Otcové zakladatelé do americké ústavy včlenili možnost odvolat prezidenta. Není na tom nic zvláštního, není to ani nijak nedemokratické. Většina politických myslitelů té doby spatřovala hlavní nebezpečí v tom, že by diktátora z vůle Boží nahradí diktátor z vůle lidu. Liberální demokracie stojí a padá s dodržováním zákonů a ústavních pravidel. To, že dnes tzv. „demokraté“ tvrdí, že mandát od lidu člověka opravňuje vlastně čemukoliv, je otázka druhá. Ti, kteří tvořili základy svobodného režimu v Americe, dobře chápali, že hlas lidu neznamená automatickou imunitu.
Posledním, kdo poznal sílu tohoto nástroje, byl prezident Trump. Rozbuškou se stal jeho telefonický rozhovor s nově zvoleným ukrajinským prezidentem, během nějž na ukrajinského prezidenta naléhal, aby došlo k novému vyšetřování firmy, v níž držel významný podíl syn Joe Bidena, bývalého viceprezidenta a jednoho z favoritů na zisk demokratické nominace do voleb v roce 2020. Jen pro pořádek poznamenejme, že firma, ve které Hunter Biden působil, již vyšetřována byla a to bez výsledku. Zároveň je potřeba zmínit fakt, že americké zákony naprosto jasně zapovídají jakoukoliv vědomou pomoc cizích mocností ve volební kampani.
Demokraté v reakci na tento poslední skandál zahájili kroky, které mohou vést k tzv. impeachmentu, tedy odstranění prezidenta u funkce. Načasování je možná s podivem, vzhledem k tomu, že malá byť poměrně významná část demokratických zákonodárců volala po impeachmentu vlastně od začátku. Jedinou osobou, která doteď držela progresivistickou a levicovější část demokratické strany na uzdě, byla předsedkyně sněmovny Nanci Pelosiová. Ta teď sama tvrdí, že demokraté spustí proces, který k imprachmentu prezidenta povede.
Předně je dobré si vyjasnit několik termínů. Impeachment jako takový je rozhodnutím sněmovny reprezentantů a musí být potvrzen dvoutřetinovou většinou v senátu. Nicméně samotný proces má několik fází a Pelosiová zatím souhlasila s tou úplně první, tzv. inquiry neboli vyšetřováním. Pokud by se během něj objevily závažné skutečnosti, pak teprve mohou být sepsány jednotlivé body obvinění, o kterých by nejdřív rozhodoval příslušný sněmovní výbor a pak až teprve celá sněmovna. Proces může být v každé z těchto fází zastaven.
To, co Trump i podle vlastních slov a upraveného záznamu telefonátu s ukrajinským prezidentem udělal nelze brát na lehkou váhu. Celou aféru spustilo anonymní ohlášení, které se až teď dostalo ke Kongresu. V něm autor či autorka tvrdí, že prezident Trump vyvíjel nátlak na nově zvoleného ukrajinského prezidenta, aby ukrajinská prokuratura spolupracovala s ministrem spravedlnosti a prezidentovým osobním právníkem na vyšetřování aktivit firmy, v jejíž dozorčí radě seděl Hunter Biden, syn Joe Bidena, jednoho z hlavních uchazečů o demokratickou nominaci do prezidentských voleb v roce 2020.
Shrnutí telefonátu, které Bílý dům vydal, ani vystoupení šéfa amerických výzvědných služeb před výborem sněmovny, prezidenta rozhodně neočistily. Podezření, že zastavil pomoc Ukrajině, aby ji donutil k tomu, aby mu pomohla vyšetřováním Bidenova syna, je pořád velmi silné. Trump sice nemluvil přímo, ale načasování jeho požadavku i jazyk, který použil jsou pro každého člověka vědomého si pragmatiky jazyka naprosto jasně identifikovatelné.
V tomto bodě je věc evidentní. Složitější otázka je zda impeachment demokratům může politicky pomoci či nikoliv. Nancy Pelosiová se za každou cenu snažila neodradit středové voliče, díky nimž její strana získala většinu ve sněmovně v roce 2018. Zároveň ale celou dobu čelila volání po impeachmentu ze strany levicového křídla strany. Cortézová, jedna z ikon levicové frakce strany, už se na twiteru vyjádřila v tom smyslu, že skutečným skandálem není Trumpovo chování, ale váhání demokratické strany se zahájením procesu impeachmentu.
Vzhledem k tomu, že veřejná podpora pro odstranění prezidenta z funkce se v posledních týdnech nehnula, je možno dovozovat, že Peloisová jedná spíš pod tlakem přesvědčených ze své strany. Jak si celý proces budou interpretovat nezávislí voliči, kteří příští volby rozhodnou, zatím není možné říci. Na jednu stranu je možné, že odhalení Trumpových snah udržet se za každou cenu u moci, povede k oslabení jejich podpory. Na druhou stranu prezidenta podporuje 80 % republikánů i přes to, že jen zhruba polovina z nich věří, že jej Muellerova zpráva očistila z obvinění ze spolupráce z Ruskem a maření vyšetřování. S těmito lidmi současní aféra nehne ani o píď. Impeachment tyto lidi těžko přesvědčí. Politickým úspěchem pro demokraty může být jen v okamžiku, kdy přesvědčí většinu nezávislých voličů.
