Francouzská metropole patří mezi největší turistické magnety světa. Každý rok ji navštíví desítky milionů turistů. Přesto má ale Paříž mnoho skrytých lákadel, kam zabloudí turistů jen minimum. Její krása se skrývá v malých čtvrtích s obchůdky, kavárničkami a nezaměnitelnou atmosférou. Takovým klenotem je také jeden ze dvou přírodních ostrovů v řece Seině – Île Saint-Louis. Jen co by kamenem dohodil od ikonické katedrály Notre-Dame.

Uvidět Paříž a zemřít, říká jedno pořekadlo. Hlavní město Francie je skutečně cestovatelským snem pro mnoho lidí. Snad nikdo z nich nevynechá návštěvu Eiffelovy věže, Montparnasse, Champs-Élysées a vítězný oblouk a samozřejmě je tu i nekonečná řada muzeí a obrazáren, včetně proslulého Louvre. Dnes není Paříž nedosažitelná, z Prahy se tam dá dostat relativně za pár korun. A díky různým ubytovacím portálům nemusí ani pobyt dosahovat horentních výšin. Ovšem ne každý se chce prodírat davy turistů, čemuž se na nejproslulejších místech rozhodně nevyhnete.

Dále čtěte

Sesuv svahu ukončil provoz na turisticky atraktivní železnici. Po letech se má konečně dočkat opravy

Na místě, kudy vedla více než sto let železnice, je teď louka zarůstající náletovými dřevinami. Koleje končí v křoví na…

Naštěstí, i pro takové návštěvníky má kráska na Seinou co nabídnout. Adam Erace z deníku Wall Street Journal jedno takové místo objevil – malý, na jedenácti hektarech se rozprostírající ostrůvek Île Saint-Louis (Ostrov svatého Ludvíka). Své jméno dostal v 18. století po francouzském králi Ludvíku IX. Ostrov totiž nebyl až do počátku 17. století trvale osídlen, sloužil jako pastviny pro dobytek, místo k uskladnění dřeva na stavbu lodí a další podpůrné činnosti. Pravidelně se totiž na část roku ocital pod vodou.

Zpomalte a cestujte v čase

Ostrov Île Saint-Louis leží v těsném sousedství známějšího Île de la Cité. Ta ten zamíří snad všichni návštěvníci Paříže, stojí tu totiž slavná a nedávno obnovená katedrála Notre-Dame. A tak turisté obvykle přejdou most na sousední ostrov, jen aby získali lepší záběry. Ovšem to je velká škoda. „Île Saint-Louis neobsahuje žádné velké turistické atrakce, hotely velkých řetězců ani nejvyhlášenější restaurace. Ale díky kreativcům nové generace naplňuje jeho starožitné charisma čerstvá energie, což z něj dělá destinaci, která stojí za den nebo dva prozkoumání,“ píše Erace.

A skutečně, mladí lidé dávají ostrovu novou a přitažlivou životní sílu. Někteří na ostrově vyrostli, jiní se sem přistěhovali. Dokážou přemýšlet jinak, moderně, ale přesto zachovat ducha ostrova. Úzké uličky si zachovávají svou atmosféru připomínající časy minulé. Ostatně, svého času tu žili takoví velikáni jako Paul Cézanne či Charles Baudelaire. Život zde běží mnohem klidněji než na nábřežích Sieny. Ostrov má pouhé tři ulice napříč a z jedné strany na druhou se dá projít za necelou půlhodinu, vždyť je to asi 800 metrů.

Ale kam spěchat. Vydejte se po stopách reportéra deníku Wall Street Journal a ochutnejte v místní speciality. Na ostrově se již 173 let vyrábí speciální mátové cukrovinky Maison Moinet. Koupit je lze v lékárně a mají pomoci se zažíváním. V některém z místních řeznictví vyzkoušejte rozhodně foie gras a nezapomeňte ani na proslulou čokoládovnu Hadrien Chocolatier, známou vyhlášenými lískooříškovými pralinkami. Zkrátka, nesnažte se obejít co nejvíce, soustřeďte se na to, jak mohla vypadat atmosféra Paříže na začátku minulého století.

Moderní vibe s úctou k tradicím

Ovšem občas nezaškodí vrátit se do našich časů. A protože jsme ve Francii, nově otevřené muzeum sýrů Musée Vivant du Fromage je určitě něčím, co nevynechat. Erace ovšem zjistil, že i projekty mladých lidí se snaží – přes svůj moderní styl – držet ducha ostrova. Dobrým příkladem je butik Komorebi. Stojí za ním Valentin Denieul, jehož rodina žije na ostrově od počátku 19. století. Ostrov tak koluje v každé molekule jeho krve. Jeho obchůdek se specializuje na aktivní oblečení, jako jsou funkční větrovky a trička s cestovatelskou tematikou. „Denieul si jednotlivé díly přizpůsobuje na zakázku a našívá nášivky na vlajky svým šicím strojem Singer,“ popisuje deník.

Dále čtěte

Kam vyrazit, když napadne sníh. Putování bílou stopou vás přivede i na místa, z nichž dýchá historie

Zatímco příznivci sjezdového lyžování se díky technickému sněhu nemusejí obávat, že o svou zábavu přijdou, pro běžkaře je to pokaždé tak…

Na podobného ducha, který je kombinací moderny a jisté starosvětskosti, můžete narazit třeba v prodejně perských koberců L’Empire du Tapis. I když si nejspíše žádný domů nepovezete, nespěchejte odsud. Užijte si atmosféru Pohádek tisíce a jedné noci. Za pozornost určitě stojí také ručně vyráběné loutky v Clair de Rêve.

Na ostrově ovšem nezemřete ani hlady. Přesto, že žádná z restaurací není v přehledech těch nejlepších v Paříži. Moderním – ale stylovým – vybočením je třeba studentská kavárna Noir. Zajímavé kombinace chutí najdete v La Caverne du Couscous. Její název prozrazuje, oč tu jde především. Ale například s jehněčím kolínkem či místními klobáskami je to opravdový zážitek. A za zastávku stojí také vietnamská Hà Noi 1988 Sao Vàng s údajně nejlepším pho ve Francii, ale i opravdu úchvatným interiérem.