Tři odborníci, epidemiolog, imunolog a evoluční biolog, se pro server iRozhlas vyjádřili k tomu, zda vládní opatření neměla přijít dřív. Odpovědi byly zveřejněny v pondělí ráno, ještě před oznámením nových opatření večer.

Imunolog Václav Hořejší k tomu, jestli je na místě lockdown, tedy v podstatě plošná karanténa, říká: „Nevím. Lockdownem se míní to, že lidé by chodili normálně do práce a chodili by na nezbytné nákupy. Myslím, že je to krajní řešení, a nejsem si jistý, jestli zrovna toto by bylo nutné. Úplně by stačilo, kdyby se zpřísnila opatření, která se týkají shromažďování. Ale to je částečně ošetřeno v těch nově zavedených opatřeních. Například vypnutí Wi-Fi v nákupních centrech je velice správné opatření. A i když je to velmi nepříjemné pro majitele restaurací, tak myslím, že by se měly zavřít jako na jaře. Jídlo by se smělo vydávat jen u okénka. Možná ale dojde k samoregulaci a lidé do nich nebudou chodit. Důležité ale je nošení roušek a zvětšení rozestupů mezi lidmi, aby nepobývali v uzavřeném prostoru ve větším počtu. To je nejnebezpečnější.“

Soudí také, že vysoké přírůstky nakažených daly předvídat a vláda měla reagovat dřív:

„Samozřejmě, od začátku jsem to předvídal. Moje předpovědi možná byly o něco horší a zpožděné asi o týden. Dalo se to čekat, epidemiologické modely to ukazovaly. Kdyby omezení na jaře zavedli o týden nebo dva později, tak jsme byli úplně ve stejné situaci jako teď. A to, že se se stejným principem neřídili na konci srpna, když se to začalo rozjíždět, tak to je nepochopitelné selhání. Neblahou a rozhodující roli v tom podle mě hráli nezodpovědní a mediálně známí lékaři, kteří tu nemoc bagatelizovali. A politikům se líbilo, že známé tváře opakují něco, co je příjemné.“

Tvrdá opatření budou mít po jejich zavedení zpoždění, než se jejich účinek může projevit: „Než se projeví tato opatření, tak to bude jeden až dva týdny narůstat. Může to vystoupit do dvojnásobku a paralelně s tím poroste i počet hospitalizovaných a také úmrtí. Opatření se musí zachovat a docílit toho, aby se přírůstky dostaly na snesitelnější úroveň. Pak se to může opatrně začít uvolňovat. Nejlepší by bylo, abychom se dostali na čísla z konce srpna, a pak uvolnili některá opatření. Většina by jich ale měla zůstat zachovaná, než se začne očkovat.“

K otázce, nakolik mohla vláda předvídat dnešní situaci odpovídali ještě další odborníci:

Petr Smejkal, hlavní epidemiolog pražského IKEM:

„Do určité míry se to dalo předvídat. To už tvrdíme dlouho, že jsme v létě neměli opatření rušit. Někdo si mohl uvědomit, že předtím, než nastane exponenciální růst, tak se dlouho nic neděje. Vidím jen křivky na webu ministerstva a od poloviny září tam rostoucí trend byl. Obecně to ale zkoušeli apelem na veřejnost, na který ale po ztrátě důvěry už lidé nereagují. Určitě opatření měla přijít dřív. Nechápal jsem například, proč tak dlouho probíhají sportovní utkání s diváky.“

Jaroslav Flégr, evoluční biolog a parazitolog:

„Samozřejmě. Myslím, že každý epidemiolog věděl, že to takhle skončí. Informace vláda musela mít, ale zavírala před nimi oči. Připadla jim nepravděpodobná a mysleli si, že se to musí vyřešit nějak samo. Data byla k dispozici od konce srpna. Nedalo se říct, jestli se na hranice kapacit zdravotních zařízení dostaneme o pět dní dříve nebo později. Ale velmi přesně se dalo odhadnout, kolik tak bude přibývat koncem září denně nakažených.“

Pokud jde o reflexi opožděných vládních opatřeních, vyjádřili se v pondělí večer na tiskové konferenci i politici, kterých se to týká.

Andrej Babiš, premiér: „Já nevím, kde se staly chyby. Já nevím, kde je zásadní problém… Nastaly nějaké chyby, my jsme se z nich poučili.“

Jan Hamáček, ministr vnitra. „My se té odpovědnosti nezříkáme, trápí nás to, mrzí nás to, ale do svědomí by si měl sáhnout každý.“