Rakouský bulvární deník Kronen Zeitung přišel se znepokojivou zprávou, která se rychle rozšířila i do Česka. Na bosensko-chorvatské hranici prý stojí asi 20 tisíc migrantů, převážně mladých mužů ozbrojených noži, kteří se chystají překročit hranice EU. Informace už žije vlastním životem na sociálních sítích i dezinformačních webech. Má jedinou vadu – je vylhaná.

„Bezpečnostní experti z Vídně varují před prolomením hranic EU“. To zní dramaticky a navíc jako tvrzení podložené odborným názorem. Není divu, že zpráva rakouského bulváru Kronen Zeitung rychle našla místo i na německé a české verzi kremelského propagandistického serveru Sputnik, odkud se šířila dál.

V Česku se kromě dezinformačních webů typu AC24 objevila třeba i na internetovém portálu reflex.cz.

Trvalo pouhý den, než vídeňský štáb německé veřejnoprávní televize ARD celý článek prověřil a ukázal, že jde o naprostý nesmysl.

20 tisíc možná, ale za celý rok

Deník Kronen Zeitung tvrdil, že na bosensko-chorvatských hranicích stojí asi 20 tisíc migrantů, převážně mužů ozbrojených noži, kteří jsou připraveni se přes hranici dostat násilím a zamířit do Německa nebo Skandinávie.

A jaká jsou fakta podle ARD, která natáčela přímo na místě? V Bosně a Hercegovině je momentálně zhruba jen 5 tisíc migrantů. Říká to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Číslo 20 tisíc podle něj odpovídá celkovému počtu migrantů, kteří se v zemi zaregistrovali od začátku letošního roku. Nikdy jich ale tolik v Bosně a Hercegovině nebylo najednou.

To, co si u OSN snadno ověřila ARD, ale rakouský bulvár podle UNHCR ani nezkusil. Žádnou žádost o informaci nedostala z Kronen Zeitung ani vídeňská, ani sarajevská pobočka UNHCR.

Televize ARD skutečně při natáčení na místě zdokumentovala pokusy migrantů o překročení hranic směrem do Chorvatska a místy i tvrdé potyčky s policií. Nešlo ale ani zdaleka o „20 tisíc ozbrojených mužů“. Podle ARD to bylo několik set lidí.

Nejen české nevládní organizace ale naopak dlouhodobě upozorňují na kritickou situaci migrantů, kteří při své cestě do Evropy uvízli právě v Bosně. S přicházející zimou tam v balkánských klimatických podmínkách může hrozit humanitární krize.

Když hoaxy šíří nejčtenější noviny

Podobných hoaxů o migraci, jako byl ten z dílny rakouského bulváru, bychom za poslední tři roky ve střední Evropě napočítali řadu. Několik detailů ale z téhle falešné zprávy dělá něco výjimečného.

Především je to zdroj. Kronen Zeitung není jen nějaký konspirační server, jsou to nejčtenější rakouské noviny.

V článku se navíc odvolávají na rakouské ministerstvo vnitra, které jim mělo informaci o 20 tisících ozbrojených migrantech poskytnout. Jenže když se na ministerstvu vnitra později přeptávali zmiňovaní novináři z televize ARD, najednou o tomhle čísle úřad nic nevěděl.

Resort vnitra patří v Rakousku od loňska straně Svobodných. Ta je nejen dlouhodobě silně proti imigraci, hlavně z muslimských zemí, ale má taky prokazatelně blízko k tvrdému jádru krajní pravice.

Vládu sice vede jiná strana, lidovci kancléře Sebastiana Kurze, i ten ale – právě proto, aby odčerpal Svobodným hlasy – vyostřil svou protiimigrační rétoriku. Obě vládní strany tak nedávno společně oznámily, že Rakousko nakonec nepodepíše globální pakt o migraci, i když ho pomáhalo vyjednat a původně s ním souhlasilo.

Komu se hodí balkánský poplach?

A to je další důvod, proč je zpráva o 20 tisících neexistujících po zuby ozbrojených migrantech výjimečná – její načasování.

Přichází ve chvíli, kdy se evropské země rozhodují, jestli v prosinci v Marrákeši globální migrační pakt podepíší, nebo ne. Svůj souhlas už odvolaly kromě Rakouska i Maďarsko a Austrálie, zatímco USA se konečných jednání o podobě textu neúčastnily vůbec.

Česká vláda má o přistoupení k migračnímu paktu definitivně rozhodnout příští týden, už teď je ale nejspíš jasno. Ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD ve středu v tiskové zprávě přiznal, že kabinet se chystá pakt odmítnout.

Připomeňme, že premiér Andrej Babiš přijetí paktu Českem odmítl začátkem listopadu jen pár hodin poté, co úmluvu nahlas odepsal rakouský kancléř Kurz, jehož země tento půlrok také předsedá Evropské unii.

Kurz je dlouhodobým Babišovým politickým vzorem a český premiér se rád chlubí kontakty s mladým rakouským lídrem. Babiš také důvody odmítnutí migračního paktu prakticky doslova zopakoval po rakouské vládě – třeba věta o tom, že pakt údajně „stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací“ byla de facto doslovným překladem rakouského prohlášení.

Stejně jako rakouská vláda si Babiš při kritice – mimochodem právně nezávazného – dokumentu pomáhá zcela mylným argumentem, že globální pakt „dává lidem právo na migraci“.

Co vlastně Česko nechce

Celý text paktu je přitom zaměřený na to, jak migraci podchytit a řídit tak, aby neškodila cílovým zemím ani samotným migrantům. Stručně řečeno vyhlašuje boj pašerákům lidí, výrobcům falešných dokladů a naopak povzbuzuje státy například k vytvoření legálních cest pro příchod potřebných pracovních sil z jiných zemí.

Všechny státy přitom podle paktu výslovně mají právo rozhodovat o tom, koho pustí „dovnitř“. Zároveň ale mají při omezování negativních dopadů neřízené migrace co možná nejvíce spolupracovat.

Spoluprací přitom nejsou myšleny povinné kvóty na příjímání migrantů, ale informační výměna, sdílení poznatků, co funguje, a co ne, nebo spolupráce při hraničních kontrolách či vracení odmítnutých žadatelů o azyl.

Není také bez zajímavosti připomenout, že země, které svůj souhlas odvolaly, se nedávno samy přesvědčily, že velkou migrační vlnu samy nezvládnou, ať už to bylo Maďarsko, nebo Rakousko v roce 2015 a 2016.

Česko ještě není tak daleko jako Maďarsko pod vedením Viktora Orbána či nedávno Slovensko ještě pod Robertem Ficem, aby neověřené poplašné zprávy o desítkách tisících migrantů používal třeba i premiér veřejně jako argumenty pro svou migrační politiku.

Přesto se vymyšlená zpráva o davu na hranicích Evropské unie hodí i v Praze. I když ji totiž nahlas nezmíní český premiér, třeba ji někde na internetu zahlédnou jeho voliči. A postoji vlády, která odmítá cokoli, co má v názvu „migrace“ – i kdyby to mělo Česku pomoct –, pak o to víc zatleskají.