V poslední době se objevuje řada soudních sporů. Obsahují běžné písmeno V. – versus, proti. Jedno z uvedených jmen je běžnému člověku neznámé. Tím druhým je prezident USA. Ti neznámí vyhráli soud nad prezidentem.

V New Yorku to byl Darweesh v. Trump. V Coloradu, Hagig v. Trump. Také Ali v. Trump, Zadeh v. Trump, Bayani v. Trump, Albaldawi v. Trump.

Je to ta samá Amerika, ve které prezident vyhlásil zákaz příjezdu lidem z převážně muslimských zemí, kteří pak zůstali uvězněni na letištích a jejichž životy byly narušeny. A je to tatáž Amerika, kde pro Aliho nebo Hagig bylo možné dovolat se pomoci právníka, aby zastavil prezidenta.

„Nikdy nebylo mým úmyslem jít proti prezidentovi Spojených států,“ říká Mohamed, v Somálsku narozený americký občan, jehož somálská žena a dvě americké dcery uvízly v Nairobi poté, co Trump vyhlásil svůj první zákaz cestování. To jim zabránilo za manželem odjet do Minnesoty. „Dělal jsem jen to, co bylo podle zákona, a tak, jak je to v knihách.“ Pak přišlo rozhodnutí federálního soudce v Seattlu; poté přišel nový zákaz a pak zase 15. března nová série rozhodnutí federálních soudců na Havaji a Marylandu. Ve středu soudce na Havaji změnil dočasné soudní rozhodnutí na dobu neurčitou.

Tato rozhodnutí Trumpa rozzuřila. Jeho administrativa trvá na tom, že zvítězí.

Lidé, kteří žalovali v zimě prezidenta, byli muslimové i křesťané. Profesoři i úředníci z potravinářského průmyslu. Byli to rodiče, dcery a zeťové, oddaní nebo plánující svatbu. Byli to Američané, nebo se jimi chtěli stát.

Zákaz „není opravdu tím, co je vlastní této zemi,“ říká s pomocí tlumočníka šestašedesátiletý pan Lye. „Nebyl bych sem přivedl svou rodinu, kdybych neměl rád tuto zemi, kdybych nevěřil, že tato země je země snů.“

Trumpův původní exekutivní příkaz, který byl podepsán 27. ledna, vylučuje návštěvníky z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu, včetně těch s platnými vízy, z možnosti přicestování do Spojených států, zatímco federální úřady zpřísnily prověřování příchozích. Zablokován byl také přístup uprchlíků ze všech zemí světa. V březnu, jako pokus uspokojit soudy, byl ze seznamu vypuštěn Irák.

Žalobci byli vybráni z osob, které za sebou už mají známé ústavní spory, jako byli třeba Jim Obergefell v Hodges, který stál u práva na manželství osob stejného pohlaví. První žaloby vzešly z akutní nezbytnosti, aby bylo možné dostat z letišť lidi, kteří tam uvízli kvůli odepření vstupu.

The American Civil Liberties Union spolu se státními zástupci na Havaji, ve Washingtonu a Minnesotě navršili řadu úspěšných námitek vůči exekutivním příkazům. Zbytek byl spíše nahodilý. Týmy právníků spěchaly dobrovolně na letiště a soudy a podávali žaloby o uvolnění osob z pasti, do které se dostali. Ostatní žalobci kontaktovali své imigrační právníky v naději, že zákaz bude zrušen, protože se báli, že se nebudou moci setkat se svými příbuznými. Další propůjčili své jméno k žalobám za místní muslimské komunity.

Allan Hakky, irácký Kurd, sám zvedl telefon a dobrovolně se připojil k žalobě poté, co se jeho tchyně musela vzdát plánu na návštěvu dcery s nedonošeným dítětem ve Spojených státech.

„Jsem zcela soukromá osoba a mít své jméno ve federálním soudním procesu v tak polarizující věci a v titulcích – to je něco, co kdyby mi někdo řekl před rokem, tak bych se asi smál.“ Hakky je technologický manažer, který žije ve Spojených státech sedmadvacet let. Řekl, že cizí lidé ho doma už obtěžovali výhružnými hovory, a to od chvíle, kdy soud dostal na veřejnost.

Ale dodal: „Nechci, abych se jednoho dne probudil a našel venku spoustu vojáků, kteří mě odvezou někam do tábora, jako se to stalo kdysi Japoncům. Není to jedna z věcí, která pokud bychom nezačali bojovat hned na začátku, by se mohla ještě zhoršit?“

Zpracováno za použití materiálu z www.nytimes.com.