Trend, který byl nastolen po době covidové pandemie, nabral na obrátkách po vstupu ruských vojsk na území Ukrajiny. Roztrhané dodavatelské řetězce, expanzivní fiskální politika nebo vyčerpaný trh práce způsobují rapidní nárůst cen nejen potravin, ale například i energií. Aktuální situaci využívají populistická politická uskupení ke své kampani. Slovy o největším snížení životní úrovně se tyto strany snaží přisoudit velký nárůst inflace vládě. Jde však v této situaci činit jinak, než jak si počíná vládní koalice?
Válečný stav se výrazně propisuje do výše inflace. Omezený export obilovin z Ukrajiny zvyšuje jejich cenu. Obiloviny na světovém trhu tak vlivem nižší nabídky zdražují, což zvyšuje cenu výrobních vstupů pečiva. Cena za jeden bušl pšenice, což je přibližně 25,4 kg, dosáhla 8. března asi 300 Kč. Jedná se o nárůst o více než 70 % oproti 21. únoru letošního roku. Důležitým aspektem růstu cen je kromě potenciálního snížení objemu na trhu i panika, jež bohužel nepůsobí pouze na trh s pšenicí.
Česká republika je v pšenici soběstačná, velkou část však vyváží. Dle ministerstva zemědělství není vhodným řešením regulovat vnitřní trh a zamezit tak odlivu této komodity do zahraničí. ČR by měla následovat kroky EU a netvořit si vlastní pravidla, protože v konečném důsledku by mohl nastat chaos a výrazné omezení obchodu v rámci Unie. Kvůli komplikacím s dodávkami pšenice by se mohla inflace v rámci eurozóny zvýšit natolik, že slabší ekonomiky by mohly pocítit výraznější komplikace než český občan.
Inflace v energetice a palivech
Ropa má snad to nejhorší za sebou. Ceny černého zlata byly vytlačeny zejména poptávkovým šokem po prvních dnech války. Běžný Čech žijící v česko-polském pohraničí využil příležitosti vycestovat do zahraničí a natankovat si tam pohonné hmoty i do zásoby, neboť již před nedávnem byla tamní daň z přidané hodnoty snížena z 23 na 8 %. Krok tamní vlády je zcela pochopitelný. Jedná se o populismus, na jehož vlně se chtěla vláda Mateusze Morawieckého svézt. Z dlouhodobého hlediska však ropa bude hrát výraznou roli. Ve snaze zbavit se závislosti na komoditách z Ruska bude muset Evropa najít alternativní zdroje, které ale dodávky prodraží.
Energetická soběstačnost se stává velmi aktuálním tématem. Cestou k nezávislosti je bezpochyby zachování jaderných zdrojů v kombinaci s tepelnými a zelenými zdroji elektrické energie. Jaderná elektrárna Temelín se již distancuje od jaderného paliva z Ruska a chce jej nahradit palivem z Francie a USA, což opět komoditu pro Temelín prodraží. Můžeme se tedy těšit na růst cen elektrické energie i nadále. Jak rapidně budou ceny růst, záleží na evropské politice v oblasti energetiky.
Vliv inflace na veřejné finance
Inflační tlaky jsou vnímány ze všech stran. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš si často stěžuje na nedostatečné kroky vlády ohledně pomoci občanům. Sám navrhl jednorázový příspěvek ve výši 6 000 Kč pro seniory a zvýšení mateřské na 400 000 Kč. Přestože na první pohled vypadá takový příspěvek v kontextu dnešní doby nevinně, byl by to další hřebíček do rakve veřejných financí. Vysoký dluh, který dle NKÚ z velké části způsobily necovidové náklady, donutil vládu utáhnout šrouby.
Populisté ve vedení politických stran tvrdí, že kabinet Petra Fialy nepomáhá tuzemským občanům, ale pouze ukrajinským uprchlíkům. Navrhovaná řešení v podobě snížení DPH na paliva jsou sice v krátkodobém horizontu protiinflační, mohou však výrazně omezit příjmy státního rozpočtu a tím také zvýšit schodek, který přinese další prodražování obsluhy státního dluhu. Na první pohled účinná pomoc může mít v době nastupující ekonomické recese destruktivní vliv na veřejné finance.
Monetární politika
Vysoká inflace donutí centrální banku ke konvenčním krokům, díky kterým bude udržovat cenovou stabilitu. Jedná se o zvyšování úrokových sazeb, ty však nelze zvyšovat donekonečna. ČNB by měla sazbu uvést na maximálně 7% úroveň, protože poté už by byl tlak centrální banky na zdražující se hypotéky pro některé občany a podniky fatální.
Doba, kdy hypotéku získal každý, je již pasé. Nejpravděpodobnější variantou je růst trhu s nájemním bydlením a vysoké odpisové položky komerčních bank. Pokud se klient dostane do platební neschopnosti, měl by si co nejvíce odkládat splátky a v tomto čase nečekat na zázrak, nýbrž jednat. Čas získaný odkladem splátek lze efektivně využít k prodeji dané nemovitosti, protože v případě „zabavení“ domu či bytu bankou nezíská klient žádné finance z prodeje navíc.
Může za inflaci koruna?
Pravda je taková, že pokud by byla Česká republika součástí eurozóny, eliminuje se prodražení importu kvůli oslabující koruně, což jsme měli možnost sledovat na počátku války. Na druhou stranu je nutno zmínit, že bychom přišli o autonomii v monetární politice, což by vedlo k neustálému nárůstu množství levného kapitálu na trhu. Za této situace by sice byly levnější hypotéky, ale znamenalo by to emisi levného kapitálu na trh, což by zvyšovalo inflaci.
Jak si se situací poradit?
Jedinou cestou je zodpovědnost. V případě populistického rozdávání financí jako na běžícím páse by mohlo být ještě hůř, než je nyní. Politici, kteří cílí na seniory a méně vzdělanou část obyvatelstva, se snaží prostřednictvím svých slibů své potenciální voliče jednoduše opít rohlíkem. Kroky těchto politiků se neslučují s realitou, protože právě kvůli nim by byl ten rohlík ještě dražší.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda — největší ekonomická soutěž v České republice.
