ANALÝZA / Když předseda republikánské menšiny v senátu Mitch McConnell ohlásil, že schválení další pomoci Izraeli a Ukrajině podmiňuje změnami v systému imigrace a azylového systému, bylo to docela překvapivé. Šlo totiž o manévr, který prosazovali především jeho straničtí kolegové ve sněmovně. Těm tak McConnell vyšel vstříc, i když dále tvrdil, že podpora obou napadených zemí je nezbytná. Jenže poté, když se proti vznikající dohodě vymezil Donald Trump, republikánský předseda sněmovny Mike Johnson opakovaně říká, že ji nepodpoří, i když sám přiznává, že neví, co v ní má být. Šance, že by republikáni dopřáli Bidenovi úspěch v otázce, kterou v letošních volbách hodlá Donald Trump využít jako jednu z hlavních zbraní v kampani, je minimální.
V jistém slova smyslu to bylo očekávatelné už v době, kdy sněmovní republikáni pomoc Kyjevu a Tel-Avivu zablokovali. Mnozí z nich totiž v případě Ukrajiny dávali najevo, že další peníze pro napadenou zemi nechtějí vyčlenit bez ohledu na výsledky jednání o imigraci. Sám předseda sněmovny Mike Johnson přes vzletná prohlášení v minulosti hlasoval proti finančním prostředkům pro tuto zemi už v roce 2022. Zdálo se ale, že by byl ochoten své ano vyměnit právě za zpřísnění imigračních pravidel.
Kompromis před volbami přijde těžko
Donald Trump je už po hlasování v prvních dvou státech téměř jistým nominantem své strany. Vítězství Nikki Haleyové by se teď rovnalo naprostému zázraku. Strana se už okolo něj začíná sjednocovat a nezvykle brzy se tedy pozornost obrací k listopadovým volbám. Exprezident přitom několikrát jakoukoliv dohodu s demokraty kritizoval a vyjádřil se, že jedinou možností je, že by demokraté přistoupili na všechny požadavky republikánů.
Kongres je momentálně rozdělený. Šance, že by demokraté kapitulovali, se limitně blíží nule. Zvláště pokud by se jim podařilo v senátu prohlasovat kompromisní dohodu s výraznou podporou republikánských senátorů, mohli by politickou odpovědnost za neutěšenou situaci na hranicích přehrát na sněmovní republikány. Reforma imigrace, která se nedaří už přes třicet let, je teď před volbami ještě citlivější.
Co bude s pomocí Ukrajině?
Pokud tedy k dohodě o imigraci nejspíš nedojde, znamená to, že Spojené státy do voleb už nejspíš neschválí ani další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Už v září minulého roku pro vyčlenění prostředků na tento účel hlasovalo jen 101 republikánských členů sněmovny a 117 jich bylo proti. Mike Johnson přitom před zvolením do funkce sliboval, že se bude držet tzv. Hastertova pravidla.
Toto neformální pravidlo pojmenované po prvním předsedovi sněmovny, který se jím řídil, zakazuje předsedovi předložit k hlasování zákony, s nimiž nesouhlasí většina většinové strany. Je tedy téměř nemožné, že by sněmovna schválila pomoc Ukrajině bez toho, aby došlo zároveň k dohodě o imigraci, kterou ale republikáni ve sněmovně přitom odmítají. Je to dokonalá „hlava 22“.
Bidenova administrativa má omezené možnosti
V médiích se objevily zprávy o tom, že vláda Spojených států využívá zákon, který jí umožňuje poskytnout spojencům zdarma nepotřebné zbraně ze svého arzenálu. Může je tak dodat zemím, které mají ve vlastních zásobách věci, které Kyjev potřebuje. Poskytnutí americké pomoci je pak podmíněné dodávkami na Ukrajinu. Tento systém už byl zřejmě použit v Řecku.
Je potřeba ocenit, že Bidenovi lidé našli způsob, jak pomoc úplně nepřerušit. Je to samozřejmě lepší než nic, ale i v tomto případě platí, že se nejedná o plnohodnotnou náhradu za peníze, které může poskytnout Kongres. Pokud ten do voleb nic neudělá, a to bohužel vypadá jako ta výrazně pravděpodobnější varianta, bude to mít Ukrajina těžké.