně centrum.

Proč chcete zrušit tu dosavadní výjimku pro elektromobily?

Už v době, kdy se to zavádělo, což bylo v předminulém volebním období, se jasně řeklo, že je to pouze dočasné opatření. Potom v roce 2020, to bylo už za mě, jsme řekli jasně, že to zvýhodnění skončí nejpozději v roce 2023. Takže já si myslím, že nikoho by nemělo překvapit, že se teď na konci roku 2023 bavíme o tom, že skončí tato jednostranná výhoda pro elektromobily.

Nicméně to, že skončí tato konkrétní jednostranná výhoda, neznamená, že město přestává podporovat elektromobily. Naopak, akorát je budeme podporovat jinými způsoby. Jednak výstavbou dobíjecích stanic, protože bez toho elektromobily moc nefungují pro lidi, kteří nemají vlastní garáž – což si troufnu tvrdit, že je většina lidí tady ve městě. Za druhé budeme vyhrazovat ta parkovací místa pro elektromobily u nabíjecích stanic, protože bez toho to opět jaksi nefunguje. A za třetí budou mít jiné zvýhodnění v tom parkovacím systému. Konkrétně to bude u dvou nově zaváděných parkovacích oprávnění, která budou mít celoměstskou platnost. To bude parkovací karta pro zásobování, kdy chceme umožňovat v modré zóně zastavit zásobujícím autům na 15 nebo 30 minut, tam budou dvě cenové kategorie. Tam já předpokládám, že elektromobily budou mít výrazně nižší cenu než vozidla Euro 6. S tím, že Euro 5 to ani nebudou moct koupit. Chceme bonifikovat auta, která se budou zjevně více pohybovat po městě. Zásobovací auto není jako typické auto rezidenta, které vám 90 % času stojí. Auto zásobovací po městě jezdí, proto chceme, aby byla bezemisní nebo aspoň nízkoemisní. Bude tam tedy ještě cenová kategorie pro hybridy, která bude někde mezi Euro 6 a těmi elektromobily.

A druhé parkovací oprávnění, kde by mělo fungovat zvýhodnění, je takzvané celoměstské návštěvnické oprávnění parkovací, což lidově lze přeložit jako permanentka do fialových zón. To je o tom, že zaplatíte roční poplatek a parkujete volně ve fialových zónách, a pro elektromobily bude opět levnější.

V jaké fázi je to řešení a odkdy bude nový systém platit?

Opět harmonogram počítá s tím, že když to půjde dobře a bude dohoda, jako u toho zpoplatnění centra, tak městské části mají čas do 17. ledna na připomínky, v březnu se schvaluje, půl roku na technické řešení a 1. 10. řekněme účinnost.

Takže se jak to zpoplatnění, tak ten nový parkovací systém bude zavádět současně?

Ano, z mého pohledu je to balíček, který je nutné řešit dohromady.

Jak je to se stavbou metra D? Nedávno byl proražen první tunel z Pankráce do ulice Olbrachtova. Antimonopolní úřad ale vydal už třetí předběžné opatření, že se nesmí uzavřít smlouva na další úsek.

Třetí zákaz uzavřít smlouvu, který se přidal k dosavadním dvěma, vlastně nic na věci nemění, protože dopravní podnik se stejně nechystal uzavřít smlouvu s tím vítězným uchazečem do doby, než to ÚOHS rozhodne. Ano, v tuto chvíli musíme počkat, až to doběhne. Zrovna nedávno vyšel článek Seznam Zpráv, kde se vítěz tendru brání proti nařčením toho neúspěšného uchazeče, který se obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A myslím, že tady je velice trefné shrnutí pana redaktora, kdy konstatuje, že „spor se tak dostal do fáze, kdy každá strana předestírá své argumenty a všechny vypadají na první pohled přesvědčivě“. Tak já k tomu dodávám, že dopravní podnik musí respektovat zákon, a já tedy očekávám, že ÚOHS, který je tím zákonem určeným arbitrem v těchto případech, rozhodne, kdo má pravdu. Protože ono to je skutečně hodně komplikované, tak nechme pracovat ÚOHS a vyčkejme jejich závěru. Já jenom, kdybych měl vyjádřit nějaké osobní přání, bych chtěl, aby to rozhodnutí padlo co nejdřív, protože pochopitelně potřebujeme navázat s další etapou nejlépe hned po skončení etapy první, abychom stihli ten termín 2030.

Nicméně je ale možné, že se to kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu zase oddálí?

No to uvidíme podle toho, jak rychle ÚOHS rozhodne. Já bych byl rád, aby to bylo co nejdřív. Držíme jim všechny palce na rukou i na nohou a uvidíme.

Tramvajová trať na Václavském náměstí se má podle posledních informací začít stavět na jaře. Platí to?

Ano.

V jaké je to fázi?

Teď je to ve fázi, že budeme podepisovat smlouvu s vítězným uchazečem, tam se nikdo neodvolal, přišlo několik nabídek, vybrala se ta nejlevnější. Bylo tam ještě druhé kritérium rychlosti, jak rychle to zvládnou postavit. Tam bylo rozmezí mezi třemi až čtyřmi lety, všichni řekli, že to umějí postavit za tři roky, tak vyhrála nejlevnější nabídka. Takže čekáme na podpis smlouvy a následně bude zahájena stavba. Potom tři roky od poklepání na základní kámen se můžeme těšit na koleje na Václaváku, které budou umístěny nově ne v té středové ose, jak byly dříve, ale po stranách. Samozřejmě tím nezanikne možnost tam pořádat demonstrace.

Ty koleje udělají velkou službu Pražanům v tom, že se zvýší spolehlivost a kapacita tramvajové sítě v centru. Protože teď, když vám praskne kolej ve Spálené, což se už párkrát stalo, tak se zhroutí celá síť, protože není alternativa, kudy to objet. Proto je nutné vybudovat tuhle propojku a k ní do budoucna ještě tu propojku přes „Sherwood“, tedy přes Vrchlického sady kolem hlavního nádraží.

Navíc taky koleje na Václavském náměstí přisunou „blíž“ Vinohrady, protože teď zahýbají ještě před magistrálou na I.P. Pavlova. Takže tam je spousta výhod a důvodů, proč by tam ty koleje měly stát. Navíc tam dřív byly, ale byly odstraněny v době, kdy se postavilo metro, protože se myslelo, že metro tramvaje nahradí, což se nestalo. Dneska už víme, že to byla chyba, kterou tady udělal komunistický režim.

Dotkne se ta tramvajová trať přes Václavské náměstí automobilové dopravy?

Tramvaje budou přejíždět magistrálu v době už svítící červené, při které tam přecházejí chodci, v té době tam budou pochopitelně také přejíždět tramvaje. To znamená, auta už tam teď čekají, takže by se pro ně, myslím si, prakticky nic změnit nemělo.

Nová budova hlavního nádraží vyvolala nedávno velkou reakci. Vy si za tím návrhem stojíte?

Určitě, já jsem byl součástí poroty, která to vybírala, takže já samozřejmě ten vítězný návrh podporuju. Myslím si, že asi došlo k nějaké chybě komunikace, protože pochopitelně ty připomínky, které vznášejí kritici, se všechny řešily už při rozhodování hodnotící komise. A poté, co se to rozebralo zleva i zprava, tento návrh vyhrál s velkým náskokem oproti třeba těm dalším dvěma finalistům.

Primárně to bylo o tom, co se udělá s tím parkovištěm. Až potom přišli Henning Larsen s revolučním nápadem, že to parkoviště na střeše nové odbavovací haly je potřeba dát pryč, uvolnit tak průhled na historickou Fantovu budovu, která je krásnou secesní stavbou a která je teď bohužel zakrytá. A o tom je ten návrh, je tam ta konstrukce ze dřeva, což jenom podtrhuje udržitelnost veřejné hromadné dopravy. Důležité je vnímat, že je to nádraží, pod tím je metro, časem se tam do podzemí přivede metro S, tedy příměstská železnice, a před tím chceme přidat tramvaje. Takže to skutečně má být takový svatostánek hromadné dopravy, dopravní terminál úplně jiné generace. A je potřeba na to změnit optiku.

Jak je to s realizací projektu? Řeší se totiž, že budova nové odbavovací haly je kulturní památka.

Já už jsem zmiňoval, že budu určitě podávat na památkáře v tomhle ohledu trestní oznámení, protože to beru jako extrémní případ a exemplární ukázku úřednické zvůle a zneužití pravomoci veřejného činitele. Oni vlastně řekli, že ten barák v 70. letech, když byl postaven, už byl 20 let památkou. To je naprosto absurdní. To rozhodnutí z roku 1958, které se vztahuje k secesní budově, samozřejmě popisuje hodnoty té secesní budovy, to se vůbec nezabývá hodnotami, které jsou v té nové odbavovací hale.

Nový vítězný návrh Henning Larsen počítá se zachováním těch reálných kulturních hodnot, které tam jsou. To tam všechno zůstává. Jen se ruší parkoviště. A právě ten případ úřední zvůle je zajímavý i tím, že nám takto vzniklo v Praze první památkově chráněné parkoviště na světě. To parkoviště je ve vlastnictví hlavního města Prahy a nás se nikdo nezeptal, s námi nikdo žádné správní řízení nevedl, což je jednoznačně protiprávní. Takže za mě exemplární případ úřední zvůle a zneužití pravomocí veřejného činitele, který rozhodně nelze akceptovat.

Další postup je asi otázka na Správu železnic, protože primárně je to jejich budova. My tam budeme řešit revitalizaci parku Vrchlického sady a stavbu tramvajové trati. To jsou dva naše úkoly, které jsou naprosto nekonfliktní, s těmi všichni souhlasí.

A jaký je v tomhle případě časový harmonogram?

Předpokládá se, že by se měla zahájit stavba v roce 2028, což je mimochodem stejný rok, kdy se má zahajovat stavba Vltavské filharmonie. Ta je také od dánských architektů, studia Bjarke Ingels Group, a není tajemstvím, že Henning Larsen a BIG jsou de facto v přímém konkurenčním vztahu, takže je to vlastně taková soutěž o to, co z toho se začne stavět dřív.

Takže u filharmonie se stále počítá s rokem 2028?

Včera jsem byl na jednání komise pro přípravu Vltavské filharmonie, takže potvrzuji, že s tímto termínem se stále ještě pracuje. Teď se počítá s tím, že by se mělo otevřít informační centrum na Vltavské, a mezi námi i nějaké informační centrum by se mělo otevřít k tomu hlavnímu nádraží, myslím si, že to je třeba.

Jak je to s financováním?

U Vltavské filharmonie taky počítáme s tím, že část zaplatí stát, část my, část třeba soukromý sektor. U toho nového hlavního nádraží se mluví o ceně dvě miliardy, což si někteří mylně vykládají, že jde o cenu za tu dřevěnou konstrukci. Tak to není, protože v tom je započítaná ještě ta tramvajová trať, která je poměrně dlouhá, a kompletní revitalizace parku, který potřebuje upgrade jako sůl. To asi chápe každý, kdo se tam prošel.

Určitě budu podávat na památkáře trestní oznámení, protože to beru jako extrémní případ a exemplární ukázku úřednické zvůle a zneužití pravomoci veřejného činitele.

Víte, na kolik by Vltavská filharmonie nakonec měla přijít? Nejprve se mluvilo o částce 4,9 miliardy bez DPH. Potom o 9,4 miliardy bez DPH jen na stavbu samotnou, k čemuž je třeba ještě přičíst 3,2 miliardy bez DPH na úpravy jejího okolí…

Jestli si někdo nevšiml, že ceny stavebních prací stoupají, tak to žil asi v posledních letech na Marsu. Tam byl nějaký předpoklad, který pocházel z doby před mnoha a mnoha lety, kdy se rozhodlo o tom, že ta filharmonie bude na Vltavské. Potom se udělala architektonická soutěž, v rámci které se dělalo i ekonomické posouzení těch návrhů, které mimochodem vycházely všechny cenově dost obdobně. Vycházela ta částka, kterou jste zmiňovala, plus nějaké ty úpravy okolí, které by se musely platit stejně, ať by tam nic nestálo, nebo stálo. To je částka, kterou musíte investovat do té lokality na Vltavské, která teď působí hodně neutěšeně, když to tak řeknu.

No a k tomu samozřejmě přistupuje otázka aktuální inflace. To máte u všech staveb, které trvají nějakou dobu, ale když to převedu na metro D: to jsme začali stavět v roce 2022, říkali jsme, že to bude stát 100 miliard při inflaci dvě procenta. Ale teď vidíme, že inflace není dvě procenta, takže není asi nějak překvapující, že cena za tu stavbu poroste. Naopak každý den, který ztratíme tím, že se stavba odkládá, bude ta stavba ještě dražší a dražší. A když se nezačne stavět v roce 2028, no, tak to nejspíš bude ještě dražší.

V minulém volebním období jste vykonával funkci primátora, na postu vás potom vystřídal Bohuslav Svoboda. Jak byste nyní zhodnotil práci vašeho nástupce?

Politiky, a to je taková dobrá tradice u nás, hodnotí voliči ve volbách, takže já to nechám na nich.