Začaly se rýsovat kontury personálního obsazení NSA. Mezi prvními adepty se vynořil Petr Hulinský, vlivný sociální demokrat, jehož Babiš kdysi označil za pražského kmotra, jak referoval 20. února t. r. server https://zpravy.aktualne.cz/domaci. To je slibné první podání, řečeno tenisovou terminologií. V nějakém poradním grémiu NSA se pak mohou sejít další aktéři, kteří se sportovním svazům a spolkům manažersky osvědčili – Jansta, Kejval, Ječmínek, Neumannová, Michal Kraus, Pelta, Černošek, Vokřál, Chládek, Kaderka, Holeček, Tvrdík možná i Berbr a Starka a další. Aby se v agentuře zapojili do „porcování medvěda“. Bude to 50 miliard nebo snad 100 miliard korun ze státního rozpočtu? I takové cifry už prolétly mediálním prostorem. Každý bude chtít urvat co nejvíc. To slibuje sportovní zážitek ve velkém stylu. Že se zjeví nějaké důvěryhodné tváře je pravděpodobné asi do té míry, jako že z nebes slétne andělská družina.

NSA posvětí lobbing účelových hnutí a spolků, které už ovládly značnou část komunální politiky. Prakticky každý den referují média o narůstajícím vlivu sportovního prostředí do investičních projektů měst a obcí. Projektů na sportovní zařízení, která mají primárně sloužit soukromým profesionálním subjektům, podnikajícím ve sportovním byznysu. Jedná se o areály a stadiony, do jejichž budování investují stát, obce a města stovky milionů korun. Na jedné straně tedy blahobyt sportovců, na druhé straně si občané budou muset do nemocnice brát vlastní toaletní papír. Čítanková hybris v přímém přenosu.

Celospolečenský přínos sportovního prostředí spočívá stručně řečeno v tom, že oni potřebují peníze. Peníze potřebují od státu, od krajů, od obcí a měst. Veřejné instituce jako by neměly dostatek sebedůvěry k tomu, aby se důsledně zeptaly, co za jejich peníze dotované sportovní prostředí vrací v celospolečenském veřejném prostoru. „Reflexí“ sportovního prostředí je nestydaté ohýbání veřejného povědomí i zdravého rozumu. Půdorys fotbalového stadionu je typickou platformou mýtů o nepostradatelnosti sportovního byznysu v České kotlině. Jakpak příkladně bude NSA řešit protizákonné jednání fanoušků na stadionech? Ponechá toto bahno sportovního byznysu na krku jinému státnímu orgánu? Nikoho by to asi nepřekvapilo.

Byznysově-politická patologie, z níž tyto jevy vycházejí, snese analogii se zhoubným bujením (faktická reverze totalitního ČSTV). Po cca 10 letech váhání od změny režimu v roce 1989 sportovní prostředí pochopilo, že demokracie je pro jeho prosperitu téměř dokonalým politickým formátem. Zrodil se tak zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb., který válcuje veřejný sektor napříč republikou. Ostatní veřejně prospěšné a neziskové instituce žádný speciální zákon o podpoře nemají. V tom spočívá nesystémovost zákona o podpoře sportu. Díky tomu už se také začínají vynořovat nové megalomanské projekty sportovních multikomplexů, jako je Sport areál Lahovice v pražském Radotíně. Jeho základní rozpočet je postaven na 6 miliardách korun. Budovat by se mělo, jako obvykle, z veřejných rozpočtů.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kryta-sjezdovka-velodrom-i-rychlobruslarsky-oval-podivejte-se-co-ma-vyrust-v-praze-67175?seq-no=1&dop-ab-variant=&source=clanky-home

Z těch projektů, které svůj balík milionů už spolkly, je to například Labe aréna Račice a Labe aréna Štětí („Národní olympijské centrum vodních sportů“). Na budování tohoto centra byly z veřejných rozpočtů vyplaceny dotace v celkové výši 180 922 624,- Kč v letech 2015 2017. Nedostatečná kontrola alokovaných financí či nejasnost, jakým způsobem a zda vůbec byla deklarovaná kritéria dotačního výběru aplikována, jsou nedostatky, které zde shledal Nejvyšší kontrolní úřad. (Zdroj: web Transparency International ČR) Se stovkami milionů, investovanými do sportovních areálů a aktivit, aktuálně pracují i rozpočty měst jako Hradec Králové (fotbalový stadion s rozpočtem cca 720 milionů s DPH), Ostrava 569 milionů a řada dalších.

Předimenzovaná veřejná podpora investic do sportu nemá objektivní oporu ve veřejném zájmu. K završení absurdnosti zákona o podpoře sportu chybí snad už jen paragraf, který by profesionálům přiznal výsluhovou rentu v 35 či 40 letech jejich života, jak se již dříve vyjádřili někteří funkcionáři sportovního prostředí. Řada profesionálů se netají tím, že po výkonnostním vyhoření obtížně hledá uplatnění v běžném životě. Neorganizovaným sportovcům bude souzeno bojovat o pracovní přežití do 70 let, aby profesionálům vydělali na výsluhovou rentu. Ti, kteří sportují amatérsky a ve vlastní režii, totiž nejsou vyvolenými z litery zákona 115/2001 Sb.

Národní sportovní agentura je zbytečnou institucí. Naopak resort školství by měl nadále zůstat vrcholnou institucí pro tuto agendu. Aby sportovcům po skončení výkonnostní kariéry zajistil rekvalifikaci pro civilní život, bez privilegií a bez dotací z veřejných rozpočtů. Pro vysloužilé sportovce by v jejich druhém profesním životě mohlo být například státní angažmá v armádě a dalších silových složkách racionálním využítím jejich fyzických předností.

Racionální oponentura vůči silovým atakům a zavádějícím argumentům sportovního prostředí prozatím nemá relevantní podporu politických stran. Už včera přitom bylo pozdě bouchnout do stolu a říci dost! Čestnou výjimkou jsou Piráti, kteří vyjádřili své kritické výhrady při schvalování novely zákona o podpoře sportu, již v první polovině března projednala a odhlasovala Poslanecká sněmovna.

Uzákonění vzniku Národní sportovní agentury legitimizuje celospolečenský konflikt mezi veřejně prospěšnými organizacemi a subjekty, zabývajícími se profesionálním sportovním byznysem. Senát by v tomto směru měl být instancí moudrosti a vznik NSA odmítnout.

3 úvahy, týkající se celé problematiky:

Varnsdorf 16. března 2019

Text vyjadřuje názor autora, nikoli redakce deníku FORUM 24.

Revue Forum Banner
Pavel Vodička
Pavel Vodička