Světová válka se podle papeže Františka stává konkrétní hrozbou, kterou mohou odvrátit jen diplomatická jednání vedená i s nepohodlnými protějšky. Hlava katolické církve to dnes řekla v proslovu před diplomatickým sborem akreditovaným ve Vatikánu. Papež vyjmenoval mnohé konflikty a krize, kterým lidstvo v současné době čelí. Mezi momenty, které ukazují na rozkoly ve společnostech, zmínil loňský atentát na slovenského premiéra Roberta Fica. Za projev úcty k Vatikánu označil mimo jiné dohodu s Českou republikou podepsanou loni v Praze.

Jako tradičně, papež František se ve čtvrtek sešel s diplomaty akreditovanými ve Vatikánu. „Bohužel začínáme letošní rok, kdy je svět zmítán četnými konflikty, většími i menšími, více či méně známými, ale také obnovenými ohavnými teroristickými činy, jako byly ty, k nimž nedávno došlo v německém Magdeburgu a v New Orleans ve Spojených státech,“ začal svůj proslov po úvodním přivítání. Ve svém proslovu poukázal na mnohé mezinárodní konflikty i porušování mezinárodního práva. „Tváří v tvář stále konkrétnější hrozbě světové války je posláním diplomacie podporovat dialog se všemi stranami, včetně těch, které jsou považovány za méně ‚vhodné‘ nebo nejsou považovány za legitimní k jednání,“ řekl papež a dodal: „Jedině tak je možné přetrhat pouta nenávisti a pomsty, která je svazují, a zneškodnit výbušnou sílu lidského sobectví, pýchy a arogance, které jsou kořenem každého ničivého odhodlání vést válku.“

Dále čtěte

Nechť utichne zvuk zbraní. Papež František vyzval k jednání o ukončení války na Ukrajině

Papež František ve svém tradičním vánočním poselství vyzval k překonání rozdílů a umlčení zbraní ve světě, jejž sužují četné konflikty a…

Uvnitř států se pak prohlubují podle hlavy katolické církve názorové střety. „Stojíme před čím dál polarizovanějšími společnostmi, ve kterých se uhnízdil obecný pocit strachu a nedůvěry v budoucnost,“ uvedl František. Ohrožena je tak stabilita států a národů. „Tragickým příkladem jsou atentáty na předsedu vlády Slovenské republiky (Roberta Fica) a zvoleného prezidenta Spojených států (Donalda Trumpa),“ pokračoval. Papež také poukázal na ústrky a diskriminaci, kterým podle něj čelí křesťané ve více místech na světě, a kritizoval snahy zařadit právo na potrat mezi lidská práva. Vyzval také k efektivnější pomoci chudším zemím při ekologickém přechodu a odmítl ničení přírody. „Zdá se, že se příroda čím dál více bouří proti lidským činům skrze extrémní projevy své síly,“ řekl ohledně přírodních katastrof na francouzském ostrově Mayotte či říjnových záplav ve Španělsku. Papež již dříve vyzýval k větší ochraně klimatu a přírody a větší solidaritě s chudými zeměmi, které tíží mezinárodní dluh.

Třetí světová válka je ruským tématem

Celá řada politologů a analytiků dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že papež František zastává postoje, které jsou až znepokojivě blízké ruskému narativu. Od zahájení plnohodnotné ruské invaze v Ukrajinu papež neustále vyzývá k zastavení války a k mírovým jednáním. „Už den po začátku invaze v neobvyklém kroku navštívil ruskou ambasádu v Římě,“ napsala už 22. října 2022 ČTK. Volání po míru je přitom velmi častým přáním Ruska. Jeho představitelé ale opakovaně dávají najevo, jak má takový mír vypadat. V podstatě jde o úplnou kapitulaci a podrobení Ukrajiny.

Také téma světové, či třetí světové války zaznívá téměř výhradně ze strany Ruska a proruských skupin a médií. Přitom, jako upozorňují odborníci na mezinárodní vztahy a političtí geografové, je to jen snaha vyvolat v protivnících hrůzu a oslabit jejich odhodlání bránit se. Téma ale použila v posledních měsících i Ukrajina. První ani druhá světová válka nebyla světová pro velikost území, na kterém se bojovalo. V předchozí historii jsme zažili i jiné války probíhající na více kontinentech. Už proto, že evropské státy měly svá zámořská území.

Dále čtěte

Následujme Trumpa a vezměme si území, jaká chceme, i Varšavu a Aljašku, vyzývá Solovjov

Příspěvky zvoleného prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích o anexi Grónska, Kanady a Panamského průplavu sice…

Politický geograf Michael Romancov z FSV UK odpovídal v Českém rozhlase na otázku, zda lze popsat ruskou agresi vůči Ukrajině jako třetí světovou válku, jak to uvedl například ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. „Domnívám se, že ne, a to z jednoho prostého důvodu. V obou případech, kdy jsme termín světová válka použili – hovoříme o první v letech 1914 až 1918 a druhé v letech 1939 až 1945 – tak to byla válka, která sice měla globální rozměr, druhá výrazně větší než ta první, ale co je nejdůležitější, zapojily se v ten okamžik všechny existující světové mocnosti,“ odpověděl Romancov a dodal: „Světovou válku činí světovou to, že se do toho pustí velmoci. Mimochodem, v případě první světové války se drtivá většina bojů i mrtvých týkala jenom jedné relativně malé části světa, a to byla Evropa.“

Dále pak v rozhovoru připomněl, že i kdybychom připustili, že na straně Ukrajiny se do války zapojily některé světové mocnosti, tedy USA, Velká Británie a Francie – intenzita jejich zapojení je velmi malá. „Ale to je všechno to (podpora poskytovaná Ukrajině – pozn. red.), co dobře známe třeba i z doby studené války, kdy někomu poskytoval podporu buďto SSSR, nebo USA.“