Lukáš Kovanda FOTO: Lukáš Kovanda / se svolením autora
FOTO: Lukáš Kovanda / se svolením autora
Ruská invaze na Ukrajině má rovněž své ekonomické dopady. Tím nejvýznamnějším podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy bude inflace. V rozhovoru pro deník FORUM 24 upozorňuje na to, že se sečte inflace pandemická a inflace válečná. Děje se tak v době, kdy lednová meziroční inflace v České republice dosáhla již 9,9 procenta, což je nejvíce od července 1998. Ekonom rovněž poukazuje na to, že současné ekonomické zotavení po pandemii koronaviru je stále křehké. Kovanda také odpovídá na důležitou otázku, zda se Evropa může obejít bez ruského zemního plynu. Odhaduje i to, jak moc by vlivem aktuálního dění mohla růst cena plynu v Evropské unii.
Jak vnímáte celkovou ekonomickou situaci a náladu ve světě? Není o to horší, že globální ekonomika je stále ještě oslabená covidovou krizí a do toho dostává další vážnou ránu v podobě války na Ukrajině?
Celková ekonomická nálada ve světě je poměrně ponurá. Slibné, ale stále křehké ekonomické zotavování po pandemii, doprovázené inflační vlnou, je totiž narušeno eskalací geopolitických rizik v důsledku války na Ukrajině, která zmíněnou inflační vlnu zvedne ještě o hodně výše.
Jaké ekonomické dopady ruská invaze na Ukrajině může mít? Kde budou nejvýraznější?
Zejména inflaci. Sečtou se totiž „inflace pandemická“ a „inflace válečná“, což může vyvolat sociální tíseň a otřesy na řadě míst světa. Hrozí navíc, že inflace bude doprovázena ekonomickou stagnací, takže tedy dojde na obávanou stagflaci.
Očekáváte další propady akciových trhů a jak hluboké mohou být?
Nelze je vyloučit. Kvůli geopolitickému riziku mezinárodní, ne-li světové války, mohou být tyto propady samozřejmě velice hluboké. Navíc trhy bude zneklidňovat inflace způsobená primárně zdražováním energií. Kvůli ní budou muset centrální banky s úrokovými sazbami nahoru, což může také akciové trhy pořádně rozkymácet a vést k jejich citelným pádům.
Co se podle vás bude dít na trhu s energiemi? Kam až může vystoupat cena plynu a ropy?
Velkoobchodní cena plynu v Evropské unii může vystoupat až o vyšší desítky nebo až nižší stovky procent, zejména v důsledku omezení dodávek z Ruska do Evropy. To má nyní poměrně značnou pravděpodobnost.
A to zejména kvůli sankcím Západu v podobě odstřižení vybraných ruských bank od mezinárodního systému SWIFT, jenž coby systém přeshraničního zasílání platebních příkazů je prakticky nepostradatelný pro zajišťování mezinárodního platebního styku. Odstřižení od SWIFT znamená možný citelný pokles dodávek plynu do EU, což by vyhnalo jeho cenu ještě právě až o desítky nebo dokonce až o stovky procent.
Může se Evropa dlouhodobě obejít bez ruského plynu a jak moc by to Evropě prodražilo cenu energií?
Nemůže, alespoň tedy ne zcela. Ruský plyn je přitom navíc nutné nahradit vícezdrojově. A to dovozem vyššího objemu zkapalněného plynu ze zemí typu USA nebo Kataru, ale také třeba zprovozňováním již odstavených jaderných bloků nebo uhelných elektráren.
