Jak upozornil americký deník The New York Times, v České republice je za poslední týden světově třetí nejvyšší počet nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. S horší situací se potýkají už jenom v Andoře a Izraeli. A zatímco čísla z Andorry jsou zkreslená nízkým počtem obyvatel země, Izrael je na tom v řeči čísel velmi podobně jako Česko. V září tam vyhlásili přísný lockdown, opatření začala fungovat až po třech týdnech.
Koronavirus v Česku nezastavitelně bobtná, máme přes 58 tisíc aktuálně nakažených a vláda řeší, jak přírůstky pozitivních pacientů zmenšit. „Počet nově infikovaných je alarmující a je otázka, zda je současný vývoj zvladatelný již platnými či navrhovanými opatřeními, nebo zda již nastal čas pro radikální řešení po vzoru Izraele,“ řekl v sobotu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Jenže jaké je toto řešení?
Devítimilionový Izrael potkal v pořadí již druhý lockdown. Tamní vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem ho zavedla v polovině září, protože denní nárůst v jednu chvíli přesáhl i 9000 případů denně.
Jak píše deník Times of Israel, to už nyní neplatí. Zatímco před začátkem lockdownu poměr pozitivních testů šplhal na 15 procent, nyní se tato hodnota pohybuje na osmi procentech. Denní nárůst v zemi klesl o zhruba 1,5 tisíce nakažených.
Celkem mají v Izraeli 62 209 aktivních případů nemoci, z toho 838 lidí je ve vážném stavu. Jen pro srovnání – v Česku je momentálně 58 148 aktivních pacientů pozitivních na covid-19 a 408 vážných případů.
Denní počty nakažených na milion obyvatel – Česká republika ve srovnání s Izraelem
Denní počty úmrtí na milion obyvatel – Česká republika ve srovnání s Izraelem
Napomenutí za porušení zákazu vycházení
Zřejmě největší dopad na životy běžných Izraelců mělo omezení volného pohybu. Občané se mohli pohybovat jenom kilometr od domova, aby si nakoupili nejnutnější zboží. Všechno ostatní je zavřeno. Svou zkušenost povyprávěla pro ČT24 Češka žijící v Izraeli Nikol Cohen a v deníku FORUM 24 ji před časem popsala Helena Beinish.
„Velké supermarkety nebo butiky jsou zavřené, taktéž sportovní centra, všechny školy. Děti se musí učit přes online videoplatformy a podniky jsou otevřené jenom ty, které jsou na zvláštním seznamu vydaném vládou. Není jich mnoho, většinou jde o ty, kde není přímý kontakt se zákazníky. Když se jde do pekárny, je tam vstup jen pro dvě osoby, musíte mít roušku, dezinfekce rukou,“ uvedla Nikol Cohen.
Připojila také svou osobní zkušenost se zákazem volného pohybu. „Bydlím asi 1400 metrů od pláže a minulý týden jsem si tam zajela, podívat se, jak moře vypadá, a už jsem byla oslovena policistou a uvedena do seznamu, že mám takovou důtku, protože jsem překročila limit stanovený vládou,“ řekla Cohen.
Tlak občanů stoupá
Premiér Netanjahu uvedl, že omezení mohou přetrvávat ještě dalších několik měsíců, nicméně toto řešení se velmi pravděpodobně ukázalo jako funkční. „Existuje opatrný optimismus, že lockdown funguje, ale je zatím příliš brzy,“ napsal premiér na svůj twitter.
Mezitím ale roste tlak a nervozita občanů. Proti opatřením i přes zákaz vycházení masivně protestují desítky tisíc nespokojených Izraelců. Podle průzkumu veřejného mínění má důvěru ve vládní politiku pouze čtvrtina obyvatel. Většina naopak považuje řešení krize za špatné a amatérské.
Stěžují si, že vláda reagovala pozdě a nedokáže efektivně pomoci lidem v potížích. Podle hlasů protestujících radikální řešení zasadilo silný úder živobytí malých podnikatelů a živnostníků. Petici proti tomuto konání podepsalo přes 60 tisíc lidí. „Ekonomika se rozpadá, naděje lidí se rozpadá,“ řekl iniciátor petice Tamir Barelko.
Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron připustil, že by se některé podniky, kde existuje minimální riziko nákazy, měly otevřít. „Podniky, které nepřijímají zákazníky a kde data neprokázala vysoké riziko infekce, zaměstnávají téměř 10 procent pracovní síly – jedná se o téměř 400 tisíc pracovníků,“ řekl Jaron, který patří k odpůrcům přísných vládních nařízení.
Podle agentury Reuters ekonomové nejdříve predikovali, že se izraelská ekonomika z pandemie rychle vzpamatuje, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ale nyní varovala, že „oživení bude pomalé“. Předpovídá růst HDP v roce 2021 pouze o 2,1 %.
