Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve městě Buča FOTO: ČTK / AP
FOTO: ČTK / AP
Jevgenij Satanovskij, titulovaný jako politolog a jeden z ideologů současného Ruska, tvrdí, že Evropa je ve vleku „drzého chlapa Zelenského“. Ukrajinský prezident navíc neuctivě hovoří i o maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi, což mu v očích Satanovského ještě přitěžuje. Je z toho patrná žárlivost, že mužným idolem už není velký V. V. Putin zmítající se ve svých myšlenkových křečích.
Na svém účtu na Telegramu (který se jmenuje Armageddonyč) v pátek Satanovskij napsal: „Potěšující – a zřejmě ne naposledy – byla dětská přímočarost, s jakou ukrajinský prezident a jeho tým velí Evropě. Něco hodnotí, něco požadují, na něčem trvají, něco vytýkají… Zelenskyj si do Orbána kopl za to, že vybočuje z řady Evropy, pokud jde o vztahy s Ruskem, nakupuje od něj energetické zdroje a souhlasí s tím, že za ně bude platit rubly, buduje v Maďarsku jadernou elektrárnu, kterou staví Rosatom, a obecně odmítá tančit podle ukrajinské noty kvůli takovým ‚maličkostem‘, jako je stav maďarské ekonomiky. Ukazuje se, že Maďarsko není vůči Ukrajině přátelskou zemí. Budapešť vůbec nechce bojovat s Ruskem o Kyjev. Všichni Evropané, kromě Srbů a Maďarů, chtějí, ale ti poslední dva to odmítají, ať se jim říká cokoli. No, Zelenskyj se o to aspoň snaží. Je velmi tvrdohlavý, je to jasný sokol!“
Zápletkou je v tomto případě jednak vazalství maďarského premiéra vůči Kremlu, jednak jeho chování vůči Ukrajině. Zatímco Ukrajina bojuje s ruskými vojsky, která vpadla na jeho území a dopouští se tam válečných zločinů, Maďarsko nejenže nedodalo Ukrajině žádné zbraně, ale ani si nepřeje, aby se vojenský materiál pro Ukrajinu převážel přes jeho území. Orbán také staví ruskou jadernou elektrárnu, a to za peníze půjčené od ruské banky. Vztahy s Ukrajinou zatížil už dávno tím, že Maďarům žijícím na Ukrajině rozdával maďarské občanství, ačkoliv to ukrajinské zákony nedovolují. Pro vládu v Kyjevě, jejíž zemi okusuje Rusko na východě, je poněkud znepokojující, když někdo provozuje podobné aktivity z druhé strany.
Pak Satanovskij odhaluje, jak je Evropa podřízena Zelenského hypnotické moci:
„V zásadě je to v pořádku. Co jiného můžete očekávat od Zelenského a jeho Ukrajinců? Drzejší než drzý chlap. Jak to, že si s sebou do řeckého parlamentu vzal dva nacisty a vyvolal tím neuvěřitelný skandál? Jak jeho ‚velvyslanec‘ v Německu pronásleduje místní politiky a přímo jim říká, co mají nebo nemají dělat, na co mají ve vztahu k Moskvě právo a na co ne? Ukazuje se, že Německo má nyní svého guvernéra či generálního guvernéra, respektive místokrále, a je jím náhle a nečekaně nevychovaný a mimořádně hrubý ukrajinský velvyslanec. To je ale štěstí! Zdá se, že právě proto Gorbačov a Jelcin stahovali sovětská vojska… Existuje podezření, že novou velmocí, která naváže na USA, nebude Čína, ale Ukrajina, což se donedávna nedalo očekávat. Alespoň tak se chová. Brzy si všechny v Evropě postaví do pozoru a místo tradiční modlitby je zvykne na jejich banderovské zpěvy po ránu. Udělají to…“
V takových výlevech můžeme číst těžko skrývané znepokojení nad tím, že se Ukrajině podařilo nejen ubránit vojensky, ale ještě navíc jasně vede na poli veřejného mínění. Ukrajině se povedlo i to, co by ještě začátkem roku nikdo nečekal. Projekt Nord Stream 2 je mrtvý a Německo prolomilo jedno své tabu a také dodává Ukrajině zbraně. V USA hlasují republikáni i demokraté o pomoci Ukrajině v nevídaném souladu. Klika Vladimira Putina se změnila v očích normálních zemí v bandu vyvrhelů. Rozložení sil je tak jasné, že k odhalení ruského trolla stačí už jen několik jeho vět.
Je to marné, Putin, který se ponořil do mořských vln a hned našel amfory, je jako idol pryč. Ten když vyleze z bunkru, aby se zadumal u rakve Žirinovského, pro jistotu pošlou pryč i tu vojenskou čestnou stráž, co tam jinak pořád stojí. Ještě by vůdci třeba někdo něco provedl. Že by zavítal Vladimir Vladimirovič na frontu, asi taky nehrozí. Co kdyby tam třeba… chytil covid!
