Andrej Babiš už může překvapit jen máločím. Předvedl už takový koncert neschopnosti a neomalenosti, že překvapí máloco, včetně výrobků jeho koncernu Agrofert, který dle EU stále ovládá a jehož řízení se zbavil jen formálně. Míra zmatenosti, kterou v úterý předvedla iDnes, však překvapí i po osmi letech Babišova působení v politice. 

Především prosím, přestože v tomto textu uvádím na pravou míru lež (nebo možná jen idiotismus), kterou iDnes přiřkla Tomiu Okamurovi, neznamená to, že bych fandil SPD. Když však Babišův server píše vyfantazírované nesmysly (anebo nechává do článků probublávat slabomyslnost svých novinářů) o Okamurovi, je třeba říct, že to, co mu nyní babíšci z iDnes přisuzují, je lež nebo hlupácký nesmysl. I když Okamuru fakt nemusím.

O nemeritorních systémech

Myšlenka kapitalismu volné soutěže je jen do ekonomie převedený princip evoluce a přírodního výběru. Stejně jako ve Star Treku, i v evolučním procesu slabí zhynou. A je jedno, jestli je to evoluce biologického druhu, nebo firmy na výrobu rotačních uňuchadel. Ti, kteří vyrábějí levněji nadprůměrně kvalitní uňuchadla, budou mít vyšší tržby, o jejich uňuchadla bude větší a větší zájem a jejich konkurenti, draze vyrábějící nefunkční a nespolehlivá uňuchadla, zkrachují.

Je to podobný princip, díky kterému vyhynul vakovlk, když do ekosystému, kde žil a neměl v něm konkurenci, přibyli zdivočelí psi dingové. Vydržel v Tasmánii až do osmnáctého století, než se i tam rozšířili zdivočelí psi. Pes je normální, vývojově pokročilá šelma. Vakovlk byl, s prominutím, primitivní vačnatec. Takže měl smůlu. Psi lovili efektivněji, až z toho vakovlk vyhynul. Podobně zkrachovala řada továren vyrábějících nekvalitní televize, hrnce, kastroly, rendlíky… Ty firmy (ani vakovlci) totiž nebraly dotace, jejich bytí bylo meritorní, cílem bylo vyrábět uňuchadla a tvořit zisk, případně lovit. Ale efektivnější konkurence je vytlačila.

Pokud se však stane systém nemeritorním, přestává fungovat přírodní výběr, evoluce, a dochází k deviacím. V přírodě takové systémy moc nenacházíme, brzy zanikají, v ekonomice jich naopak je spousta. Především je to dobře vidět na strukturách žijících z dotací. Tam nejde o zisk, ale o vytvoření dojmu, že systém je natolik užitečný, aby dostal dotace i příští rok. Podobně to mají firmy manželek miliardářů. Ty také nemají za cíl vytvářet nadhodnotu, ale dělat radost a reprezentaci paní majitelce. Stejně tak nemeritorních je celá řada úřadů. Tam zase nejde o vytváření nadhodnoty či vytváření služby, ale o vykazování činnosti. Nemeritorní systémy jsou proto plné nesmyslů, nehorázností a protekce. Není důležité, co se vyrobí, ale co se vykáže, není důležité, nakolik je konkrétní jedinec schopný, ale v jak ostrém úhlu je skloněn před majitelem firmy.

iDnes také patří do holdingu!

Evropská unie konstatovala, že Andrej Babiš se nevzdal vedení svého koncernu a že jeho předání fondu bylo pouze kamufláží. A že koncern Babiš ovládá i nadále. Proto si musíme uvědomovat, že iDnes a všechny další tituly Babišova mediálního impéria jsou jako noviny, jako médium, nemeritorním systémem. Babiš nekupoval média proto, aby na nich vydělával, ale aby – až bude potřeba – měl kde hájit své lumpárny. Aby se o věcech, které jsou Babišovi nelibé, nepsalo. Viz slavný článek o autolékárničkách na titulu MF Dnes v den, kdy celá republika žila demonstracemi proti komunistickému poslanci Obuškoviči Ondráčkovi. Ale protože Babišova vláda stojí na toleranci komunistů, byly na titulu MF Dnes lékárničky, a basta. A naopak – když se Andrej potřebuje vypovídánkovat při omlouvání nějaké své lumpárny, má ve svých novinách dostatek servilních pisálků, kteří mu kladou otázky přesně tak, jak páníček poručil. A ti nejprogresivnější babíšci dokonce sami vědí, jak se ptát, aby jim páníček dal o pár kosteleckých opékáčků navíc. No a jinak, když se nehasí malér, je každému úplně jedno, co v těch médiích vychází za bláboly.

Úterní článek v iDnes dovedl slabomyslnost toho serveru do naprosté dokonalosti. Imigrant Babiš se začíná – blíží se volby – ve svých projevech zabývat imigranty. Na protiimigrantský populismus měl zatím patent poloimigrant Tomio Okamura, který se však díky novému tématu Andreje Babiše stal premiérovou konkurencí v boji proti imigrantům, kteří tu nejsou. Chudák babíšek, který se v úterý obul do Tomia Okamury v iDnes, to dotáhl v disciplíně „tištěná slabomyslnost“ na olympijskou úroveň. Autor do článku nasdílel Okamurův tweet s autorským komentářem: „Mimo jiné (Okamura) sdílel příspěvek, (tady vynechali „ve“) kterém stojí, že se Česko nechává válcovat lidmi, kteří s ním nemají nic společného, kteří jsou mimořádně krutí a násilní.“ Autor se podepisuje „lesa“ – a já samozřejmě nevím, zda to není v rámci boje za genderovou vyváženost Agrofertu zkratka samotného šéfredaktora Jaroslava Plesla.

Chudáček autor si při plnění stranického úkolu nevšiml, že Brigitte Bardotová není Češka.

Zprávy strojově oddělené od kostí

Co dodat? Ano, necháváme se válcovat člověkem, který si působení v naší zemi vyložil jaksi po svém, Andrejem Babišem. Majitelem serveru, kde ten nesmysl vyšel. Ale je to jeden jedinec a zcela jistě nepatří mezi ty, o kterých Bardotová psala. Mimořádně násilní a krutí lidé odjinud zde nejsou, Babiš není násilník, ale trestně stíhaný pro podezření, že si přivlastňoval peníze, na které nemá nárok. Žádná část Francie nám nikdy nepatřila, ale je pravda, že část Francie už de facto nepatří Francouzům. Místa, kam nikdo nemůže vstoupit, ani policisté, hasiči a lékaři, ale v ČR nejsou. Ve Francii ano. A konečně, když Francouzka mluví o „naší zemi“, fakt to neznamená Českou republiku. Znamená to Francii. Ale v novinách imigranta Andreje Babiše to nevědí, nedochází jim to a nechápou to. A nepotřebují to vědět. Babišova média už totiž nejsou médii v původním slova smyslu, ale jen nositelem Babišovy propagandy podobně jako Rudé právo, které vydával Ústřední výbor Komunistické strany Československa. Strany, jejímž členem Babiš byl. A vylhané nesmysly k propagandě – ať už v Rudém právu, nebo Babišpressu – prostě patří. Párku zdar, a kosteleckému zvlášť!