Idea cíleného „promořování“ neboli imunizace může mít vedlejší účinky, které ale pro některé lidi nebudou zrovna vedlejší. Pokud někdo infikovaný nemoc dostane, může to pro něj mít dlouhodobé zdravotní následky. Někdo odpovědný by měl dát najevo, že se to bere v úvahu.

O tom, jak se nově objevený koronavirus chová, sbíráme stále nové informace a odborníci varují, že nevíme všechno. Ani za tak krátkou dobu nemůžeme. Protože většina z nás jsou laici, nemůžeme do toho odborníkům mluvit. Můžeme ale mít otázky, a to takové, které se týkají zdraví a života.

Seznam Zprávy cituje některé zahraniční zdroje, z kterých je patrné, že ani prodělaná nemoc a to, že ji lidé přežijí a jsou zařazeni do statistiky uzdravených, ještě neznamená, že je všechno úplně v pořádku: „Asi třetina vyléčených pacientů, kteří byli infikováni koronavirem SARS, vykazovala ještě po třech letech od léčby poškození plic, ‚většina‘ z nich se problémů zbavila po 15 letech. Rovněž celá třetina nakažených koronavirem MERS utrpěla zjizvení plic neboli fibrózu, tedy nevratné poškození plic. Statistiku z historie epidemií jiných koronavirů připomínají v článku Los Angeles Times s otázkou, jakou bilanci ohledně dlouhodobých následků bude mít COVID-19.“

Něco o tom vědí také v Číně, kde se pohroma objevila:

„Podle čínské studie provedené přímo ve Wu-chanu se u 19,7 % pacientů s koronavirem objevilo poškození srdce během hospitalizace.

– V jiné studii z minulého týdne čínští vědci tvrdí, že u „mnohých“ z 34 sledovaných pacientů během hospitalizace se hodnoty krevních testů nevrátily k normálu. Bylo to podle nich způsobeno zejména tím, že u zjevně zotavených pacientů přetrvávala špatná funkce jater. Týkalo se to i těch, kteří měli slabší průběh nemoci.

– 12 % ze 191 nakažených ze dvou čínských nemocnic podle přes měsíc staré studie mělo potíže se srdcem. Ty se projevily dokonce i u některých pacientů, kteří byli pozitivní, ale nevykazovali známky respirační poruchy.“

Sociologové znají pojem „nezamýšlené důsledky“. Jde o to, že nějaká akce může vyvolat nejen plánované, ale také neplánované následky. Třeba zakážete alkohol a vznikne vám organizovaný zločin, který se bude zabývat jeho ilegální distribucí, a to pak povede třeba k válce gangů. Prostě mysleli jste to dobře a dopadlo to úplně jinak. Třeba se lidé otráví nějakou načerno vyrobenou hrůzou.

Nechceme odborníky podceňovat. To, co víme my, vědí taky a vědí toho víc. Ani jim nemůžeme kvalifikovaně radit. To by bylo směšné a zbytečné. Máme k tomu jen jeden dobrý důvod, totiž to, že se rozhoduje o nás. (Politikům nedůvěřujeme jaksi z podstaty věci. Ani za to vždycky nemohou, ale nemůžeme jinak.) Také vidíme, jak se i znalci radikálně liší v názorech. Jsme odkázáni na experty a nejsme šťastní, že si odporují. Jistě si odporují na základě lepších znalostí, než mají lidé trousící rozumy na internetu, ale nic to nemění na tom, že sledujeme názory, které si navzájem odporují.

Asi by bylo dobré, kdyby dal někdo najevo, že se o riziku poškození zdraví i těch „uzdravených“ ví. Vedlo by to nejspíš k tomu, že by nevelké nadšení pro promořování ještě poněkud polevilo. Jenže dnes se stejně před lidmi nic neutají, tak by bylo dobré otázky předjímat. Důvěře lidí v různá opatření by pomohlo, kdybychom věděli, že o nevypočitatelných rizicích má někdo „nahoře“ aspoň nějakou představu.