Dnešní lékařská věda dokáže skutečné zázraky. Nebo alespoň věci, které tak vypadají. V Itálii se například uskutečnila operace, která se zároveň stala koncertem. Devítihodinový zákrok na mozku totiž pacient doprovázel hrou na saxofon.

Ne, že by se italský hudebník rozhodl, že nemůže být bez svého nástroje ani na operačním lůžku, ale podle zprávy Daily Mirror to dostal „nařízeno“. Svojí hrou totiž pomáhal lékařům zhodnotit, kterou část svého mozku používá při hraní.

Díky této metodě se lékařům podařilo během devíti hodin odstranit nádor na mozku, který hudebníka ohrožoval na zdraví. Během operace zazněla například italská hymna a ústřední píseň od Francise Laie z legendárního filmu Love Story.

WATCH: A musician had a brain tumor removed in Italy in a nine-hour surgery that he spent awake and fully conscious, all while playing his saxophone. The had the procedure at Rome's Paideia International Hospital.

▶️https://t.co/xzCSMiogeO#brainsurgery #rome #italy #saxophone pic.twitter.com/AkwLeBIrFm

— Daily Blast LIVE (@dailyblastlive) October 14, 2022

„Každý mozek je jedinečný, stejně jako každý člověk,“ uvedl vedoucí operace, neurochirurg Dr. Christian Brogna. „Operace při vědomí umožňuje během zákroku s mimořádnou přesností zmapovat neuronální sítě, které jsou základem různých mozkových funkcí, jako je hraní, mluvení, pohyb, paměť či počítání,“ dodal.

Že se ovšem nejedná o jednoduchou operaci, potvrdil neurochirurg David Netuka pro server iRozhlas. „Jsou zde cévy, které zásobují mozek. Tyto cévy se musí zachovat a nepoškodit, aby pacient neměl deficit po operaci, třeba poruchu hybnosti nebo řeči,“ vysvětluje lékař. 

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

„Musím se s pacientem setkat před operací a vést s ním rozhovor tak, abych získala co nejvíc dat, abych s ním mohla delší dobu vést rozhovor – zhruba musím počítat s jednou až čtyřmi hodinami,“ popisuje klinická logopedka Ivana Šemberová.

„Když mi pacient neodpovídá na otázky, musím posoudit, jestli je to tím, že mě neslyší, protože je tady hluk, anebo že mi nerozumí. Takže většinou otázku položím jinak, třeba jednodušeji, a musím se rozhodovat ve vteřinách,“ dodává.