Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / CC A 2.0 / Amaury Laporte
FOTO: Wikimedia Commons / CC A 2.0 / Amaury Laporte
Ruský vůdce Vladimir Putin se 7. října dožívá 72 let. Podle převažujících komentářů, samozřejmě z té části světa, kam nesahá jeho moc, se ruská diktatura stále více blíží totalitě. Protože pán Kremlu do značné míry ovlivňuje i osudy světa, je poptávka po jeho psychologických profilech, které by s nějakou pravděpodobností pomohly odhadnout jeho další kroky. Analýzy expertů nám o Putinovi neříkají nic příjemného.
„Krize kolem Ukrajiny, která přerostla v agresivní válku ze strany Ruska, měla svého režiséra: Vladimira Putina. Suveréna, který vykonává svou veřejně deklarovanou vůli, jak ji vyjádřil v manifestu o „historické jednotě Ukrajinců a Rusů“ z léta 2021. Tou vůlí je zničit ukrajinský stát. Jako suverénní ‚mistr‘ nechává postavy svého scénáře hrát přidělené role: jako ‚agitátory‘ (Dmitrij Medveděv), jako ministra zahraničí (Sergej Lavrov), který proměnil diplomacii v naprostou frašku,“ píše se v analýze na stránkách Bundeszentrale für politische Bildung.
„Musel považovat za svůj triumf, když světu ukázal, že se od své agrese nenechá odradit nabídkami, varováním ani slibovanými ‚náklady‘. Dokonce se zdá, jako by mu šlo méně o uznání velikosti Ruska než o vlastní ‚velikost‘ vůdce. Jaké podmínky a jaké vlastnosti mu tuto hodnost vynesly?“ ptá se autor článku.
Z velmi rozsáhlého textu můžeme vybrat aspoň jednu pasáž, která ukazuje na osobní vlastnost, kterou může někdo vidět jako odvahu, někdo jiný zase jako šílený hazard. Je Putin šílený?
„Blouznění v neklinickém slova smyslu, megalomanii, je mu v každém případě třeba přičíst. Rozhodující je, že provádí politiku s radikální důsledností, která odporuje veškerému ‚zdravému rozumu‘, politiku, která nebyla a není pravděpodobná, nedá se očekávat. Být nepředvídatelný je jeho receptem na úspěch, stejně jako u jeho předchůdců z rodu ‚velkých vůdců‘: Svou politiku realizuje ‚s naprostým nezájmem o všechny předvídatelné a vnější důsledky‘, jak napsala Hannah Arendtová o totalitních vůdcích,“ zní odpověď.
Dále se v článku poukazuje na to, že megalomanie je u Putina kombinována s bezostyšným lhaním jako systémem, který přesahuje nějaké izolované „fake news“. Úplně obrátil celkový kontext války proti Ukrajině a nabídl novou „realitu“. Z dobyvačné války proti Ukrajině se stala v jeho podání „osvobozenecká mise“, kterou Rusko neplní válkou, ale „speciální vojenskou operací“ za účelem „denacifikace“ a „demilitarizace“. Putin si přivlastnil politické technologie „velkých vůdců“ 20. století, tedy nepředvídatelnost a lež jako systém.
O pokusech rekonstruovat Putinovu osobnost z psychologické perspektivy psal deník FORUM 24 loni, když už válka na Ukrajině trvala přes rok. Jednou z cest analýze Putinovy duše je pohled na jeho dětství a mládí.
Když Putin v dobách SSSR vyrůstal v Leningradě, nebyla na tom rodina ekonomicky dobře, bydlení nestálo za mnoho a Vladimir se účastnil života pouličních chlapeckých gangů. Zároveň byl pod vlivem dobové propagandy, která oslavovala bojovníky Rudé armády a příslušníky tajných služeb. Zatímco pro historiky, pokud nepodávali deformovaný obraz sovětské minulosti, byli důstojníci a agenti NKVD zločinci, pro chlapce jako Vladimir Vladimirovič to byli romantičtí hrdinové.
Mnoho odborníků tvrdí, že většina Putinových sociálních, ekonomických a psychologických problémů pochází z dob jeho neklidného leningradského dětství a mládí. Existují různé názory na to, jak ho jeho tehdejší zážitky ovlivnily. Jedna teorie předpokládá, že se z Putina v důsledku jeho traumatické výchovy vyvinula narcistická osobnost se sklonem k agresi. Oproti tomu jiní soudí, že své problémy překonal tím, že si hledal motivující vzory a zdokonaloval se v bojových uměních. Jedno i druhé ale nepopírá, že Putinovy rané roky měly významný vliv na jeho styl vedení a osobní charakter. Jaké nápadné rysy to jsou? Autokracie a autoritářství. To je styl, který mu vynesl proslulost.
Někteří psychologové mluví dokonce o „temné osobnosti“: „Putin byl příslušníkem KGB a prošel vojenským výcvikem, ale nikdy nebyl v boji. Důkazy naznačují, že u vůdců s takovou vojenskou a agenturní minulostí je větší pravděpodobnost, že rozpoutají válku, než u vůdců, kteří mají bojové zkušenosti. Příslušnost k takové agentuře v jedinci instaluje určité vlastnosti, přesvědčení a chování. Jedním z nich je extrémní patriotismus a ultranacionalismus. Nacionalismus je nejdominantnější vrstvou Putinovy identity, která nám umožňuje pochopit jeho motivace.“
Podle takzvaného Millonova seznamu diagnostických kritérií (MIDC) můžeme také odhalit Putinovy temné osobnostní rysy. Putin je vysoce rizikový, nedůvěřivý a panovačný a může být zařazen do kategorie „expanzivní nepřátelský vykonavatel“. Vykazuje také paranoiu a fundamentalistické smýšlení. „Bohužel vzhledem k jeho celkovým osobnostním rysům, kognitivní nepružnosti a nekompromisnímu chování bude vyjednávání s Putinem o ukrajinské válce nesmírně náročné. Ještě nepříjemnější je, že se nemusí zastavit u Ukrajiny, nebo ještě hůře, pravděpodobná je možnost použití jaderných zbraní,“ píše se v citovaném článku. Takový typ vůdce má sklon být manipulativní, bezcitný a postrádá empatii.
Psychologové provedli důkladný rozbor Putinových osobnostních rysů a vlastností. Výsledky ukazují, že je panovačný, se sklonem k nepřátelství nebo agresi. Putin byl také popisován jako ambiciózní a sebestředný, s neochvějným závazkem k tvrdé práci a smyslem pro detail. Zdá se však, že postrádá jakýkoli pocit viny nebo výčitky svědomí za své neetické volby a škody, které mohou způsobit ostatním. Kromě toho někteří učenci identifikují Putina jako nepřátelského vykonavatele, vykazujícího nutkavé a sadistické tendence.
„Bylo zjištěno, že Putinovými základními osobnostními rysy jsou: dominantní/kontrolující, ambiciózní/sebestředný a svědomitý/pečlivý, druhotnými pak sklon k uzavřenosti/rezervovanosti a odvaze/dobrodružství a o něco méně nedůvěřivost/podezřívavost. Směs primárních vzorců v Putinově profilu tvoří složený typ osobnosti, výstižně popsaný jako expanzivní nepřátelský prosazovatel,“ dočteme se v této analýze.
Analýza dále rozvádí, co to znamená, samozřejmě zvláště pro okolí. Dominantní jedinci mají potěšení z moci řídit ostatní, vymáhat poslušnost a respekt. Jsou tvrdí a nesentimentální, takže často mohou být efektivními vůdci. U Putina tento osobnostní vzorec tvoří jeho „nepřátelskou“ složku celkové osobnosti.
„Ambiciózní jedinci jsou odvážní, soutěživí a sebevědomí; snadno se ujímají vůdčích rolí, očekávají, že ostatní uznají jejich zvláštní kvality, a často se chovají, jako by na to měli nárok. Tento osobnostní vzorec vymezuje ‚expanzivní‘ složku Putinova osobnostního složení,“ uvádí dále analýza.
Takoví lidé jsou „pečliví a svědomití, mají silnou pracovní morálku a pečlivě dbají na detaily; jsou zdatní v tvorbě veřejné politiky, ale často jim chybí ‚maloobchodní‘ politické dovednosti potřebné k dovršení jejich politických cílů a jsou spíše technokratičtí než vizionářští“. Tento vzorec vytváří složku Putinovy osobnosti, která se nazývá ‚vynucovatel‘.
Odtažití (introvertní) jedinci tohoto druhu také nemají sklony vytvářet si silné vazby k ostatním a mají poněkud nedostatečnou schopnost rozpoznat potřeby nebo pocity druhých. Mohou postrádat spontánnost a živost v mezilidských vztazích.
„Jeho osobnost není jednoduchá, skrývá mnoho rozporů a vnitřních konfliktů, charakter tohoto člověka není vůbec jednoduchý a jistě to potvrdí i lidé jemu blízcí,“ soudí autorka rozboru Putinova písma a odborná grafoložka Inessa Goldbergová.
„Faktem je, že tento člověk musel během svého života nasát jako houba neuvěřitelné množství negativních a těžkých životních zkušeností. V kombinaci s jeho poměrně dramatickým vnímáním to vše mělo velký vliv na jeho osobnost a zanechalo na něm nesmazatelnou stopu,“ píše dále Goldbergová.
Ruský diktátor vykazuje paranoidní chování a řadu dalších faktorů spojených se stárnutím organismu, řekl psycholog Dmitrij Popov ve vysílání televizního kanálu FREEDOM TV. Podle něj jsou u Putina patrné paranoidní projevy, extrémně úzkostný zájem o vlastní bezpečnost a prodloužení života. A dalším rysem je sobectví.
„Sobectví je rysem naprosté většiny gerontů. V průběhu času čelí mnoha výzvám, které musí překonávat sami… celou řadu faktorů spojených se stárnutím. V souladu s tím se rozvíjí egoismus, který ukazuje, že zájmy druhých berou v úvahu stále méně,“ říká psycholog. Kromě toho se Putin stává podrážděnějším a je u něj zjevná určitá infantilizace myšlení. Odpovídá na otázky dětinskými průpovídkami a říkankami.
Z charakteristik, které nám odborníci poskytují, tedy Putin vychází jako infantilní a paranoidní megaloman, na kterého navíc doléhá vliv stáří, se sklony k agresivitě a bez výčitek svědomí. V základních bodech se experti v zásadě shodují.
