Do pracovny hollywoodského producenta vejde scenárista s hromadou papírů pod paží.
„Tak copak pro nás máte?“ otáže se filmový magnát a zapálí si tlustý doutník.
„Naprosto absurdní crazy komedii,“ odvětí autor scénáře. „Lidi budou padat smíchy ze sedadel. Odehrává se to v takové malé, blíže neurčené, no… řekněme spíš východní zemičce. Hulváti, magoři a zloději se to bude jmenovat.
A teď podívejte – prezident. Je to takovej uválenej buran v sejžvejkaným saku, strašně sprostej. Chápete, třeba když má projev, začne vyřvávat do éteru prasečiny. Taky je imrvére ožralej, to je nejlepší scéna, vidíte, tady… Ohromná státní sláva, rozumíte, že jo, je tam biskup a tak, odehrává se to v jejich nejslavnější katedrále, a ten chlap se tam přimotá úplně namol. Na prach, jako motyka. Potácí se, nafukuje hubu, padá mu hlava, divže neupadne celej, no prostě drunk as a skunk, jak my tady u nás říkáme, že jo.
Nebo tady, koukněte, třeba scéna, jak do sebe, schovaný za ochrankou, klopí panáky. Nebo tuhle – to zase na ulici ztratil botu a vůbec si toho nevšim.
Pak taky pořád lže a kdekoho pomlouvá, to je taky taková zápletka, že ho každou chvíli někdo žaluje, i obyčejní občani, a u soudu vyhrajou, ale nic se nestane, ten jejich prezident klidně lže dál a chechtá se jim do ksichtu. Jenže třetina toho národa je slabomyslná nebo taky dočista vypitá, to jim on sám vlastně řekl, no fakt, jenže jim je to právě proto úplně fuk, jim se ten otřesnej dědek líbí, takže vůbec není možný se ho zbavit.
No a dál. Předsedou vlády je tam zloděj, úplnej megazloděj, lhář a podvodník k tomu. Koukejte, tohle je nejvtipnější – jejich parlament… no jo, mají tam v tý zemi parlament, odhlasuje, že je lhář. A nic. Lidi mu dál tleskaj a pořád ho volej. Taky, na tuhle dějovou linku jsem obzvláště hrdej, po něm, hahaha, jde policie, ti vědí, co je zač. Jenže ten národ je úplně blbej, jak už jsem říkal, takže ho chtějí, a on – už jsem se zmínil, že je multimiliardář? – celou tu zemičku skoupí. Jo, ještě pro postavu charakteristický znaky, že jo… tady to máme. Žvaní takovou divnou hatmatilkou a pořád ječí, že na něj všechno ušila jakási mafie. Tady, vidíte, replika: ,Prečo lžetě? Je to kampáááň, účelovka, mafie!‘ Dobrý, ne?
No a pak tady samozřejmě máme pár vedlejších postav, samí politici, to dá rozum, když je to komedie z politickýho prostředí, že jo. Třeba tenhle týpek je k popukání – bude vypadat, no teď ještě nevím jistě, jako Afričan? Ne ne, spíš Asiat… A ten bude pořád hulákat proti cizincům. Rozumíte? Šikmý voči a proti cizákům, sranda.
Pak tam je ministryně financí, oddaná loutka toho zlodějskýho premiéra, ta zase v jednom kuse mele ,Nevím, nepovím, nečetla jsem‘ a kroutí u toho nevkusně nartěnkovanou hubičkou. Pak jsou tu poslanci, pamatujete si ještě, že v tý zemi maj parlament, že jo? Takže tam zasedá tanečnice u tyče, vykrucuje se s černejma podvazkama, pak jeden, to je k popukání, co neumí vyslovit delší než trojslabičný slovo, a to ještě s potížema, jo a tenhle, ten se mi zejména poved, ten je úplně hotovej z vraždících mikrovlnek, on tomu jako věří, rozumíte? No a pak taková běžná směs, fašouni, antisemiti, homofobové, notoričtí lháři, stalinisti, konspirační magoři, obdivovatelé masových vrahů, prostě normálka.
Tak co tomu říkáte, pane producente? Bude se to líbit?“
„No… Je to sice úplně šílený. Kam na ty nápady chodíte, člověče? Ale beru. V kině by to mohla být sranda.“