Do roku 2050 by podle nové vědecké studie mělo kvůli infekcím, které jsou odolné vůči antibiotikům, zemřít téměř 40 milionů lidí. Světová zdravotnická organizace (WHO) označila antimikrobiální rezistenci (AMR) za jednu z největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví.
Podle studie zveřejněné v časopise The Lancet lze v období od roku 2025 do roku 2050 očekávat zhruba 40 milionů případů úmrtí, která budou zapříčiněna antimikrobiální rezistencí (AMR). Ta nastává v případě, když se patogeny, jako jsou například bakterie a houby, jsou schopny ubránit lékům, které by je měly zneškodnit.
Podle WHO představuje antimikrobiální rezistence závažné nebezpečí pro celosvětovou populaci. Příčinou problému je prý nadužívání antimikrobiálních léků nejen u lidí, ale také u zvířat a rostlin, kvůli čemuž si patogeny vytvářejí obranu.
„Pokud jde o prevalenci AMR a její účinky, předpokládáme, že se situace bude zhoršovat. Potřebujeme se zaměřit na vývoj nových antibiotik, abychom tomuto velkému problému mohli čelit,“ řekl pro CNN hlavní autor studie Dr. Chris Murray, jenž je ředitelem Institutu pro metriky a hodnocení zdraví na University of Washington.
Vědci z projektu Global Research on Antimicrobial Resistance Project a dalších institucí zjistili, že kvůli antimikrobiální rezistenci došlo v letech 1990 až 2021 k úmrtí pacientů ve 204 zemích světa. Výzkum prý čerpal přibližně z 520 milionů jednotlivých záznamů. Od roku 1990 do roku 2021 prý poklesla úmrtnost zapříčiněná AMR o více než 50 procent u dětí mladších 5 let. U dospělých lidí starších 70 let však úmrtnost kvůli AMR narostla o více než 80 procent a tento trend má údajně pokračovat.
Ve hře jsou tři scénáře
Pomocí statistického modelování vědci nyní vytvořili předpoklad úmrtí a nemocí souvisejících s AMR až do roku 2050. Nabízejí se prý tři scénáře, jejichž naplnění záleží na pokračujícím trendu, vyvinutí nových silných antibiotik a zlepšení kvality zdravotní péče. V tuto chvíli prognózy naznačují, že počet úmrtí kvůli AMR se do roku 2050 zvýší, pokud nebudou zavedena opatření, která zlepší přístup ke kvalitní zdravotní péči, účinným antibiotikům a dalším zdrojům, které pomáhají s léčbou infekce.
Nejvíce ohroženými oblastmi jsou v tomto kontextu jižní Asie, Latinská Amerika, Karibik a subsaharská Afrika. „Bohužel stále existuje mnoho míst, kde lidé nedostanou antibiotika, která potřebují. Ale nejde jen o antibiotika. V chudých zemích často není k dispozici základní zdravotní péče,“ sdělil Murray.