Předsedkyně komunistické strany Kateřina Konečná pochválila působení prezidenta v období normalizace po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 Gustáva Husáka. Podle ní země tehdy vzkvétala a racionální člověk musí prý uznat, že Husák hodně udělal pro obyčejného člověka.
„Na čtení mi moc času nezbývá, ale dnes snad budu mít chvilku… dnes (10. ledna, pozn. red.) by Gustáv Husák oslavil. narozeniny. Když jsem na Slovensku, je až překvapivé, jaké popularitě a autoritě se tam dodnes těší. U nás by jej někteří nejraději vymazali z dějin, ale nemohou,“ napsala na Facebooku Kateřina Konečná.
Pak vyjmenovala, co podle ní Husák pozitivního udělal.
„Stačí se podívat na jakékoli město a tak – pro Husákovu dobu – symbolické paneláky. Žije v nich téměř 3 miliony lidí. Z těch, kteří tyto původně tak zatracované byty dostali, udělal Husák milionáře.
Stačí se podívat obce a jejich kulturní domy, místní knihovny, zdravotní střediska a robustní infrastrukturu, která zajišťovala dostupnost běžných občanů.
Stačí se podívat na politiku porodnosti (zejména v porovnání se stávajícím stavem).
Stačí se podívat na jaderné elektrárny a míru soběstačnosti naší země,“ vypočítává europoslankyně za KSČM.
„Ne, nechci a nebudu Gustáva Husáka glorifikovat, ale rozhodně patřil a patří mezi ty, kteří pro běžného člověka a jeho každodenní život v jistotě mnoho udělal. To musí uznat každý, kdo je schopen nějak racionálně uvažovat. A myslím, že je na čase, začít to otevřeně říkat,“ vyzývá šéfka komunistů. Nakonec cituje Husáka, který podle ní po roce 1989 řekl, že „komunisté udělali mnoho chyb, hloupostí a dopustili deformace. To ale neznamená, že sociální výdobytky a socialistické myšlenky se tím pochovaly“.
Příspěvek Kateřiny Konečné vyvolal řadu pochvalných reakcí.
Dobře, že jste vzpomněla. Jsem ročník 1971, tedy tzv. Husákovo dítě. A měla jsem tohoto pana prezidenta fakt ráda. Vždycky, když mluvil, byl z toho znát klid a nadhled, který bezpochyby měl. Co se týká té doby, kdy byl prezident, byly pětiletky – a ty hospodářské skoky k lepšímu byly opravdu znát…to, o čem se nám mohlo zdát v 70. letech, bylo na konci 80. let v pohodě dostupné. Nikdo z naší rodiny nebyl v KSČ, zažili jsme problémy s udavači, ale faktem je, že opravdu byl větší klid, pohoda a zpětně vidím, že tehdejší sociální a pracovní systém byl nastavený naprosto precizně. Všichni např. věděli, kdy půjdou do důchodu,“ píše pod příspěvkem Konečné například Táňa Schützová.
Za Husákova působení v čele KSČ byla v období takzané normalizace od počátku 70. let zavedena cenzura. Z komunistické strany bylo vyloučeno 327 tisíc lidí, kteří byli nějak spojeni s pokusy o reformy v roce 1968, z práce bylo vyhozeno asi 350 tisíc lidí. Řada lidí republiku opustila, bylo jich 250 a 300 tisíc.
Husák abdikoval jako prezident v prosinci 1989. V únoru 1990 ho komunisté vyloučili ze strany. Zemřel 18. listopadu 1991 ve věku 78 let.