Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) pohovořil na serveru Parlamentní listy o svých názorech. V podstatě se nijak neliší od toho, co čteme na proruských serverech a co bychom tak čekali od bývalého člena KSČ a bývalého člena Věcí veřejných.
PL položily poslanci pár otázek, na které jistě rád odpověděl. Třeba zda hrozí něco od Ruska a jestli máme zvýšit výdaje na obranu.
„Stále nevnímám Rusko jako hrozbu. Nebezpečí pro naši civilizaci přichází ze zcela jiného směru. Rusko Severoatlantická aliance obklíčila, až to vypadá, že generálové si přejí, aby ke konfliktu s Ruskou federací došlo. Zkracováním vzdálenosti dochází ke kratším reakčním časům na případný útok od jedné ze stran a samozřejmě to zvyšuje nebezpečí omylu. Naše armáda je rozsahem a vybaveností dostatečná. Zvýšení rozpočtu je možné, ale bude to na úkor jiných resortů.“
Je také zásadně proti tomu, aby u nás byli nějací američtí vojáci.
„Jsme členy NATO a tak každá naše kasárna jsou posádkou NATO. Pokud tady kdokoliv chce armádu USA a zve na naše suverénní území tuto cizí armádu, chová se stejně jako ti, kdo poslali zvací dopis do Moskvy před srpnem 1968. Najděte rozdíl.“
Dál pak prohlašuje, že sankce proti Rusku považuje za nesmysl, píše, že „Krym odešel do náruče Ruské federace po všelidovém referendu“ a naznačuje, že se sestřelením letu MH 17 nad územím ovládaným separatisty to mohlo být všelijak, celkem zřejmě jinak, než si na Západě mnozí myslí. Řečeno stručně, Rusové nejspíš za nic nemohou.
Je to pozoruhodná snůška idejí. Aspoň tedy jednu poznámku. Od člena normalizační KSČ poněkud překvapí, že takzvaný zvací dopis, kterým se pak měla v roce 1968 legitimovat invaze Varšavské smlouvy, de facto Sovětského svazu do Československa, vidí negativně. To by přece neměl. Moskva tady uskutečnila to, po čem teď poslanec Huml volá. Žádný vliv Západu se tu nekonal, hranice byly nepropustné, žádní američtí vojáci se tu neprojížděli. To bylo vlastně ideální, ne?
Jen je trochu záhada, proč Huml komunistickou stranu opouštěl. Neměl zůstat mezi svými? Tam by se mohl vyřádit do libosti. I když je pravda, že takhle zase víc vyniká, ne všichni sociální demokraté jsou tak „obrození“. Hned se člověk může na stará kolena cítit jako disident.
