Máme novou vládu, v níž kromě staronových ministrů zasedlo i několik nováčků. Taťána Malá a Petr Krčál se ani neohřáli a jsou pryč, další ale zatím zůstávají. Z úst pana premiéra Babiše víme, že mu dlouhodobě jde o to, aby naší zemi vládli skuteční odborníci, kteří zároveň budou garantovat, že se česká společnost, v níž doposud „všetci kradnů“, konečně očistí. Předpokládejme, že lidé, které si po několikaměsíční úvaze vybral, jeho vizi naplňují. Zaslouží si tedy naši pozornost…

Jan Hamáček (ČSSD), ministr vnitra pověřený vedením MZV

Zkušenosti: Nedokončená studia na FF UK, plánování a řízení prodeje ve společnosti Škoda Auto, předseda Mladých sociálních demokratů, od roku 2006 poslanec.

Co od něj můžeme čekat: Jan Hamáček patří mezi profesionální politiky typu Bohuslava Sobotky, kteří veškeré své zkušenosti získali výhradně v politice a téměř se nepohybovali v jiném prostředí. Za jeho hlavní atributy lze považovat nevýraznost, nenápadnost. Za přednost pak fakt, že se otevřeně hlásí k zásadám skautingu.

V říjnu 2016 byl jedním ze signatářů, kteří servilně garantovali územní celistvost Číny. Mediálně známá je také jeho úsměvná opilecká epizoda, kdy – byť osobně v parlamentu prosazoval zákaz podávání a konzumace alkoholu – byl při jednání sněmovny zastižen ve stavu, který mu neumožňoval srozumitelně artikulovat a řídit schůzi.

Jan Kněžínek (nestraník za ANO), ministr spravedlnosti

Zkušenosti: právník, pedagog, Právnická fakulta UK, Ministerstvo dopravy, Úřad vlády (náměstek Roberta Pelikána, Taťány Malé). Od července 2015 je hlavním prošetřovatelem podezření ze spáchání korupce, tedy nejvyšší instancí související s tzv. whistleblowingem (upozorňování na korupční praktiky úředníků státní správy).

Co od něj můžeme čekat: Zatím nejvíce se zviditelnil  kauzou spojenou s whistleblowingem. Podle časopisů Reportér a Neovlivní v roce 2016 vyšlo najevo, že náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek pověřil řadovou zaměstnankyni téhož ministerstva Barboru Boschat, aby v Bruselu bez vědomí svých přímých nadřízených neformálně zjišťovala citlivé informace týkající se vyšetřování kauzy Čapího hnízda úřadem OLAF. OLAF přišla činnost paní Boshat podezřelá a českou stranu o ní informoval, což vedlo ke konfliktu na ministerstvu. Ředitelka příslušného odboru Martina Uhrinová a její podřízený Ladislav Janák chtěli nestandardní chování objasnit, náměstek Vyhnánek však kauzu bagatelizoval a tlačil na její uzavření.

Výsledek kauzy je tragikomický: Zatímco Uhrinová a Janák byli podrobeni kárnému řízení kvůli úniku informací a museli úřad opustit, paní Boshat následně zvítězila ve výběrovém řízení a nahradila vyhozenou nadřízenou Uhrinovou. (Jen pro úplnost dodejme, že pod její kompetenci nyní spadá agenda analýzy a hlášení nesrovnalostí při čerpání evropských dotací.) A jak celou věc vidí „hlavní protikorupčník“, dnes ministr spravedlnosti pan Kněžínek? Prý se nic nestalo, a kdyby snad ano, nespadá to do jeho kompetence.

Marta Nováková (nestraník za ANO), ministryně průmyslu a obchodu

Zkušenosti: Ekonomka, před rokem 1989 manažerka v obchodních domech Prior, později podnikatelka, majitelka či jednatelka několika společností, od roku 2014 prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, od roku 2016 členka představenstva Hospodářské komory ČR. V roce 2016 získala ocenění Manažer roku a Manažer odvětví.

Co od ní můžeme čekat: Transparency International upozornila na problematické spojení pozice ministryně a jejího vysokého postu v Hospodářské komoře. Slovy šéfa TI Davida Ondračky: „Vadí mi, že je paní Nováková zástupkyní lobbistické Hospodářské komory, která je silně dotačně navázaná na ministerstvo průmyslu a obchodu.“ Dalším sporným bodem a možným střetem zájmů je samotné podnikání paní ministryně. Asociace podnikatelů a manažerů vedená Radomilem Bábkem upozorňuje, že firma paní Novákové (U & SLUNO) je jednou z těch, které prododávají software a potřebné technologie pro elektronickou evidenci tržeb. Není se tedy co divit, že nová ministryně EET otevřeně podporuje (Své firmy však přislíbila prodat a z postů odstoupit.) Zajímavostí je, že kromě toho společně podniká s předsedou SPD Tomiem Okamurou ve firmě Break2win.

Antonín Staněk (ČSSD), ministr kultury

Zkušenosti: Pedagog, původně středoškolský učitel, docent na Pedagogické fakultě UPOL, od roku 2010 člen olomouckého zastupitelstva, od roku 2014 olomoucký primátor. Zasedá v dozorčí radě SK Sigma Olomouc, představenstvu Správy sportovních zařízení Olomouc, správní radě Obecně prospěšné společnosti pro památkovou ochranu Hradiska u Olomouce. Působí v ČSSD, neúspěšný kandidát na předsedu.

Co od něj můžeme čekat: Zatím nejvíce jej proslavila nadstandardní kumulace funkcí. Na nebývalé pracovní vytížení pana Staňka opakovaně upozorňoval například server Hlídací pes. Nyní si ke svým postům primátora, poslance, aktivního straníka a předsedy či člena různých správních a dozorčích rad přidal i nelehkou práci ministra (s tím, že postu primátora a s ním souvisejících funkcí se nevzdá, svůj plat však prý bude posílat na charitativní účely).

Miroslav Toman (ČSSD), ministr zemědělství

Zkušenosti: Česká zemědělská univerzita v Praze, manažer ve firmách Agrotec Hustopeče a Agrotrade, v letech 1996–2001 diplomat MZV ČR, obchodní rada ve Washingtonu a Bratislavě, konzultant Becker & Poliakoff Consulting (2001). Náměstek ministrů zemědělství Palase, Zgarby a Mládka. Prezident Potravinářské komory ČR (2007–2013), člen dozorčí rady Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (2009–2013). Neúspěšně kandidoval do sněmovny za Zemanovce (2013). Ministr zemědělství v Rusnokově vládě (2013–2014), od roku 2013 poradce prezidenta, od roku 2014 prezident Potravinářské komory, v letech 2014–2017 prezident Agrární komory, od roku 2017 člen představenstva Agrární komory ČR.

Co od něj můžeme čekat: Syn Miroslava Tomana st., bývalého komunistického ministra zemědělství. Rodinu Tomanů od devadesátých let provázejí kauzy. Nejprve se pokusili nelegálně ovládnout firmu Agrotec Karla Losenického: „Měl jsem šedesát procent akcií, zaměstnanci měli čtyřicet procent, Tomani přesvědčili představenstvo, aby mě odvolalo z funkce předsedy a generálního ředitele a vydalo další akcie, psané na jednoho z členů představenstva. Byla to absurdní situace, firma měla sto třicet procent akcií a já jsem tam měl vstup zakázaný.“ Převzetí tehdy neprošlo, za Losenického se postavily banky. (Před šesti lety pak Agrotec koupil Andrej Babiš.) Další kauza se týkala firmy Agrotrade. Ta se výrazně zadlužila a koncem roku 2001 byla přejmenována na Technology Leasing. Její akcie v polovině roku 2003 převzala společnost se sídlem na Kypru Finch Enterprises Limited. Ve stejnou dobu byl na majetek Technology Leasing vyhlášen konkurz, po společnosti zůstaly dluhy ve výši 600 milionů Kč, které nejvíce postihly Českou konsolidační agenturu a Českou spořitelnu. V kauze se tehdy opakovaně objevovalo i jméno Radovana Krejčíře.

Nesrovnalosti spojené s podnikáním Miroslava Tomana st. a jeho synů Miroslava a Zdeňka se v tisku objevují pravidelně. Časopis Týden 14. 8. 2006 napsal: „Tomanové v minulosti vypumpovali řadu firem (…) zmizel miliardový majetek. Později se objevil v dalších z jejich podniků. I když většina firem je trvale ve ztrátě (…) Tomanova hlavní firma AGT Invest vlastní značné množství pozemků, zejména v katastru hlavního města. Získala je za velmi podezřelých okolností.“ Časopis Profit z 9. 6. 2008 pokračuje v podobném duchu: „Podniky Xaverov, Xavergen, Xaveross, Otínská krůta, Drůbež – vejce a nakonec i Drůbežářský podnik Libuš ovládla postupně rodinná dynastie předlistopadového místopředsedy vlády, ministra zemědělství a kandidáta ÚV KSČ Miroslava Tomana. Jejich klan dokázal využít před- i polistopadových kontaktů a důležitých informací, k nimž měli díky rozdělení rolí v rodině snadný přístup.“ Vzestup a praktiky rodiny Tomanů v tomto období popisuje i kniha Bohuslava Pečinky a Petra Havlíka, Politika z obou stran. Česká politika 1989-2005. Respekt pak 15. 7. 2013 píše: „Byznys se rodině Tomanů dařil. Na přelomu tisíciletí se o Miroslavu Tomanovi starším psalo jako o jednom z padesáti nejbohatších Čechů. Zároveň ale jeho bohatnutí provázejí příběhy podobné tomu z Hustopečí. Na počátku podnikání Tomanových byla firma Agrotrade, jež získala stamilionové úvěry od bank. Nakupovala za ně podíly hlavně v potravinářských podnicích. Háček byl však v tom, že zatímco dluhy Agrotrade rostly, většina majetku byla převedena jinam.“

Rodinná firma Tomanových Agrotrade působí na českém trhu i nyní, je to ale oficiálně jiná, později založená společnost. Dluhy téměř nemá, patří ji firmy jako Xavergen (chová krůty a kuřata), Xaverov (prodává maso a polotovary) či Boneco (vyrábí majonézy a lahůdkové saláty). Tomanovi přispěli finančními dary na prezidentskou kampaň Miloše Zemana v roce 2013. Osobně i nynější ministr zemědělství, a to částkou 175.000 Kč. Jeho otec Miroslav Toman starší byl 28. října 2015 vyznamenán prezidentem Milošem Zemanem medailí za zásluhy.