Dosavadní člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl se 1. července ujme funkce guvernéra centrální banky, do které byl jmenovaný prezidentem Milošem Zemanem. Michl není příznivcem dalšího zvyšování úrokových sazeb. Jeho recept na snížení inflace, která u nás podle Českého statického úřadu v dubnu meziročně dosáhla už 14,2 procenta, je jiný. Může s ním uspět, nebo České republice hrozí takové zvyšování cen, jaké mají v Turecku?

Centrální banka se doposud tváří v tvář vysoké inflaci ubírala cestou navyšování úrokových sazeb. Naposledy svoji základní úrokovou sazbu zvýšila na začátku května o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Jednalo se tak již o šesté nadstandardní navýšení úrokové míry o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. První zvýšení sazeb se přitom uskutečnilo loni v červnu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Navzdory tomu ceny v Česku dále rostou a neklesají. Podle končícího guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka by se však aktuální inflace u nás pohybovala minimálně mezi 20 až 25 procenty, kdyby centrální banka úrokové sazby nezvyšovala. Rusnok rovněž upozornil na to, že vliv úrokových sazeb na snížení inflace se projeví nejdříve po roce od doby, kdy se začaly navyšovat.

Aleš Michl po svém jmenování guvernérem prohlásil, že v srpnu na prvním zasedání bankovní rady po svém nástupu do funkce navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. V rozhovoru pro Ekonom.cz dosavadní člen bankovní rady popsal kroky, které by podle něho vedly ke snížení inflace.

„Za prvé, je třeba držet sazby na vyšší úrovni proti normálu. Za druhé, zároveň bude nutné snížit míru zadlužování země. A v této snaze je potřeba podpořit vládu. Méně zadlužování rovná se další brzdění růstu množství peněz v ekonomice, což se rovná menší inflaci v budoucnu. A za třetí, ještě jedna podstatná věc – nesmíme si zvyšovat mzdy více, než je růst produktivity práce,“ zdůraznil nastupující guvernér České národní banky. Podle Michla také uvedené tři základní kroky, které dle jeho názoru vyžaduje dosažení dvouprocentní inflace (takový je dlouhodobý inflační cíl ČNB), musí nastat současně.

Turecká inflace

Je velkou otázkou, jestli tři zmiňované kroky jsou dostatečné a zda se můžeme obejít bez dalšího významného růstu úrokových sazeb. Michl ve výše zmíněném rozhovoru rovněž odpovídal na dotaz, zda České republice bez dalšího navýšení sazeb nehrozí turecký scénář, tedy inflace v mnoha desítkách procent. V dubnu tam ceny dokonce meziročně stouply o bezmála 70 procent.

Dále čtěte

V druhé polovině roku budou padat příjmy státu. Vláda musí chránit ty nejzranitelnější, zdůrazňuje ekonom

Vláda je v těžké situaci, protože musí bránit následkům inflace kroky, které inflaci zvyšují, což je paradoxní, ale drží tím…

Někdejší poradce Andreje Babiše z doby, kdy působil jako ministr financí a později předseda vlády, na to reagoval: „Turecký scénář v Česku je z odborného pohledu nepřijatelné srovnání. Podle hodnocení Mezinárodního měnového fondu má Turecko netransparentní rozpočtové hospodaření. Tempa růstu úvěrů jsou v Turecku nesrovnatelně vyšší, peněžní zásoba roste meziročně o 60 procent. Velký vliv na to mají významné komerční banky ve státních rukou.“

Držet sazby na vyšší úrovni proti normálu je sice hezké, to ovšem nemusí vůbec stačit, pokud inflace dále poroste a inflační tlaky nepoleví. Podporovat vládu ve snižování zadlužování státu je také chvályhodné, ale vládní kabinet jen těžko v současné situaci radikálně sníží deficit státního rozpočtu plánovaný na letošní rok a jeho možnosti výrazně ho snížit příští rok rovněž nebudou moc velké.

A pak tady máme zvyšování mezd, které by podle Aleše Michla nemělo být vyšší, než je produktivita práce. To však centrální banka ani vláda příliš neovlivní. Nic naplat, jedinou cestou, jak čelit inflaci, je další navyšování úrokových sazeb.