Pokud vezmeme vážně poslední analýzu londýnského think tanku European Leadership Network, který se věnuje bezpečnostním otázkám, je válka NATO s Ruskem nevyhnutelná. Buďme méně pesimističtí a podívejme se na to, co vede některé experty k podobným tvrzením.
Analytici European Leadership Network vycházejí z toho, že napětí mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí vzrůstá od loňské ruské březnové okupace Krymu. Trvá tedy přes rok a půl a je vůbec největší za posledních dvacet let.
Například ruské stíhačky se jenom v tomto roce v několika stovkách případů nebezpečně přiblížily k hranicím členských států Aliance. Může jít samozřejmě pouze o provokaci či test bdělosti, ale v každém případě to narušuje vzájemné vztahy.
„Rusko se připravuje ve velkém měřítku na válku s NATO,“ píše se ve zprávě think tanku European Leadership Network. Západní země proto činí nejrůznější vojenská opatření – důkazem jsou cvičení v Pobaltí a na dalších místech střední Evropy či volání polského prezidenta Dudy, že jeho země požaduje na svém území velké americké vojenské základny.
Samotné NATO podle bezpečnostních expertů odmítá jakékoli řinčení zbraněmi proti Rusku, jenže na druhou stranu nemůže nechat bez odezvy agresivitu, kterou se dnešní Kreml a prezident Vladimir Putin prezentují. Navíc ruská propaganda chrlí pro své občany i svět každý den zprávy, že výhružně a agresivně si počínají naopak především USA.
A to je situace, která zde od konce studené války a po rozpadu sovětského impéria skutečně nebyla. „Rusko se připravuje na konflikt s NATO a NATO se připravuje na případnou konfrontaci s Ruskem,“ tvrdí European Leadership Network.
Vychází i z toho, že se podle bezpečnostních odborníků mění charakter vojenských cvičení obou stran a dokonce některá ruská cvičení nejsou oznamována dopředu, jak bylo praxí předtím. To posiluje napětí.
NATO přitom logicky tvrdí, že jeho cvičení mají mít zcela opačný účinek: Mají Rusku ukázat, že válka je nesmyslný postup a že členské státy Aliance jsou dostatečně silné a připravené na obranu (mnoho států Aliance, včetně Česka, dává ale na obranu velmi málo peněz). Moskva odpovídá tím, že i příprava na obranu je vlastně plánováním agrese.
K růstu napětí přispívá i to, že levicoví aktivisté a někteří vědci rozhodně tvrdí, že svět v současnosti stojí jen pár kroků od jaderné konfrontace. A jak je v těchto případech obvyklé, viníkem za úplně všechno je údajná „zločinecká“ politika Spojených států. Sílící antiamerikanismus je pak zřetelný také v českém prostoru.
K vojenskému soupeření mezitím dochází i ve vesmíru, kde se USA, Rusko i Čína snaží vyvinout různé systémy, které dokážou zničit satelity rivalů. Informoval o tom nedávno podrobně vědecký americký časopis Scientific American. Pokud by se konfrontace přenesla i do vesmíru, mohlo by to mít katastrofální následky pro fungování mnoha států, protože mnohé nejmodernější technologie pracují právě pomocí satelitů.
I když je napětí mezi Západem a Ruskem v současnosti skutečně velké (to především kvůli agresivní politice Vladimira Putina), realisticky nelze s třetí světovou válkou počítat. Jenže to si většina lidí a politiků myslela i před tou druhou světovou.